Injustice || Larry ✔

8.

Harry:

První dny v Londýně byl děs. Od té doby co na mě Louis vyjel se mu vyhíbám. Chápu jeho reakci. Většinu času si z něj utahuju a buzerujuho, ale to nechci.

Je to můj mladší brácha a já bych byl rád kdyby jsme se usmířili a byli jako normální sourozenci, ale prostě to nejde. naše životy bude vždy křížit nenávist.

Louis se začal chovat jinak. Ve škole byl agresivnější než dřív. Bren mu chtěl několikrát rozbít hubu, ale skončil sám s monoklem nebo dokonce zlomeným malíčkem.

Kamarádil se s nějakým Niallem což mi přišel jako fajn kluk pro Louise, hlavně Louise dokázal uklidnit což bylo fajn.

Občas jsem i viděl, jak se s někým rve, ale nikdy neměl něco na obličeji. To jen, když přišel domů až hodně pozdě. Měl natržený ret, monokl, který se před mámou snažil maskovat make-upem.

Přišlo mi to dost zvláštní, ale nevyptával jsem se.

Jenže pak přišlo to nejdivnější. Louis zmizel. 

První den co se nevrátil domů jsme si mysleli, že třeba u někoho přespal, ale když se neobjevil ani další den, tak už to bylo zvláštní.

Teď jsou to tři dny co jsem Louise viděl naposled, máma šílí a táta o tom ani neví, protože je na pracovní cestě a máma ho nechce zatěžovat.

Pokud, ale Louise do dvou dnů nenajdeme tak bude problém. Policii jsme zatím nevolali, ale máma to měla v plánu.

Netrpělivě jsem seděl v lavici vedle Zayna, poklepával věčně prsty o lavici a hypnotizoval hodiny. Potřeboval jsem co nejrychleji domů a zjistit něco o svém bratrovi.

Sice se zdá, že se opravdu nenávidíme, ale je to jeden ze způsobů, jak si sourozenci ukazují svojí 'lásku'.

Ne každej sourozenec se respektuje, je víc těch co se nesnáší a nadávqjí se, než těch co se objímají a dávají si pusinky na dobrou noc. Fuj, jsem rád, že patřím k té větší menšině.

"Děje se něco?" zeptal se mě Zayn, když už jsem se zdál být vážně šílenej.

"Nic." zalhal jsem. nechtěl jsem, aby to ve škole věděli.

"Harry?" povzdechl si a pohladil mě po rameni.

"Louis se ztratil." řekl jsem a podíval se na něj. Zdálo se mi to nebo se Zayn při těch slovech napjal? "Ty nevíš kde je, co?"

"Uhm, ne." zavrtěl hlavou a vrátil se k práci.

"Zayne? Vážně?" nevěřil jsem mu.

"Harry, kdybych ho někde viděl, tak ti to řeknu, ok?" usmál se.

"Fajn." zamumlal jsem a vrátil se ke své nervozitě.

Bren a Mike si dělali srandu, že se Louis bojí Brena a proto nejde do školy.  Každopádně jsem jim to nevyvracel. 

Přišel za mnou i párkrát Niall a já mu řekl pravdu. Vypadal překvapeně a slíbil mi, že se po něm pokusí podívat.

Děsil jsem se toho, kde ten kretén je. Mohl bejt už klidně mrtvej nebo prostě někde zalezlej. Mohlo s ním bejt cokoliv a máma se kvůli němu trápila. Hodně.

Po škole jsem si vzal leták a šel Louise hledat jako kdyby byl pes. prostě jsem na ulici zastavoval lidi a ptal se jestli ho neviděli.

Chodil jsem takhle docela dlouho, mohlo už bejt klidně sedm, když jsem narazil na nějakýho-odemně asi rok- staršího chlápka.

Řekl mi, že ho viděl a tak mě dovedl k nějakýmu baráku LowJay. Po cestě se mi představil jako Liam Payne, ale víc mi říct nechtěl, takže jsem poděkoval a on odešel.

Sice to už bylo dávno po zavíračce, ale stejně mě tam pustil, asi majitel nebo spolu majitel nevím.

Vešel jsem dovnitř a zasekl se v kroku. Uprostřed byl boxovací ring. Co by tu proboha Louis dělal?

Na jedné straně byly šatny pro holky a na druhý pro kluky, tam jsem se vydal jako první. Na lavici byla Louise taška. Oddechl jsem si. 

Měl tam svoje věci, ale on nikde.

Pak se ze zadních místmostí ozval divnej zvuk. Určitě lidskej a já se rychle rozeběhl tam odkud jsem ho slyšel.

"Ježiši."