Spring Hope [book 4]

Chapter 2

Amy p. o. v.

,,Proč se chová Jack tak divně?" zeptala jsem se Grace, když jsme všichni seděli u oběda v jídelně, která byla plná k prasknutí. Pozorovala jsem Jacka, který pořád něco psal na mobilu a přitom se tvářil, jakoby šlo o největší tajemství na světě.

,,Jo, přijde mi dneska nějaký zvláštní," souhlasila se mnou Grace a začala si prohlížet Jacka stejně tak jako já. Já vím, není to moc slušné někoho takhle pozorovat, ale prostě mi připadalo, že Jackovo chování nějak souvisí se mnou. Byl to ale jenom můj pocit.

,,Nazdárek," pozdravila nás vesele Ellen, která právě přišla k našemu stolu s Brooklynem, s kterým mimochodem chodila. Všichni u stolu ji odpověděli a potom se znova začali věnovat svému jídlu.

,,Hádejte, co tady mám," ozvala se Ellen nadšeně a vytáhla z kabelky nějaký lísteček. Všichni se na ní koukali a čekali na odpověď.

,,Lístky na maturitní ples," řekla Ellen nadšeně. Ellen totiž měla maturitní ples na starosti a tím pádem s ní nebyla rozumná řeč, protože buď řešila výzdobu sálu a nebo hudbu.

,,Super. Kdy se ten slavný maturitní ples bude konat?" zeptal se s úšklebkem Jack, který konečně odtrhl zrak od svého mobilu.

,,Bude 21. března, první jarní den. Není to úžasný nápad?" zeptala se nás. S Grace jsme se na sebe pobaveně podívaly. Bylo totiž vtipné pozorovat Ellen a její nadšený výraz.

,,Je to geniální," mrkla jsem na ní a ona se usmála. Potom se všichni začali bavit o tom, jak bude složité najít limuzínu, která by je odvezla na ples, protože všechny limuzíny budou už zabrané.

,,Zkusím se zeptat Parkera, Samova táty. Ten by nám něco mohl zařídit," řekl Jack a podíval se na Grace, která ho propalovala pohledem. Měla jsem takový pocit, že všichni měli od Grace zakázáno přede mnou o Samovi mluvit. Zhluboka jsem se nadechla a potom jsem se zvedla od stolu.

,,Už musím jít. Uvidíme se v pondělí," usmála jsem se na ně a chtěla jsem vzít svůj tác do ruky, jenže mě zastavila Jackova ruka na mém zápěstí.

,,Promiň, Amy. Já jsem ti nechtěl připomenout Sama," začal se mi omlouvat.

,,Ne, tady nejde o tohle. Musím doma ještě něco zařídit," usmála jsem se. Jack nedůvěřivě přikývl a ruku dal z mého zápěstí. Se všema jsem se rozloučila a odešla jsem z jídelny. Teda, nejdřív jsem ještě odložila tác. Přijela jsem do školy s Georgem, takže jsem tu neměla auto a tím pádem jsem musela jet autobusem. Vlastně mi to moc nevadilo, protože v autobuse se mi nejlépe přemýšlí. Do uší jsem si dala sluchátka, ze kterých mi začala hrát písnička od One Republic, If I Lose Myself.

Pomalým krokem jsem se vydala na autobusovou zastávku. Moc lidí by v tuto dobu nemělo jet, protože je pátek a všichni mají jiné plány než jet domů a sedět na zadku doma. To já jsem asi výjimka. Těším se, až si lehnu, zamuchlám se do peřiny a budu se na notebooku koukat na další díl Prolhaných krásek. To u nich jsem momentálně zapomínala na to, co se děje kolem mě. Můj autobus přijel zrovna ve chvíli, kdy jsem došla k zastávce. Nastoupila jsem tedy a potom jsem si šla sednout dozadu.

Byla jsem ráda, že je konečně pátek a že o víkendu nemusím nic dělat. Teda, budu se muset učit, protože maturita pomalu klepala na dveře. Docela ale látku na maturitní otázky chápala a to díky Paulovi a jeho doučování, které mi mělo pomoct dostat se na vejšku v Londýně. Jenže, teď to vypadá, že je to k ničemu. Půjdu na nějakou místní vysokou, kde nekladou moc velké nároky na přijetí. Nevím, jestli to je štěstí nebo smůla.

Konečně jsem vystupovala na zastávce, která se nacházela kousek od domu, kde je náš byt. Cestou jsem pozorovala auta, která projížděla po silnici. Venku bylo nádherně. Bylo teplo a obloha byla jasná.

