You (Nash Grier Fan Fiction)

Část 49

Tahle knížka bude asi do 60 nebo 70 kapitoly, ale pak budu psát ještě jednu fanfikci, která bude o Kianovi Lawleymu jestli ho neznáte tak je to úplně úžasnej youtuber. Nejspíš je budu psát najednou.

|~Lacey~|

*pondělí ráno*

Matt nás s Peyton včera vyzvedl na letišti. Zbytek skupiny šlo k Nashovi. Všechno co jsem udělala od tý doby co jsem doma je to že jsem si vybalila a napsala jsem Andrewovi a Shawnovi. Jo hodně lidí mi vynadalo za to že jsem Andrewovi tak rychle odpustila, ale on se fakt hodně změnil. Ve filmu už hrát nebude, protože někdo z jeho rodiny umřel. Je mi ho fakt líto vím jak moc tam chtěl hrát.

Matt a Peyton ještě spí, takže jsem na gauči sama. Nějak mi to nevadí. Jsem ráda že jsou spolu a já můžu alespoň přemýšlet. Nepotřebuju být na placu ještě hodinu a půl. Neměla jsem co lepšího dělat tak jsem se začala připravovat, protože kdybych přemýšlela moc tak bych se asi scvokla. Vysprchovala jsem se a oblékla jsem se do -média- a k tomu bílý conversky. Když jsem byla oblečená udělala jsem si vysoký culík a svojí každodenní makeupovací rutinu. Uběhl nějakej čas a já už mám všechno hotový, mám ještě 45 minut. Trvá to tam 30 minut, takže bych už možná měla jet. Vzala jsem si desky ve kterých jsem měla scénář, mobil jsem si dala do zadní kapsy od šortek, nasadila jsem si sluneční brýle a vzala jsem si klíče. Peyton ví že musím odjet, takže se nezblázní až tu nebudu až se probudí. Budeme tenhle týden nejspíš jenom zkoušet a pak až natáčet. Jsem pěkně nervózní s kým budu hrát. Ale taky se samozřejmě bojím toho že poseru celej film.

-

Přijela jsem tam o pár minut dřív, ale většina už tu byla. Všichni jsme už potkali režiséra a už jsme čekali jenom na jednoho člověka než přijede. Pracuju s hodně milýma lidma, jsou ty i nějací herci, které už jsem ve filmech viděla. Všichni sedíme okolo velkého stolu s našimi scénáři. Konečně ten kluk co hraje hlavní postavu se mnou přijel a byla jsem šokovaná a cítila jsem se jako úplnej debil, když jsem viděla kdo to je.

Samozřejmě že je to Nash. Jsem blbá že jsem si to neuvědomila, ale bude tady hodně drama kvůli Emily určitě. Ve scénáři je že se s Nashem budeme líbat. Jeho oči se střetli s mými a sedl si vedle mě. Přečetli jsme si všichni scénář a když to skončilo rychle jsem jela domů. Nash se se mnou snažil promluvit kvůli tý puse, ale já jsem nebyla připravená s ním ještě vůbec mluvit. Vím že až ho políbím tak všechny ty pocity zase vylezou i když je teď s Emily. Všechno co jsem chtěla bylo jet domu a prostě relaxovat.

*Sobotní večer*

"Lacey, můžu s tebou mluvit?" Zeptala se mě Peyton když Matt odjel pro pizzu.

"Jasně, co se děje?"

"Myslím že jsem těhotná." Povzdychla a začali jí téct slzy.

"Udělala jsi si test?"

"Ne, ale už je mi hodně dlouho špatně."

"Zítra pojedeme spolu do obchodu a koupíme jich třeba sto. Neboj se, bu to v pohodě. A kdyby tak budeš určitě úžasná máma."

"Jak myslíš že zaeraguje Matt?" Bála se Peyton.

"Upřímně myslím že bude natšenej."

