Spring Hope [book 4]

Chapter 5

Nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Držela jsem v ruce vzkaz a asi posté jsem si ho četla.

,,Napořád," zašeptala jsem to kouzelný slovo, který pro mě tolik znamenalo, ale které nebylo pravdivé. Sam tu totiž není. Jedno mi ale nešlo na rozum. Jak se ten vzkaz a to koťátko dostalo sem. Podívala jsem se na malé klubíčko, které leželo v mém klíně a klidně spalo. Usmála jsem se na něj a vzkaz jsem položila vedle sebe na gauč. Koťátko jsem si vzala do ruky a pořádně jsem se na něj podívala. Byla to holčička.

,,Měli bychom ti vymyslet jméno," řekla jsem ji a nosem jsem ji přejela po hlavičce. Ona se na mě jenom jednou podívala a potom znova usnula.

Začala jsem přemýšlet nad jménem pro moji novou a jedinou zvířecí kamarádku. Chci, aby mi její jméno nějak připomínalo Sama, protože podle toho vzkazu mi došlo, že koťátko je od něj. Hm, mohla by se jmenovat třeba Summer, protože jsme se se Samem potkali v létě. Nebo by se mohla jmenovat třeba London, i když je to neobvyklé jméno, ale mně připomínalo dobu, kterou jsme se Samem strávili právě v Londýně. Ano, na Londýn nemám pouze dobrý vzpomínky, ale proč ne? Nebo, rovnou bych ji mohla dát jméno Nadya, protože to ona může za to, že se Samem nejsem. Rychle jsem nad tím zakroutila hlavou. To bych asi neudělala. A nebo tu je ještě jeden nápad.

,,Hope, budeš Hope. Jako naděje, kterou pořád mám," řekla jsem a pohladila ji po hlavičce.

Natáhla jsem se pro mobil a napsala jsem zprávu Grace.

For Grace:

Co by jsi řekla na nákupy? - A.

Mezitím, co jsem čekala na odpověď jsem se podívala na to, kdo mi včera psal a volal. Měla jsem plno zmeškaných hovorů od George, Grace a mé mamky. Měla jsem taky několik zpráv, kde mě prosili abych se vrátila nazpátek. Mobil mi zapípal a já jsem si přečetla odpověď od Grace.

From Grace:

Jé, Amy, jsem ráda, že jsi se ozvala. Jasně, že říkám jo. Tak za hodinu u obchodního centra? - Grace xxxx

Odepsala jsem ji, že to platí a potom jsem se zvedla z gauče a šla jsem do koupelny. Potřebovala jsem strašně čůrat a potřebuji se trošku upravit a hlavně si vyčistit zuby. Šla jsem tedy do koupelny a udělala jsem vše, co jsem potřebovala.

Po nějaké době jsem si uvědomila, že na sobě mám pořád šaty z večera a popravdě, moc jsem v nich nechtěla jít nakupovat. Vzpomněla jsem si, že bych nějaké věci měla mít nahoře v ložnici. Teda, myslím že tam mám jedny džíny a bílé tílko, které jsem si tu jednou nechala. Pomalým krokem jsem se vydala po schodech nahoru. Bylo to, jako bych měla právě teď vstoupit do nějaké tajné komnaty, ve které mě čeká nějaké překvapení nebo nějaká hrozba. Musela jsem se sama sobě zasmát. Jsem tak hloupá, je to jenom obyčejná ložnice... Ve které byla spousta vzpomínek.

Vlezla jsem dovnitř a hned jsem přešla k mé skříni, ve které jsem dříve měla věci. Měla jsem radost, když jsem v ní objevila ty džíny i tílko. Rychle jsem se převlékla a šaty, které jsem měla předtím na sobě jsem hodila do skříně.

Rozhlédla jsem se po pokoji a všimla jsem si malého bločku a propisky, které byla otevřená. Vypadá to, jako by tu byl ...

Sam.

________________

,,To je šílený," pronesla Grace zamyšleně a napila svého latté ze Starbucksu, které si před chvílí koupila. Já jsem se na ní podívala a přikývla jsem. Měla pravdu.

,,Takže, si to zrekapitulujeme. Včera jsi odešla do ateliéru, který patří Samovi. Zdálo se ti, že někoho vidíš. Potom jsi usnula a když jsi se ráno probudila, tak jsi u sebe našla Hope a vzkaz, který byl podepsán písmenem S., což znamená, že to tam nechal pravděpodobně Sam, který by měl být v Londýně a v ložnici jsi našla bloček a propisku, kterou dotyčný vzkaz napsal," shrnula to.

,,Páni, mohla by jsi být detektiv," zasmála jsem se a pokračovala jsem v hlazení malé Hope, kterou jsem měla položenou v klíně. Nakoupila jsem několik věcí právě pro Hope a sobě jsem koupila něco k jídlu.

,,Co budeme dělat?" zeptala se Grace.

,,Já nevím," zakroutila jsem hlavou. Popravdě, nepřemýšlím nad tím, že bych chodila od domu k domu a hledala nějakou stopu, která by naznačovala to, že tu Sam je. Na to nemám ani čas a ani náladu.  A hlavně, kdyby to nevyšlo, nechci být zklamaná.

Třeba tu Sam vůbec není a se mnou si někdo jenom hraje. Ale, co kdyby tu Sam byl?

,,Dobře, nech to na mně," řekla Grace až moc nadšeně.

,,Ne, ne, ne. Zpomal, Grace. Nechci aby jsi tady vyhlásila pátrání," začala jsem ji rozmlouvat její nápad,

,,Neboj, zařídím to," mrkla na mě. Já jsem jenom protočila očima.

Tohle nedopadne dobře.

________________

Ahoj, všichni!

Tak, tu je další díl, snad se Vám bude líbit. ♥♥

Moc Vám děkuji za 1K votes! *-* Moc si toho vážím. ♥♥

Mám Vás ráda. ♥♥♥