The Last Hero

Část 18.

"To je kravina! Jak by mohl být Harry klíč, nebo ho mít v sobě?! Žádné pitvání nebude, dokud nezjistíme o co přesně jde!" zařve Liam a zamračí se. Dále se pokouší probrat svého kamaráda, ale on pořád leží na zemi.

"Přesně, strč si do prdele ty tvé výhružky!" zamrmlal Louis a pevně objal Harryho. Odmítal ho pustit, jestli bude za potřebí, tak ho bude bránit svým vlastním tělem. Podíval se do jeho tváře a připustil, že se ho bál. Ale byl to Harry. Jeho Harry.

"Jiná možnost není! Sám to neotevře a toto je logické!" odseknul Niall, kterému z konečků prstů začal proudit proud elektřiny. Všichni se postavili do bojových pozic, dokonce i Liam, který se postavil před Zayna.

"Nebudeme se přece chovat jako malé děti." řekl důrazně Liam. Chvíli se ozývalo jen ticho, ale takové to před bouří. Všichni jen čekali, kdy někdo udělá první krok.

"Ten bič," zašeptá znenadání do ticha chraplavý Zaynův hlas. "Ten klíč je bič."

"Ale jak by mohl být můj bič klíč?" zeptal se zmateně Harry. Tohle všechno mu vůbec nedávalo smysl. "To není ani trochu logické. To mám jako tohle-" poukázal na asi pětimetrové lano "-strkat někam do zámku?"

"Taky mi přijde divný, že se Zayn zrovna probral, aby nám všem řekl, že Harryho bič je klíč. Neumíral před chvílí?" přitakal Louis, přičemž se oboum na tváři usadil zamyšlený výraz.

"Panebože! A není to jedno? Jste jak malý děti!" povzdechl si Liam. Měl už všeho plné zuby - nemohl tomu uvěřit, ale těšil se i na tu tvrdou postel, co měl ve svém pokoji. "Byly tu i divnější věci." dodal a narážel tím obzvlášť na podivuhodné tvory v pralese, ale i předešlé zkoušky nemohl přejít bez povšimnutí.

"Zayn je zasranej šarlatán, mě by ani nepřekvapilo, kdyby začal tančit tango a přitom zvracet duhu." odfrkl si naštvaně Niall. Vůbec to nemyslel jako nějaký vtip, ale i přesto se dvojice mladíků - Louis a Harry - začali nekontrolovatelně smát.

Už to déle nevydržel a kudrnáčovi prostě bič vytrhl. Harry se na něj chtěl vrhnout, ale Louis ho zastavil. Vždyť to Niall nemyslel zle.

Začal si bič prohlížet ze všech stran, ale nic ho nenapadalo. Těkal pohledem mezi bičem a zámkem u dveří, ale pořád žádná spojitost nepřicházela.

"Dovolíš?" zeptal se poněkud podrážděně Harry a bič si vzal zpátky. Nejdřív ho jen pro efekt začal oprašovat, ale když viděl, že to Nialla jen více rozhořčí, tak toho radši nechal.

Špičatý konec biče začal strkat do zámku, ale nic se nestalo. Zkusil to i s druhým koncem, ale pořád nic.

"Kriste! Děláš, jako bys nevěděl k čemu takovej bič je!" vykřikl najednou Liam, který byl už tímhle vším otrávený. Nasupeně došel až k Harrymu, vytrhl mu s významným pohledem bič a začátek si trochu namotal na zápěstí, aby lépe držel.

"Odstupte!" přikázal neutrálně. Co by bez něj všichni dělali? Připadal si, jako by tu byl jediný s trochou rozumu.

Jakmile všichni odstoupili do bezpečné vzdálenosti, nakročil si, napřáhl se a bičem poprvé udeřil do dveří.

Téměř okamžitě, se na nich objevila puklina, podobná těm na zrcadlech.

"Ahaaaaaaa," pronese z povzdálí Harry. Připadá si opravdu hloupě, že ho tohle předtím nenapadlo, ale nemohl za to. Občas si náš mozek dělá všechno mnohem složitější, než to ve skutečnosti je.

"To je tak..." začne Niall, ale nemůže najít to správné slovo. "Očividné."

Liam pouze protočí očima, a pak odpoví: "A přesně tohle chcou tvůrci, abychom si mysleli. Zapomněli jste snad, že oni nás budou zkoušet, ze všech možných věcí, ať už to bude zkrocení divoké šelmy nebo namazání toustu?" a s těmi slovy se znovu napřáhne, aby mohl dveře konečně celé rozbít.