Kývla a čekali jsme na Matta až přijede. Můj mobil začal zvonit přes celou místnost a Peyton pro něj došla.

"Kdo je to?"

"Nash."

Proč by mi volal? Zmateně jsem to zvedla.

"Haló?"

"Omlouvám se." Pošeptal Nash.

"Proč se omlouváš? Nic špatnýho jsi neudělal."

"Všechno jsem posral." Odpověděl a já jsem slyšela že brečí.

"Nashi, co se děje nebreč." Řekla jsem a zvedla jsem se a obula jsem si žabky.

Neodpověděl mi a dál brečel. Začal hodně hlasitě a těžce dýchat. Musela jsem se tam dostat co nejrychleji to šlo.

"Hned tam jedu. Zůstaň kde jsi." Řekla jsem mu a zavěsila jsem.

"Kam jedeš?" Zeptala se Peyton.

"Něco se Nashovi děje a nechce mi říct co." Odpověděla jsem, vzala jsem klíče od auta a zavřela jsem za sebou dveře.

Když jsem k němu jela přemýšlela jsem proč je tak smutnej. Potom mi to došlo, že by konečně našel kdo vlastně Emily je? Když jsem k němu dojela Cameron a Carter byli zmatení, protože jsem musela vypadat taky zmateně. Vyběhla jsem schody a vtrhla jsem do jeho pokoje a viděla jsem jak leží na posteli.

"Nashi." Pošeptala jsem.

"Ano?" Povýtahl.

Šla jsem k jeho posteli a sedla jsem si na kraj. Otočil se na mě a naše oči se setkaly. Jeho oči byli červený a promoklý.

"Co se stalo?" Zeptala jsem se a vzala jsem ho za ruku.

"Emily mě podváděla. Měla jsi pravdu."

"To mě mrzí, tohle si nezasloužíš."

"Já kvůli tommu nejsem smutnej." Kroutil hlavou.

"Tak proč brečíš?"

"Protože jsem nás rozdělil."

"Nás?" Zeptala jsem se a utřela jsem mu slzy, který stékaly po jeho tvářích.

"Pořád tě miluju. Nikdy jsem nepřestala. Nevím co jsem si myslel když jsem začal chodit s Emily. Viděl jsem že ti to ubližuje, ale snažila jsi se to na sobě nedávat na jevo. Bylo to ode mě hrozně hnusný že jsem se s ní líbal přímo před tebou. Stratil jsem tě." Řekl Nash.

"Nestratil jsi mě."

"Ale jsme teď od sebe tak oddělený. Je to jako by jsme spolu vůbec nebyli. Jakoby se mezi námi nic nedělo."

"Před šesti lety, když jsem ti řekla že tě nemiluju... Věřil jsi mi to?" Zeptala jsem se a vzpomínala jsem na ten strašnej den.

Kývl a nepodíval se na mě. To mi zlomilo srdce. Nemyslela jsem to tak když jsem to řekla a byla jsem blbá.

"Nemyslela jsem to tak. Když jsi pak odešel vybrečela jsem si oči. Nebreč Nashi, já tě pořád miluju."

"Říkáš pravdu?"

"Kdyby ne myslíš že bych tady teď byla?"

Trochu se usmál a řekl "Omlouvám se."

"To je v pořádku." Odpověděla jsem a lehla jsem si blízko vedle něho.

Nash mi dal ruku okolo pasu a přitáhl si mě k sobě. Naše oči se střetli. Cítila jsem jak se přibližuje a začali jsme se líbat. Při tom jsem se usmála a odtrhla jsem se.

"Chyběl jsi mi." Řekla jsem potichu.

"Ty jsi mi chyběla víc." Usmál se a dal mi ještě pusu.

Než jsem šla spát napsala jsem Peyton že tu přespím. Byla jsem už v pyžamu, takže jsem nic nepotřebovala. Když jsem to odeslala položila jsem si hlavu na Nashovu hruď a usla jsem.