Nastala úporná chvíle ticha, kde se ti dva v naprosté temnotě na sebe navzájem pozorovali. I v morku kostí jsem cítila jejich zuřivou rivalitu, která jasně pulzoval na obou stranách. Nehybně jsem ležela a bála se polknout.,, Zvláštní..." pronesl Intel bez barvy hlasu. ,, ...že ses ukázal v takovou dobu na takovém místě, nemyslíš?"
Surový muž se poprvé zasmál. Avšak dalo se tomuto říkat smích? ,, Měl by si očekávat jakoukoliv společnost, ne jenom mě. Rozparovače, pozůstalí ... oni vědí, že ty máš to sérum Intelerwe!''
,,Nepřezdívej mě tak!" sykl Intel a celý se naježil.
,,Ale, ale..."
,, Samozřejmě, že to vím! Ale zrovna ty?" Další hromové ticho, které přerušilo prasknout parket. Suveréní muž se otočil na patě a znovu se zahleděl na onu osobu ležící na zemi u jeho nohou. Na mě. Na bezbranné, nevyspělé a strachuplné děvče.
,, K čemu ti je tato ubohá nicka?" Otpal se ho a rázem si odfrkl. ,, Mohl bych ti pomoci..." Aniž bych stačila cokoliv udělat, jeho nebezpečná zbraň se přesměrovala k mé hlavě.
,, Ne!"
,, Protentokrát řeknu slovo - zvláštní - já. Chceš na živu... Hmm, změnil ses. Dříve ti bylo jedno lidských životů! Zabíjel si bez výjimky. Proto ses stal mým nepřítelem, když si vyvraždil moji rodinu!"
Trochu zmateně jsem si oba prohlédla. Samozřejmě jsem věděla že Intel je bezcitný sociopat, ale nikdy jsem si to nedokázala připustit.
,, Ach jistě...pamatuji si jejich těla v kaluži krve. Bylo to...zábavné!'' odpověděl provokativně Intel a já ještě více zatajila dech, jelikož zbraň, která byla namířená na mojí hlavu se ještě více přiblížila. Proč tohle dělá?
,, Zabiju ji!''
,, Jak jsem řekl...ne!'' Aniž bych mrkla, už se pustili do boje. Já se odplatila pryč a sledovala jejich surový a boj plný negativních emocí. Bála jsem se jak o život svého ,, přítele '' tak o život zvláštního muže, který na mě mířil zbraní. Nevěděla jsem proč, ale nechtěla jsem aby někdo z nich zemřel. Nebo jsem to spíše nechtěla vidět.
Schoulila jsem se do klubíčka a odtrhla od nich pohled. Jenže já je nemohla prostě nechat se pozabít! Nemohla.
Vstala jsem na své rozviklané nohy a pomalu k nim zezadu nenápadně zamířila. A cestou tam jsem sebrala ze země rozpadlý kus trámu...
ČTEŠ
Beginning of the end | CZ
FanfictionV tom opuštěném domě, na konci té liduprázdné ulici se nachází něco tajemného a kouzelného. Nikdy nikdo přesně nevěděl, proč ten dům přitahuje malé děti a nikdo nikdy nezjistil, proč každému připadá jako z pohádky. Uvnitř tohoto domu se ukrývají dve...
