The Last Hero

Část 11.

Ráno bylo pro všechny utrpením. Louis se probudil mezi prvními. Všichni spali, až na Harryho a Zayna. Ti dva vůbec nespali. Zayn celou dobu přemýšlel nad tím, co viděl. Nevědělm jestli má ostatním říct o tom kousnutí, ale moc dobře věděl, že bude radši mlčet. Harry byl celou dobu mimo. Pořád se koukal do slepého bodu bez hnutí. Jen dýchal. Rána mu pořád zahnívala více a více, přičemž jed proudil jeho žílami.                                                      
"Měli bychom probrat ostatní, abychom mohli vyrazit," řekl Louis k Harrymu. Ten na něj přesunul pohled a zamračil se. V hlavě mu začalo nepříjemně bodat s pocitem, že je jeho nepřítel. Je jeho přítel?

Zayn jen na Louisovi slova přikývl a snažil se vzbudit Liama.               

"Vstávej!" zavrčel mu do ucha. Liam, ale pořád nebyl vzhůru. Proto mu šáhl na rameno a zatřepal s ním. Liam se prudce posadil a rohlížel se kolem sebe.                       

"Co, kdy proč jak?!" vykřikl, ale potom si uvědomil co se děje. Povzdechl si a podíval se po ostatních ve svém týmu. Nic se mu nelíbilo. Věděl, že všechno jde do háje.

"Probuďte Jaka a vyrazíme," zamračil se Liam sledující mračicího se Harryho. Nikdo se neusmíval                                                  
"Jo, probudíme ho." řekl Louis a šel k Jakeovi. Harry na něj jen zavrčel a taky se opatrně postavil. Lehce se zapotácel hledjící rovnováhu. Toto bude ještě zajímavé.

***

"Jak ses vyspal Harry?" zeptal se ho Louis, když už pomalu vyráželi na jejich celodenní pochod, kdy měli při všem štěstí dorazit do cíle. Zbývalo jen probudit Jaka, který spal jako poleno.

"Co tě to zajímá?!" vyjel na něj Harry, až se Louis po celém těle otřásl. Udělal mu snad něco?

"Co ti je, Harry?" podíval se na něj Liam naštvaně. "Vždyť se tě jen normálně zeptal."

"Nic mi není." odvrkl kudrnáč. "Přestaňte se do mě všichni laskavě navážet." a s tím se sebral a odešel.

Chlapcům nezbývalo nic jiného, než Jaka nakopnout do ramene a odebrat se směrem, kterým se vydal Harry. Nikdo nevěděl, jestli jde správně, nebo jestli se vůbec přibližují k cíli, ale nikdo se neodvážil Harryho zeptat, nebo ho zastavit.

"Je nějaký divný." prohodil k Zaynovi Liam. Přitom sledoval chudáka Louise, jak se táhne před nimi a smutně kouká do země. Nejspíš si myslel, že je to jeho vina.

"Víš Liame," odmlčel se na chvíli Zayn. Rozhodoval se, jestli má mladíkovi říct o tom, co viděl a že je Harry kousnutý. Nakonec se rozhodl pro opak. Přece jen Harrymu něco slíbil.

"Půjdu si s ním promluvit." řekl nakonec, aniž by se na něj podíval. Rychle se odebral k Harrymu, který byl asi o dvacet metrů dál, takže ho ztěžka viděl. Třeba ho přemluví. Harryho zná, protože mu viděl do hlavy. Navíc on ví, že Zayn s ním sdílí jeho tajemství.

"Harry? Můžeme si promluvit?" zeptal se opatrně Zayn, který k němu došel a podíval se do jeho zelených očí. Trochu se polekal, když v nich našel odlesk žluté. Ne to se mu zdálo. Harry se na něj zamračil, ale potom přikývl, ať pokračuje.          

"Vím že jsi pokousaný. Harry, to nejsi ty! Je to  v tvé hlavě, musíš se to naučit ovládat a hlavně se držet dále od Louise!" zamračil se Zayn, ale v tu chvíli byl přitlačen na strom.

Předloktí Harryho bylo u jeho krku, přičemž Zayn lapal po dechu. Co se to právě děje?!                               

"Neříkej mi co mám dělat! A jestli o tom kousnutí řekneš ostatním urvu ti palici!" zavrčel na něj výhružně Harry, který ho více přitiskl na strom. Zayn moc dobře věděl, že za to může ten jed. Opatrně položil své ruce na Harryho spánky. Zatlačil do nich a v tu chvíli se od Zayna Harry v průběhu šoku odstoupil. Zayn se na něj mračil a šel k němu blíže.                                          
"Já ti pomůžu jako ty mě, ale děláš mi to těžké Harry!" zasyčel Zayn dívající se zpříma do Harryho zeleno-žlutých očí. Žluté oči. Příznak kousnutí.