Injustice || Larry ✔

37.

Omlouvám se za dlouhé čekání a snad vás tahle kapitola trochu potěší... pokud to vůbec někdo čte...

_LarryLS1_

Stál jsem v šatně LowJay a převlíkal se do oblečení na cvičení, když jsem zaslechl smích a viděl Zayna vcházet dovnitř s telefonem v ruce. Zastavil se v kroku, zvednul na mě pohled a vesele se ušklíbl, než telefon schoval do kapsy.

"Nečekal jsem, že přijdeš, Stylesi." začal. Všimnul jsem si, že už je oblečený a určitě připravený na náš zápas. Upřímně jsem se toho dost bál, protože už jednou jsem dostal přes hubu a to ještě k tomu, když pravidla fungovala. Já jsem se nikdy neuměl prát s tím, že bych porušil pravidla. Vždy jsem dodržoval správné chování.

"A co jsem asi měl dělat?" zavrčel jsem a jasně mu dal najevo svojí nenávist k němu. Nemohl jsem za to, že jsem se zamiloval do vlastního bratra a včera ho nechal, aby mě ošukal. Kvůli němu mě teď bolel zadek, ale musel jsem dělat jakoby nic.

"Já nevím." zachechtal se a opřel svou postavu o futra dveří. "Třeba nechat mě, abych o tobě a Harrym řekl světu? Nemyslel jsem si, že opravdu přijdeš, abych ti mohl znovu dát přes držku."

"Sklapni, prosím." natáhl jsem na sebe triko a zamířil ven. Ne, nechtěl jsem od něj dostat nakládačku znova, ale radši dostanu do držky než aby vyšla pravda o mě a mém bratrovi na světlo světa. Miloval jsem ho, ale psychicky bych nedokázal snášet tu nenávist od všech lidí kolem a hlavně od vlastních rodičů. Nedokázal bych se dívat na ty znechucené pohledy a zklamané výrazy, že jsem si něco začal s vlastním bratrem a dokonce se s ním vyspal.

"Hmm, takže jestli to dobře chápu, tak nestojíš o to, aby se o vás dvou někdo dozvěděl?" zeptal se mě, když jsem kolem něj prošel. Neodpověděl jsem, protože odpověď už dávno znal. "Zajímavé." zasmál se a šouravým krokem se vydal za mnou. "Miluješ ho?"

Na místě jsem se zastavil a on do mě narazil. Nechtěl jsem, aby věděl, že to došlo až tak daleko a tak jsem se začal falešně smát a pokroutil hlavou se slovy jestli náhodou není blázen.

"Promiň, to byla hloupá otázka." ušklíbl se a já si ulevil, že už to řešit nebude. "Ovšem, že ho miluješ jinak by si tak neriskoval."

"Nemiluju ho ty idiote, ale ať řeknu cokoliv tak ty si stejně budeš myslet to svoje." zalhal jsem. Musel jsem se stále držet své lži a udržet ho dál od mého vztahu s Harrym. Jen ať si myslí, že spolu něco máme, ale rozhodně nebude vědět detaily.

"Domýšlím si pravdu." namítl, když jsme vlezli do ringu. "Vidím, jak se na sebe vy dva díváte a je ve vzduchu cítit i sexuální napětí. Pověz mi, Stylesi, už jste spolu spali?" jeho otázky mě začínali štvát a proto jsem neodpovídal a zaujal bojovou pozici. Po tváři se mu mihlo pochopení a nejspíš i nějaký ďábelský plán, který dokáže vymyslet jen on.

Nečekal jsem, že hned na začátku nebude respektovat pravidla hry a proto jsem skončil na zemi s bolestí levého zápěstí. Naštvaně jsem se znovu postavil na nohy, ale chvíli na to jsem dostal kopanec do břicha a loket mezi lopatky. Zakňučel jsem bolestí. Byl jsem si dobře vědom toho, že proti Zaynovi nemám šanci a ještě horší to bylo bez pravidel, protože já se uměl prostě prát jen s pravidly.

"Vzchop se, Stylesi." uchechtnul se blbec nade mnou, když jsem znovu skončil na zemi. "Ještě jsme ani pořádně nezačali a ty už se tu válíš. Rovnou můžeš na té podlaze zůstat ne?"

Nechal jsem ho chvíli na pochybách a pak ho kopnul ze země do holeně, když bez pravidel tak bez pravidel. Skončil na kolenou, kde jsem si jeho krk přitáhl mezi nohy a shodil ho na zem. Nečekal jsem ani chvíli a začal ho mlátit, ale uměl se dobře bránit, když to během chvíle otočil proti mě a já schytal několik ran do břicha a do obličeje.

Pomalu jsem ztrácel sílu a cítil jsem bolest snad v každé části těla, když mě několik minut bez přestání mlátil. Najednou přestal a pustil mě. Překvapeně jsem na něj zíral, ale jeho pohled byl zaměřen ven z ringu. Ohlédl jsem se a viděl Harryho, který právě vešel dovnitř.

"Louisi!" vykřikl, když mě viděl na zemi a okamžitě se k nám rozeběhl. Zachvíli jsem cítil jeho velké ruce, které mě nadzvedli ze země. "Panebože! Co jsi mu kurva udělal, Zayne?" zavrčel ten kudrnatý anděl, kterého jsem přes směs krve a slz neviděl.

"J-jsem v po-pohodě." zakoktal jsem se a nasadil malý úsměv, ale i tenhle pohyb mě stál dost sil.

Harry mě s nadávkami dostal z ringu a do šatny. Kupodivu neměl Zayn žádné námitky. "Zůstaň tady, jasné?" nařídil mi Harry, když mě položil ve sprchách a pustil na mě studenou vodu.

"Nemám v plánu nikam jít. Pokud to má někde skončit, tak by to mělo být tady." chraplavě jsem se zasmál, protože už jsem přemýšlel, že umírám kvůli Zaynovi, který mě takhle zřídil jen za pár minut.

"Přestaň." zavrčel Harry a rozešel se pryč. Zastavil jsem ho s otázkou kam jde, protože jsem tu nechtěl být sám, když byl kousek odemně Zayn. "Jdu mu rozbít hubu. Využiju svojí sílu a tvé rady. Chce boj bez pravidel? Má ho mít."