Spring Hope [book 4]

Chapter 16

Sam p. o. v.

Nemohl jsem tomu uvěřit! Je to jako by to byl sen a já se měl každou chvíli probudit. Koukal jsem se na Amy, která ke mně byla otočená zády. Měla na sobě úžasné šaty, které ji slušely. I když nebyly upnuté, byly přes ně vidět její nádherné křivky, které mi tolik chybí. Stejně tak jako její vlasy, její oči, její rty. Když jsem jí oslovil, celá se zachvěla. Nevěděl jsem, jestli to je pro mě dobré nebo špatné znamení.

,,Same?" zeptala se mě šeptem. Pousmál jsem se a přistoupil jsem k ní ještě blíž. Byl jsem o ní jenom několik centimetrů. Zničehonic se na mě otočila. Musela zvednout hlavu, aby mi viděla do očí, protože byla o několik centimetrů menší než já. Zadívala se na mě a já jsem měl co dělat, abych neroztál. Vážně. Koukat se do jejich očí bylo něco dokonalého.

,,Co tu děláš?" zeptala se mě a pořádně mě propalovala svým pohledem. Zhluboka jsem se nadechl k odpovědi.

,,Přijel jsem za tebou. Myslel jsem si, že jsme o tomto dni snili společně. Měli jsme tu spolu tančit," řekl jsem a ukázal jsem na taneční parket. Podívala se směrem, kterým jsem ukázal a tak jsem si mohl prohlédnout její tvář z profilu.

,,Přijel si pozdě. Jsem tu s Georgem, takže máš smůlu," oznámila mi a otočila se zpět na mě. Snažila se o lhostejný tón, jenže neznělo to tak.

,,Ne, nemám smůlu," zasmál jsem se a ona se na mě nechápavě podívala. ,,George ví o tom, že jsem tady. Nebudeš mi tomu věřit, ale před pár dny mi volal, že jsi smutná z toho, že nejsme spolu," řekl jsem.

,,Počkat, takže George ví o tom, že jsi tady?" zeptala se mě. Přikývl jsem.

,,Budu hádat. O tom, že jsi tady ví i Jack s Grace. Je to tak?" zeptala se a na její tváři byl vidět vztek. Její tváře se trošku zčervenaly. Vypadala, že za chvíli vybuchne.

,,Ano, věděli o tom," odpověděl jsem ji a sklopil jsem hlavu. Najednou jsem se cítil hrozně. Já jsem ji lhal. A teprve teď jsem si uvědomil, že celé to divadlo byl blbý nápad.

Najednou Amy udělala něco, co jsem nečekal. Její dlaň přistála na mé tváři. Byla to velká rána. Nevěřícně jsem se na Amy podívala. Po tváří jí tekly slzy.

,,Udělali jste ze mě úplného idiota! Byl jsi tu celou dobu! Nechával jsi mi tady nějaké kytky, Hope a myslel sis, že mi to bude stačit. Ano, romantické to možná bylo, ale teď se mi to zdá jako sračka, kterou jsi na mě nahrál, společně se svým kamarádem, moji nejlepší kamarádkou a dokonce s mým bývalým klukem! Asi jsi čekal, že ti padnu kolem krku, co? Ale ne, končím s tebou, se všema!" řekla a otočila se k odchodu. Nemohl jsem se vzpamatovat z jejich, bohužel pravdivých slov. Rychle jsem se ale vzpamatoval a běžel jsem za ní.

,,Amy!" zavolal jsem na ní, jenže ona mě nevnímala. Rychlým krokem vyšla ze sálu. Všiml jsem si Jacka, Grace a George, kteří mě pozorovali a na tváři měli zděšený výraz. Přestal jsem je vnímat a taky jsem vyběhl ze sálu. Než jsem se nadál, stál jsem i před budovou divadla, kde se ples konal. Viděl jsem Amy, jak běží do parku, který byl kousek odtud. Šel jsem za ní.

Když jsem vešel do parku, viděl jsem ji, jak sedí na lavičce. Tvář měla schovanou v dlaních. Došel jsem až k ní a sedl jsem si vedle na lavičku. Zvedla svůj pohled a podívala se na mě.

,,Jdi pryč," vzlykla. Jenom jsem zakroutil hlavou a přisunul se k ní blíž.

,,Věř mi, že jsem nechtěl, aby to dopadlo takhle. Chtěl jsem jenom to, co jsi mi řekla ty. Chtěl jsem, aby naše setkání bylo romantické," řekl jsem. Všiml jsme si, že se zachvěla. Teprve teď jsem si uvědomil, že tu sedí jenom v šatech a že ji musí být zima. Sundal jsem si tedy sako a dal jsem ji ho kolem ramen. Překvapilo mě, že nic nenamítala.

,,Chyběl jsi mi," zašeptala najednou. Překvapeně jsem se na ní podíval. Musel jsem se usmát. O můj Bože, já jsem ji chyběl.

,,I ty jsi mi chyběla. Strašně," řekl jsem. Podívala se na mě, ale pohled rychle sklopila.

,,Já ... Myslela jsem si, že jsi ...," chtěla něco říct, ale já jsem ji přerušil, protože jsem tušil, co má na srdci.

,,Myslela jsi si, že jsem tě podvedl s Nadyou?" zeptal jsem se a ona přikývla. ,,Jak jsi si to mohla myslet? Nikdy bych to neudělal, Amy. Věř mi. Miluju jenom tebe a nikdy by mě nenapadlo, tě podvést. Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo. A možná tě to překvapí, ale nejsem takový blbec, jaký si myslíš, že jsem," řekl jsem. Trošku se pousmála a moje srdce poskočilo radostí. 

,,Same, já teď nevím, co mám dělat. Nemůžu uvěřit tomu, že jsi tady a jsem trošku v šoku," řekla a pořád se usmívala. ,,A ještě k tomu se mi rozmazal make-up," dodala. Zasmál jsem se a zahleděl jsem se do jejích očí.

,,I tak jsi dokonalá," řekl jsem a svojí ruku jsem natáhl k její tváři. Pohladil jsem ji po ní a usmál jsem se, když přivřela oči.

,,Nekecej. Jsem celá napuchlá a ..."

,,Pro mě dokonalá," řekl jsem za ní. Přiblížil jsem se k ní. Naše tváře byly pár centimetrů od sebe.

,,Ještě jsem ti neodpustila," řekla šeptem, ale její dech se zrychlil. Usmál jsem se.

,,Beru na vědomí," řekl jsem a potom jsem spojil naše rty dohromady.

_________________

♥♥♥♥

Mám Vás ráda. ♥♥♥