Injustice || Larry ✔

11.

Už uběhl týden od propuštění Louise z nemocnice.

Zaynovi jsem se dostatečně vyhýbal a trávil většinu času s tím blonďákem Niallem. Byl v pohodě, až na tu ukecanost a závislost na jídle.

Nikdy jsem si nestěžoval, každopádně Niall byl lepší osoba než Zayn a to ve všech směrech. Louis většinu času trávil v našem pokoji. Do školy mohl až za pár dní a tak si jen četl nebo blbnul s námi.

DObré bylo, že už jsem s Louisem nebyl na nože. Bylo fajn mít s bratrem normální vztah. Mohl bych říct, že už z nás jsou přátelé.

Máma chvíli šílela, když jsme jí řekli, že Louise přepadli, chtěla zavolat policii, ale my jí to vymluvili, tím, že Louis stejně toho člověka neviděl, takže policie by neměla koho hledat.

Niallovi jsme řekli pravdu a ten nám řekl, že Zayn už hodně lidí zmlátil. Takže se nedivil. Každopádně ho to ani trochu nepřekvapilo, jak by mělo.

Louis mě i přemloval jestli s ním nebudu trénovat, ale jelikože hodně času prozvracel, musel jsem odmítnout a hlídat ho, aby sám neutekl trénovat. Neměl na to sílu.

"Nad čím přemýšlíš?" Vytrhl mě z myšlení Louisův hlas.

"Uhm, na nic?" zalhal jsem, zaklapl povinou četbu ze které jsem stejně nepřečetl ani řádek a podíval se na něj.

"Neumíš lhát." zasmál se a sám zaklapl svojí knihu. Mám pocit, že on už povinou četbu přečetl a nejen to, ale i celej seznam knížek.

"Já vím." mikl jsem rameny. "Hele, četl si Obraz Doriana Graye?"

"Jo. Proč?" zamračil se.

"Já jen, že to mám jako povinou četbu, ale vůbec mě to nebaví." přelezl jsem si k němu na postel.

Nachvíli se zadrhl, zmateně na mě koukal a pak se trochu posunul.

"Nechceš mi říct o čem to je?" zeptal jsem se, když místnost probíjelo trapné ticho.

"Vtipnej, Harolde." vzal si zpět do ruky svojí knížku a otevřel jí na rozečtený stránce.

"Notak, Louí!" zaprosil jsem a udělal na něj psí oči.

"Ani za mák!" zavrčel, ignorujíc mě.

"Lou!" zaprosil jsem a sebral mu knížku.

"Harolde!" zakřičel a naštvaně čekal až mu knížku vrátím.

"Tak o čem to je?" usmál jsem se na něj a neměl v plánu mu knížku vrátit.

"Já ti nic neřeknu!" zamumlal a natáhl se pro knížku. "Notak, vrať mi to!"

"Až mi pomůžeš!" opáčil jsem.

Skočil po mě a schodil nás na zem. To jsem opravdu nečekal a málem si vyrazil dech. Louis si na mě obkročmo sednul a vytrhl mi knížku.

"Kreténe." zahudroval jsem a on se vítězně usmál. Pak se to stalo. 

Nevím jestli to udělal naschvál nebo omylem, ale zkrátka se mi lehce zavrtěl na rozkroku a to mě trochu vyvedlo z míry.

Ještě víc mě vyvedla z míry moje reakce, nebo spíš reakce mého penisu, který se začal probouzet k životu.

Louis se na mě zamračil, pak se podíval dolu a celá jeho tvář zaplavila červeň, stejně jako ta moje. Rychle ze mě slezl, hodil knížku na postel a opustil pokoj.

Vyjeveně jsem chvíli zíral na strom než mi došlo co se tu stalo.

Mě se postavil z mýho bratra?

Nechápal jsem to. Ano jsem gay, ano postaví se mi z kluka, ale z mýho vlastního bratra? Samozřejmě, že je Louis krásnej, inteligentní a tak nějak i můj typ, ale proboha! Je to můj bratr!

Posadil jsem se a zadíval se dolu na svůj rozkrok. Skutečně, byl tvrdej jako kámen a já věděl, že se toho jen tak nezbavím.

Povzdechl jsem si a postavil se. Pak si lehl do postele a koukal na strop.

Tohle se nemělo stát, tohle se nikdy nemělo stát. Proboha, co si o mě teď bude myslet? Bude mnou znechucený? Už se mnou nikdy nepromluví? Bude dělat, že není můj bratr? Nebo snad bude dělat, že se nic nestalo? Dokážu se mu podívat do očí?

Ale stalo, já to vím, on to ví. Tohle je ta nejhorší a nejtrapnější věc co se mohla stát. Teď se zase budeme nenávidět a kdoví co ještě.

Řekne to Niallovi a oba se mi budou posmívat. Já bych se sobě taky posmíval. Jenže tohle je tak moc trapný, že bych se nejradši rozbrečel, ale přece. Silný kluci nebrečí.

Pak mě napadla ta jedna důležitá otázka. Jak mu tohle sakra vysvětlím?

Tak co? Jak si myslíte, že bude Louis reagovat? A jak to Harry může vysvětlit?

Uhm, ráda bych znala vaše názory, protože sama to ještě nemám perfektně promyšlené :D Takže prosím? :3

_LarryLS1_