Blížily se letní prázdniny, nakonec se Hermioně, Harrymu a Ronovi podařilo zastavit ,,Voldemorta". No teda hlavně Harry, ale i tak. Já jsem také přidala ruku k dílu, pomohla jsem jim se psem. Už jsem se těšila do Bradavic, i na nové přátele. Se sestrou si myslíme, že půjdu buď do Mrzimoru nebo Havraspáru. Nevím, ale radši bych šla do Havraspáru. Za chvíli jsem šla vyzvednout Hermionu. Trochu jsem se těšila, ale na druhou stranu zase ne, protože vždy, když jsme spolu, tak jí najednou nesnáším a je ze mě uplně jiný člověk.
---------------------------------------
Zase jsem byla na zastávce 9 a 3/4. Radši jsem si sedla, abych tady když tak nezkolabovala, ale už jsem tu byla patnáct minut, tak snad mě to nepotká. Podívala jsem se na koleje, kde už přijížděl vlak. Šla jsem pozdravit Hermionu, ta mi zase představila Rona a Harry mě pozdravil. Chvíli jsme si povídali, ale pak to začalo. Ty hrozné hlasy, před očima se mi zamlžilo a nic jsem neviděla.
Probudila jsem se v nějakém pokoji.Do místnosti vešla sestřička.
,,Slečno Grangerová, jste v pořádku?" zeptala se a já přikývla.
,,Výborně, nic se vám nestalo, jenom jste ztratila vědomí. Můžete jít rovnou domů," přikývla jsem. Pomalu jsem vstala, Hermiona mi pomohla. Vydaly jsme se ven z pokoje. Před pokojem seděla zrzavá rodina, kam patřil i Ron. Myslím, že máma, vstala a přešla ke mně.
,,Díky bohu, že ti nic není. Tvoji rodiče sem nemohli, a proto jsme tady my," řekla.
,,Děkuju," poděkovala jsem a podívala se na celou rodinku. Mezi ně patřil Ron, otec, dva kluci, taky dvojčata a jedna holka. Když jsem si je prohlížela, tak se na mě všichni usmáli stejným úsměvem.
,,Nechcete jít někdy s námi nakupovat do Příčné ulice? Moje dcera Ginny taky bude nastupovat do Bradavic jako ty, jak jsem se dozvěděla od Hermiony,"
,,Určitě, ale já už většinu věcí mám, jenom mi chybí pár věcí," řekla jsem
,,To nevadí. Tak my už půjdeme," řekla a celá rodinka odešla.
---------------------------------------------
Znovu jsme šli nakupovat věci do Bradavic. Byla jsem zvědavá, jakou budu mít hůlku. Ještě jsme si musely směnit peníze, abychom ji poté mohly koupit. Pomalu jsme vešly do banky a mě přeběhly mráz po zádech, znovu. Všechno se opakovalo jako minulý rok. Nakonec jsme šly pro mou hůlku. Zase tam stál ten starej páprda a říkal ty svoje keci.
,,Vy jste tu znovu?" zeptal se.
,,Jo," řekla jsem a trochu protočila očima.
,,Aha, nakonec jste čarodějka, co?" zase řekl jeden z těch svých keců.
,,Jo," řekla jsem úplně stejným tónem jako předtím a přešla jsem k němu. Podal mi do ruky tmavou hůlku a trochu těžší.
,,Pero z fénixe a dřevo z dubu," řekl a naznačil, že s ní mám švihnout. Švihla jsem s ní a z poličky vystřelilo pár knih. Páprda zavrtěl hlavou a podal mi další hůlku.
,,Šupina z mořské víly a dřevo z vrby mlátičky," znovu jsem si hůlku vzala a švihla. Tentokrát se vylila voda z vázy.
,,Ccc, nečekal jsem, že to bude tak těžké. K tobě se hodí temná hůlka, ale zkusíme něco jiného," řekl a já znovu protočila očima.
,,Soví pero a dřevo z břízy," zase jsem mávla hůlkou, už mě to přestávalo bavit. Sešity na stole spadly.
,,Žíně z jednorožce a dřevo z javoru," jestli to nebude ta správná tak se už vážně naštvu.
No jasně, špatná. Židle spadla od stolu. Páprda znovu zavrtěl hlavou a připadal mi, že je v koncích.
,,Vyberu si sama," řekla jsem, přešla ke krabičkám s hůlkami. Prsty jsem projížděla hůlky a snažila se vycítit moc, která v ní byla. Nad jednou hůlkou mi zavibrovaly prsty.
,,Tuhle," řekla jsem a ukázala jsem na krabičku.
,,Hmm, vážně? To bych do vás neřekl," řekl.
,,Vážně," odpověděla jsem a on mi podal hůlku.
,,Zub z hada a dřevo z buku. Jsou to odlišné věci. Jedno patří ke zlým věcem a to druhé k dobrým."
Mávla jsem s ní a okamžitě jsem pocítila teplo a kolem mě se to jakoby rozvířilo.
,,Skutečně, tohle je vaše hůlka," řekl a já odpověděla:
,,Konečně."
Zabalil mi ji a my odešli z Příčné ulice.
Celé prázdniny mě Hermiona učila, jak s ní zacházet.
-------------------------------------
Znovu jsem stála na tom nástupišti, ale tentokrát jsem šla i já do vlaku. Vlak zastavil, s Hermionou jsme vešly do vlaku. Hledaly jsme volné kupé, nakonec jsme našly jedno na konci vlaku. Sedly jsme si vedle sebe. Překvapilo mě, že tu Harry a Ron nebyli. Cesta uběhla rychle a najednou jsme byly v Bradavicích.
Najednou byl přede mnou obrovský hrad, Hermiona mi o něm sice vyprávěla, ale nečekala jsem, že to bude tak úžasné. Hermiona si šla sednout k Nebelvíru, kde byl i Harry a Ron. Sedla jsem si mezi ostatní děti a čekala jsem na to, až mi dají na hlavu klobouk. Opravdu si myslím, že budu v Havraspáru nebo v Mrzimoru, nic jiného na mě nesedí. Ani jsem se nenadála a klobouk zavolal mé jméno. Sedla jsem si na stoličku a...
Já vím jsem zlá. Půjde Liv do Havraspáru nebo Mrzimoru, co myslíte? Doufám, že se vám můj příběh líbí.
Vaše Rakato.
ČTEŠ
Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)
Fanfiction,,Olivie, já tě znám už od malička." řekl a slizky se zasmál. ,,Odkud mě znáš!?" zopakovala jsem svou předchozí otázku. ,,Nejdřív bych se měl představit, já jsem Tom Marvollo Raddle."
