Zase další otravné vstávání, jak já ho nesnáším. Oblékla jsem se do hábitu a šla jsem na snídani, ano, bez Ginny a všech ostatních. Nechtěla jsem, aby jim Voldemort ublížil, mé myšlenky visely pořád na něm. Nikomu jsem o tom neřekla a to už to je týden od události v tajemné komnatě. Sedla jsem si doprostřed stolu a hltala všechno jídlo do sebe, abych mohla vypadnout, opravdu jsem nechctěla narazit na někoho z mých bývalých přátel. Všechno jsem do sebe nacpala, zvedla jsem se a letěla jsem na hodinu. Vyhýbala jsem se i kontaktu s profesorem Brumbálem, prostě jsem se všem vyhýbala. Hrozný bylo i to, že se mi už Malfoy ani neposmíval, spíše mě furt pronásledoval jako by mě hlídal. Bála jsem se, že ví, že jsem v podstatě Voldemortova dcera. Nebyla pravda, že to je můj otec, ale on mě stvořil, takže bych ho za otce považovat mohla. Nevěděla jsem, co si myslet. Dorazila jsem do hodiny kouzelných formulí s profesorem Kratiknotem. Jako obvykle jsem si sedla do zadní lavice a dělala jsem, že poslouchám. Učení jsem totálně zanedbala, ale k čemu mi to bude, když jsem ta dcera Voldemorta. On se o mě určitě postará, achjo. Poslední dobou se mi zdá, že kousek ve mně chybí, od toho z ničení deníku.
,,Co třeba vy slečno Grangerová?" řekne Kratiknot. Sakra, na co se ptal?
,,Promiňte profesore jaká byla vaše otázka?" zeptala jsem se a celá třída se rozesmála.
,,Slečno Grangerová, neměla byste tak moc zabívat školu, ať se to už neopakuje," pokáral mě Kratiknot a pokračoval ve výkladu. Znovu jsem nasadila neutrální výraz a myslela na Voldemorta, dostal se mi do hlavy, je to strašné.
Konečně konec vyučování. Po obědě jsem šla na pozemky Bradavic. Sedla jsem si k jezeru a dívala jsem se do dálky. Někdo mě chytl za rameno, byl to Neville.
,,Ahoj Neville, zase jsi zakopl?" zeptala jsem se a poté jsem se začala smát. Neville si sedl vedle mě. Hned jak si vedle mě sedl, před obličejem se mi objevil "otcův" obličej a zvedla jsem se.
,,Co se děje Liv? Proč se s nikým nebavíš?" zeptal se mě Neville. Otočila jsem se na něj, povzdychla jsem si a řekla:
,,Něco s rodinou víš?" řekla jsem a smutně jsem se na něj usmála.
,,Co se stalo? Mně můžeš věřit, vždyť to víš," řekl, sedl si za mnou a položil mi ruku na rameno.
,,Já vím, ale je to složité," řekla jsem a podívala jsem se na něj.
,,Řekni mi to," řekl a podíval se mi do očí.
,,Od té doby, kdy jsem byla v té komnatě, ...co jsem potkala Voldemorta. Od té doby na něj pořád musím myslet a zjevuje se mi, už mi z toho hrabe," řekla jsem rozvyklaným hlasem a opřela jsem si hlavu o jeho rameno.
,,To mi je líto." řekl a začal mě hladit ve vlasech. Potom se mi zase zjevil Voldemort. Vstala jsem a řekla:
,,Už půjdu spát, díky." Rychle jsem odešla do pokoje, ještě tam nikdo nebyl, a tak jsem se osprchovala a poté jsem zalehla do postele.
Kde to jsem? Ale fakt, sakra. Vzbudila jsem se v nějaké divné místnosti, vstala jsem . Na stole jsem uviděla černé šaty, tak jsem si je oblékla. Po chvilce někdo zaklepal, byla to nějaká ženská s černýma kudrnatýma vlasama.
,,Váš otec vás už čeká," řekla, zvedla jsem se za ní a šli jsme. Přišli jsme do tmavého pokoje s velkým stolem. Sedělo u něj několik lidí v černých hábitech, předpokládám, že to byli smrtijedi. V čele seděl Voldemort, hned jak mě uviděl, vstal.
,,Toto je má dcera Olivie Riddle," představil mě a ukázal na prázdné místo vedle sebe. Cože? Olivie Riddle? Posadila jsem se a "otec" řekl:
,,Mám tu hosta, v Bradavicích učí výchovu mudlů." Porozhlédla jsem se kolem, opravdu, byla tam naše učitelka. U stolu seděl i Snape, Malfoyovi rodiče a dokonce i Draco! Taky několik dalších smrtijedů. "Otec" vzal hůlku a profesorku zabil.
Okamžitě jsem se vzbudila.
,,Byl to jenom sen Liv. V klidu, v klidu." začala jsem se uklidňovat. Hlavu jsem zabořila do polštáře a začala jsem brečet.
,,Vypadni! Běž pryč!" začala jsem šeptat, už ho nechci vidět ve snech ani nikde jinde.
,,Liv?" zeptala se Sofie (kamarádka, co je se mnou na pokoji).
,,Promiň Sofie, zdála se mi noční můra běž zase spát," zašeptala jsem znovu.
,,Dobře," zašeptala a za chvilku jsem slyšela pravidelné oddechování. Usla. Kéž bych taky mohla usnout, ale bojím se, že se mi bude zase zdát o Voldemortovy.
Tak trochu nezáživný díl. Tato povídka má přes 400 zhlédnutí! Je to úplně úžasný, moc vám všem děkuju!!♥♥♥♥♥
Vaše Rakato!♥
ČTEŠ
Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)
Fanfiction,,Olivie, já tě znám už od malička." řekl a slizky se zasmál. ,,Odkud mě znáš!?" zopakovala jsem svou předchozí otázku. ,,Nejdřív bych se měl představit, já jsem Tom Marvollo Raddle."
