The Last Hero

Část 14.

"Máte pět minut na to vybrat jednoho z vás," řekl pořadatel a sledoval sedm zmatených chlapců. Ti se okamžitě začali domlouvat. Tedy Niallův tým. Druhý tým hrdinů byl zmatený.
Nevěděli koho postlat, jelikož nevěděli jaké to bude prostředí.

Kdyby to byla psychická zkouška, poslali by Zayna, na fyzickou Liama a kdyby potřebovali rychlí běh, tak by šel Louis. Takto neměli jistotu, co se bude dít. Ale na tom musel být podobně i jejich nepřátelé.

"Půjdu já. Mám vysoké IQ a taky nadpřirozenou sílu," řekl rozhodně Liam i když si kluci nebyli jistý. Byl sice chytrý, ale nemohl přeci bojovat s tím, když mu někdo vleze do hlavy.

"Já půjdu, umím se zneviditelnit," řekl Harry po Liamovi, který se na něj zamračil. Toto byl úplně stejný případ. Mohli se mu dostat do hlavy a on by se zbláznil.

Niallův tým chtěl okamžitě poslat Nialla, který se ovšem jen stáhl. Možná se tvářil tvrdě, ale to jen díky jeho síle. V tom prostředí, které vyberou ho klidně můžou zabít.

"Jde Andy," řekl rozhodně Niall a popohnal mladíka k pořadateli. Síla Andyho byla mocná. Uměl ovládat elementy, takže měl jistotu v jakémkoliv živlu. Ať je to vítr, oheň, voda či země. Pořadatel byl spokojený výběrem, i když očekával že spíše půjde Niall. Teď se jen čekalo, koho vyberou z druhého týmu. Tři chlapci se dohadovali mezi sebou, aniž by si všimli Zayna, který si stoupl před pořadatele.

"Já jdu!" zamračil se a hrdě se narovnal. Také dokázal bojovat v jakémkoliv prostředí, jen se musel naučit vše ovládat. Pořadatel jen přikývl a oba mladíky zavedl do místnosti s dvěma lehátky. Jen dvě lehátka a nějaké přístroje, přičemž tam doktorové běhali jako šílení.

"Nyní si lehněte na tato lehátka. Pošleme vás jinam," ušklíbl se pořadatel. Chlapci poslechli a poslušně si lehli na lehátka. V tu chvíli byli připoutáni. Ruce, nohy a hlava.

Zayn sebou začal nervózně škubat zatímco Andy ležel klidně. Přišel k nim hlavní doktor, který opatrně uvedl jehlu s látkou do žíly. V tu chvíli oba chlapce přepadla únava a po chvíli upadli oba do umělém spánku.

***

Zayn se opatrně posadil a s bolavou hlavou se rozhlédl kolem sebe. Byla tu skála. Jen skála a kamení. Opatrně se postavil hledající svého protivníka. Ten se ovšem schovával za menší skalkou hledící na Zayna. Nečekaný úder. Toto je boj. Buď vše nebo nic.

Hlavou mu pulzovala bolest. Na tohle nebyl zvyklý. Většinou to byl on, kdo se těm druhým dostane do hlavy.

"Zajímalo by mě, jak je tohle všechno reálné." zamumlal si pro sebe a sklonil se k zemi, aby do rukou vzal malý, ale přesto velice špičatý kámen. Přejel jím po předloktí své levé ruky a ku svému překvapení zjistil, že je tu v nebezpečí.

"Sakra, tak tohle je dost reálný." zaklel naštvaně. Sledoval jak tenký pramínek krve putuje po jeho ruce dolů až dopadl na zem. Co ho to vůbec napadlo? Takhle se zranit už předem.

Chvíli mu trvalo, než mu došlo, že je tu poslali, aby se zabili navzájem. Už to chápal. Přežilo jich moc, a proto se potřebovali některých zbavit. Co když se už nevrátí?

Ihned pokroutil hlavou, takhle nechce přemýšlet. Ale měl by rychle najít Andyho. Nyní to byl jeho nepřítel. Buďto bude synem smrti, nebo bude smrt sama.

Oh, jak moc by si přál, aby to krvácení přestalo. Bylo to sice jen malé škrábnutí, ale celkem to bolelo.

Znovu se podíval na svoji ruku a... Co to? Po jeho zranění nebylo ani stopy.