Část 37

352 22 0
                                    

|~Lacey~|

Ty 2 týdny utekli rychle. Poslední víkend jsem strávila se svojí a Nashovo rodinou. Opouštět kluky bylo hodně těžký, protože nevím kdy je uvidím znovu. Moje tašky byly sbalený a nandaný v Nashově autě. Má mě odvést na letiště. Letěla jsem do Californie abych potkala kluky a Barbaru. Se všema jsem se už rozloučila a s Nashem se rozloučím až na letišti. Vlastně jsem se vůbec divila že mě mamka pouští, protože přece jenom mi je jenom 16. Když jsem se ještě jednou se všema rozloučila nasedla jsem do Nashovo auta a jeli jsme. Byla jsem smutná z toho že už ho neuvidím. Nebo jako musíme se zase rozejít a nevím kdy ho znovu uvidím. Nejvíc se bojím toho že až ho znovu uvidím tak už si mě nebude pamatovat.

"Pamatuješ si co jsem ti řekla na hotelu?"

"Byli jsme asi v milionech hotelech v létě. Kterej z nich myslíš?" Zasmál se.

"Když jsem ti řekla ať na mě nečekáš..."

"Už jsem ti to říkal, budu na tebe čekat jak dlouho budu chtít."

"To je přesně ono, nevím kdy tě zase uvidím." Potáhla jsem.

"Můžeš se mě snažit přesvědčit jak chceš, ale já tě budu navštěvovat co nejvíc to půjde. Hlavně na mě nezapomeň dobře?"

"Jsi moc roztomilej na zapomenutí." Usmála jsem se.

Dojeli jsme na letišti a šli jsme co nejrychleji aby jsme to stihli. Nechtěla jsem odjed od něj. Ale možná si někoho najde když budu pryč. Jedu pryč od člověka do kterého jsem se zamilovala. Známe se jenom 3 měsíce, ale mě to přijde že se známe mnohem dýl.

"Zase abych ti moc nechyběl." Ušklíbl se.

"A kdo říká že mi budeš chybět?" Zavtipkovala jsem.

Zahrál že je smutnej a objal mě."Let 287 do Los Angeles, California teď nastupujte." Řekla paní přes mikrofon.

"To jsem já..." Povzdechla jsem si a dala jsem si na záda batoh CARRY ON a začala jsem trochu brečet.

"Napiš mi až přistaneš. Strašně moc tě miluju Lace."

"Já tebe taky." Řekla jsem a přitáhl si mě k sobě a znovu mě pevně objal. Naše rty se sešli a bylo to jako by se celý svět zastavil. Banální, já vím, ale cítila jsem se jako by jsme tam byli jenom my. Jako kdyby se všichni kolem nás zmrazili. Odtáhli jsme de od sebe a on mě nechal jít. Šla jsem k mojí bráně a snažila jsem se zadržet slzy. Když jsem se otočila na Nashe vyděla jsem že brečí a naposledy mi mává. Zhluboka jsem se nadechla a vešla jsem do letadla.

|~Nash~|

Když jsem viděl Lace jak jde do letadla bylo to jako by mi někdo něco ukradl ze srdce. Jsem na ní hrdej to jo, ale rozcházet se s někým a nechat ho odletět na druhý konec světa není zrovna zábavný zážitek. Nejhorší na tom je že nevím kdy jí znovu uvidím. Můžu vám slíbit že její muzická kariéra bude hodně dobrá po tomhle. A ona si myslí že půjdu dál bez ní. Jsem si jistej že oba víme že tohle se nestane. Všem klukům i mě bude chybět. Je bláznivý že jsem ji potkal na pláži na začátku léta. Všechno se to stalo moc rychle. Vše co teď můžu udělat je to že se s ní budu snažit zůstat v kontaktu a dívat se na ní jak se stává slavnou. Ale jedno vím jistě že ji nikdy nepřestanu milovat.

You (Nash Grier Fan Fiction)Kde žijí příběhy. Začni objevovat