Spring Hope [book 4]

Chapter 4

Sam p. o. v.

Byla dokonalá. Její hnědé vlasy ji trošku povyrostly, jinak vypadala pořád stejně. Moje Amy. Trošku jsem zacouval dozadu, aby si mě nevšimla. Měl jsem na ní skvělý výhled.

Amy za sebou zavřela dveře, ke kterým se potom otočila zády a sjela po nich dolu, takže se ocitla na zemi. Svůj obličej si schovala do dlaní a začala nahlas vzlykat. Rvalo mi to srdce. Tohle byl hrozný pohled. Nejradši bych za ní šel a objal bych ji. Pořádně bych si ji k sobě přitiskl a říkal bych ji uklidňující slova, několikrát bych ji políbil, abych umlčel její vzlyky, ... Ale je brzy. Nechci aby už věděla o tom, že jsem tady. Je ještě moc brzo. Jsem blázen, vím. Kdybych byl normální, šel bych hned za ní, ale to já nemůžu. Chci, aby naše setkání bylo více romantické. Teď bych ji jenom vylekal a ona by si mě nevyslechla.

Znovu jsem se na Amy koukl. Právě si utírala slzy a snažila se zpomalit svůj dech. Zničehonic zvedla svůj pohled a podívala se směrem ke mně. Rychle jsem odskočil a doufal jsem, že si mě nevšimla.

Amy p. o. v.

Podívala jsem se na schody a viděla jsem nějaký pohyb. Chvíli jsem se na to místo koukala, ale potom jsem rychle zakroutila hlavou. Sakra, to nestačí, že jsem právě teď zažila jeden z mých nejhorších večerů v mém životě, teď ještě k tomu začnu mít halucinace. Zvedla jsem se ze země a zamířila jsem do obýváku. Nechtěla jsem jít nahoru do ložnice, protože mi to tam připomínalo Sama. Úplně všechno mi ho tam připomínalo.

Rozsvítila jsem světlo a cestou ke gauči jsem si svlékla bundu, kterou jsem později hodila na jedno křeslo. Sedla jsem si na gauč a ještě předtím jsem se natáhla pro ovladač. Zapnula jsem si televizi, ve které zrovna dávali film s Ashtonem Kutcherem. Tohoto herce jsem mám ráda, takže jsem se rozhodla se na film koukat. Protože jsem byla pouze krátkých šatech, byla mi strašná zima, takže jsem si vzala proužkovanou deku, která ležela na gauči. Zula jsem si lodičky a lehla jsem si na gauč.

Znova se mi vybavily zážitky, které jsem zažila se Samem. Do očí se mi opět nahrnuly slzy, které jsem prostě nedokázala zastavit.

Nevím, jak dlouho jsem ještě brečela, protože jsem se za chvíli ponořila do říše snů.

Sam p. o. v.

Slyšel jsem, že si Amy pustila televizi. Trošku se mi ulevilo, že Amy si nevšimla mé přítomnosti. I když, možná jsem byl trošku zklamaný. Ale takhle jsem to chtěl a všechno mi zatím vychází.

Povzdechl jsem si a šel jsem si sednou na postel. Vzal jsem mobil a vytočil jsem Jackovo číslo. Po několika sekundách pípání mi hovor konečně vzal.

,,Co se děje?" zeptal se mě Jack.

,,Neuvěříš, kdo je se mnou v ateliéru," řekl jsem. On byl chvíli zticha.

,,To netuším," povzdechl.

,,Amy," odpověděl jsem mu.

,,No, to si děláš prdel!" zařval do telefonu.

,,Neřvi, prosím tě! Málem mi z tebe praskl bubínek. Prostě je tady a já potřebuji, aby jsi pro mě něco zařídil a potom pro mě přijel," řekl jsem mu vážně.

,,Tak, o co jde?" zeptal se mě. Začal jsem mu tedy vysvětlovat můj plán. Potom jsem hovor ukončil a šel jsem si do batohu sbalit pár věcí, abych měl něco na sebe, až odjedu k Jackovi, abych se tam prozatím schoval.

Když jsem měl sbaleno, seběhl jsem schody. Samozřejmě potichu, aby si mě Amy nevšimla. Teda, spíše jsem doufal, že spí. Nakoukl jsem pomalu do obýváku a viděl jsem, že moje doufání se vyplnilo. Amy spala. Pomalým krokem jsem k ní přišel. Byla tak roztomilá, když spala. A když jsem si uvědomil, že takhle spala vždycky vedle mě ...

Zakroutil jsem hlavou a sedl jsem si na kraj gauče a nahnul jsem se k ní. Dal jsem ji lehký polibek na tvář. Když jsem se odtáhl, všiml jsem si, že se usmívala. Usmál jsem se taky a potom jsem se nedobrovolně zvedl. Naposledy jsem se na Amy podíval a potom jsem šel ven, kde jsem měl čekat na Jacka.

__________________

Ráno

Amy p. o. v.

,,Hm, nech toho," řekla jsem a mávla jsem rukou. Něco mě totiž lechtalo pod nosem. Otevřela jsem oči a před sebou jsem viděla malé bílé koťátko. Usmála jsem se a rychle jsem si sedla.

,,Ježiši, kde jsi se tady vzala?" zeptala jsem se ji a vzala jsem si ji do ruky. Byla vážně nádherná. Věděla jsem, že mi neodpoví. Začala jsem ji hladit. Byla tak dokonalá. Teprve teď jsem si všimla papírku, který ležel na stolku. Se strachem jsem ho vzala do ruky a přečetla jsem si ho. Ten vzkaz mi vyrazil dech.

Bylo na něm:

Jsem tu s tebou. NAPOŘÁD! -S. ♥

__________________

Ahoj, všichni!

V médiích máte kočičku, kterou dostala Amy ... Od koho? Asi to víte nebo tušíte, ale nevadí. :D

Mám Vás moc ráda. ♥♥