Když jsem přišla domů, překvapilo mě, že moje mamka byla doma.

,,Ahoj," pozdravila jsem ji, když jsem vešla do kuchyně. Ona se na mě podívala a usmála se, což mě překvapilo.

,,Ahoj, zlato," pozdravila mě nazpátek. Páni, další překvapení! Ona mi řekla zlato.

,,Co to děláš?" zeptala jsem se ji, když jsem si všimla toho, že něco míchá.

,,No, dneska je přeci ta večeře," odpověděla mi, ale nepodívala se na mě, protože pokračovala v přípravě.

,,Aha. No, já se jdu převléknout a přijdu ti pomoc," řekla jsem. Nečekala jsem, až mi odpoví. Prostě jsem šla do pokoje. Svlékla jsme si uniformu a vzala jsem si na sebe dlouhé tričko a krátké černé kraťásky. Odlíčila jsem se a potom jsem se vydala do kuchyně pomoct ji s jídlem.

Tohle bude ještě dlouhý den.

______________

Sam p. o. v.

,,Vážení cestující, prosíme vás o to, aby jste se připoutali. Za pár minut budeme přistávat," ozval se hlas letušky. Poslechl jsem ji a připoutal se.

Strašně moc jsem se těšil, až přistanu a půjdu za mojí Amy, abych ji všechno vysvětlil. To, že odešla mi vytrhlo srdce z hrudi, ale přitom mi to otevřelo oči. Byl jsem tak slepý, co se týče mého názoru na Nadyu. Kdybych poslechl Amy, mohli jsme teď společně být v Anglii. Ale stalo se. Nadya si myslela, že neodletím, ale já jsem to udělal. Nejdřív jsem ale řekl Nadye, co si o ní myslím. Měl jsem co dělat, abych se udržel a jednu ji nevrazil. Jsem ale kluk, který nepreferuje a nemá rád násilí na ženách, takže jsem ji jen řekl co si myslím.

Asi za deset minut jsme přistávali a já jsem vycházel z letadla. Stavil jsem se pro kufry a potom jsem šel letištní halou a hledal jsem Jacka.

,,Nazdar, brácho," ozval se vedle mě známý hlas. Otočil jsme se za hlasem a usmál jsem se na Jacka, který se usmíval jak sluníčko.

,,Zdar, bro," pozdravil jsem ho a plácl jsem si s ním. Jack mi s kufry pomohl. Došli jsme k jeho autu a naskládali jsme do něho kufry. Potom jsem si šel sednout na místo spolujezdce a on na místo řidiče.

,,A kam chceš odvézt?" zeptal se mě.

,,Budu tě navigovat," řekl sem a on přikývl. Rozhodl jsem se, že dobu, kterou tu budu, strávím v ateliéru. Domů se mi opravdu nechtělo a nechtěl jsem hned jet za Amy.

,,Co Amy?" zeptal jsem se.

,,Nic moc. Dneska, když jsem se o tobě zmínil, odešla od stolu," řekl mi a mě trošku píchlo u srdce.

,,Ještě něco povzbuzujícího?" zeptal jsem se ho ironicky.

,,No, 21. března je maturitní ples a vypadá to, že George chce pozvat Amy," řekl. Zaťal jsem pěsti a snažil jsem se v klidu dýchat. Ano, žárlil jsem. A moc.

,,Díky za zprávy," řekl jsem.

,,A co teď bude? Půjdeš za Amy?" vyptával se mě Jack.

,,Ne," zakroutil jsem hlavou. Právě mě něco napadlo.

,,A co budeš dělat? To ji neřekneš, že tu jsi?" zeptal se mě znova nechápavě.

,,Jo," odpověděl jsem mu jednoduše.

Chci si totiž s Amy trošku pohrát. Samozřejmě ji nechci vystrašit, ale chci ji po malých indiciích dát najevo, že tu sem.

Proto si s ní budu hrát na schovávanou.

______________

Ahoj, všichni!

Konečně je tu nový díl. Měla jsem toho moc a tak jsem nestíhala. Chtěla bych Vám strašně moc poděkovat za podporu a za 2K reads a 400+ votes. Jste nejlepší, dokonalí jste prostě moje lásky. ♥♥♥

Jinak, mám Ask, takže, pokud budete mít nějaké dotazy, pište mi. (link na profilu) ☺

Doufám, že se Vám díl líbil.

Mám Vás moc ráda. ♥3♥♥♥♥♥