Spring Hope [book 4]

Chapter 15

Den D - maturitní ples

Amy p. o. v.

Stála jsem u zrcadla a pozorovala jsem svůj odraz v zrcadle. Jeden pramínek mých hnědých vlasů jsem si dala za ucho, protože mi vypadl z mého účesu, který mi udělala mamka.
Znovu jsem se podívala na svůj odraz.

Popravdě, vůbec jsem nepoznávala dívku, která na mě koukala z zrcadla.
Tahle dívka byla dospělejší, hezčí než já a přitom měla smutek v očích.

Po nakupování s Grace jsem domů odešla s dlouhými, béžovými šaty, které jsem měla práce teď na sobě. Vrchní část šatů jsem měla zdobenou stříbrným vyšíváním. Byly prostě dokonalé. (viz média)

Z prohlížení mě vyrušilo zaklepání na dveře.

,,Dále," řekla jsem a přes zrcadlo jsem pozorovala mámu, jak vchází do dveří. Otočila jsem se na ní a nepatrně se na ní usmála. Ona mi úsměv opětovala a prohlédla si mě.

,,Páni, vypadáš úžasně," pochválila můj vzhled.

,,Děkuji," poděkovala jsem ji.

,,Nemůžu uvěřit tomu, že přede mnou stojí dospělá holka. Ne dívka, kterou jsem nedávno vedla do školky," rozbrečela se. Zničehonic začala brečet.
Rychlým krokem jsem k ní přešla a objala jsem ji.

,,Neplakej, mami. Jednou jsem musela dospět," zasmála jsem se.

,,Ale já jsem netušila, že to bude, tak rychle," řekla.
Chvíli jsme v pokoji stály jen tak v objetí. Stály jsme tam tak dlouho, dokud se bytem neozval zvonek.

,,Aaa, George je tady," řekla nadšeně mamka. Utřela si slzy a naposledy se na mě usmála. Potom odešla z mého pokoje.

Já jsem se naposledy prohlédla v zrcadle. Vzala jsem si psaníčko do ruky a vydala jsem se za ostatními, kteří se nacházeli v předsíni.
Když George uslyšel klapot mých bot, otočil se a prohlédl si mě. V ruce držel malinkou kytičku, která byla připravená na mou ruku.

,,Vypadáš úchvatně," řekl George s úsměvem a políbil mě na tvář. Usmála jsem se na něj a nechala jsem si na ruku nandat kytičku, která ladila mým šatům.

Doufala jsem v to, že moji rodiče se nezachovají tak, jako ostatní rodiče a nebudou si nás fotit. Opak byl ale bohužel pravdou. Rodiče nás donutili pózovat a další jiné věci a já jsem jen počítala minuty, kdy budeme moct vypadnout.

_______________

Konečně jsme s Georgem stáli před budovou, kde se nás ples konal. Pohledem jsem hledala Grace a Jacka, s kterýma jsme tu měli domluvení sraz.
Po nějaké době jsem si konečně všimla mávající Grace.
S Georgem jsme se tedy hned vydali za nimi.

,,Sluší ti to," usmála se na mě Grace. Taky jsem se pousmála, ale můj úsměv však netrval dlouho. Tento den jsem měla zažít se Samem. S Grace a klukama jsme vešli do sálu, kde se náš maturitní ples konal.

Ten čas tak rychle utekl. Ještě teď si pamatuji den, kdy jsme s Grace vešly do třídy, kde jsme nikoho neznaly. V ten den jsem se také okamžitě zamilovala do George, který je tu právě teď se mnou. To George mě podržel asi v mém nejhorším obdobím mého života, kdy jsem přišla o někoho, koho miluji. Co si to vlastně nalhávám? Ještě ho miluji. Vyčítám si, že jsem nezůstala v Londýně a nezeptala jsem se Sama, jak to všechno doopravdy bylo. Zakroutila jsem hlavou, abych zahnala myšlenky na Sama. Teď tu ale není.

,,Jdu nám pro něco k pití," zašeptal mi do ucha George a potom odešel ke stolu s občerstvením. Grace s Jackem se také někam vypařili. Zůstala jsem tedy stát sama uprostřed sálu a nejistě jsem se rozhlížela po všech lidech kolem.

,,Věděl jsem, že i v tenhle den budeš dokonalá, prdelko," ozval se najednou hlas u mého ucha. Nasucho jsem polkla. Můj dech se zrychlil.

,,Same?" zeptala jsem se šeptem.

_______________

Ahoj!

Já vím, díl je krátký, ale jinak to nešlo. Chtěla jsem oddělit ti setkání Amy se Samem a vysvětlování toho všeho, co se stalo a tak. :)

Doufám, že se Vám díl aspoň trošičku líbil a zítra se můžete těšit na další část, která bude psaná z pohledu Sama.

Víte, že jsme právě teď v půlce tohoto příběhu? :O

Mám Vás ráda ♥♥♥♥

P. S.: Omlouvám se za chyby. Tento díl jsem psala na mobilu.