,,Já, já..." začala jsem koktat.
,,Nic neříkej...prosím." pošeptal mi Neville a políbil mě. Dala jsem mu ruce kolem krku a on si mě přitáhl co nejblíž k sobě. Byl to ten nejúžasnější pocit, co jsem kdy zažila. Rychle jsme se odtáhli a snažili se popadnout dech. Jen tak jsme tam seděli, oba s očima přilepenýma na špičky bot. Co jsem to provedla? Jasně, potomhle jsem toužila už delší dobu, ale teď, když se to opravdu stalo, nevím co si myslet.
,,Neville, já..." přehlušil mě hlas Ginny.
,,Pojďte rychle, už začíná druhý úkol." skoro až vykřikla a já po ní hodila vražedný pohled. Ginny radši rychle odcupitala pryč.
,,Tak jdem?" zeptal se mě Neville, ani nečekal na odpověď a šel, jakokdyby se nic předtím nestalo. Zaraženě jsem se na něj koukla a pak ho následovala. Šla jsem točitým schodištěm dolů. V podstatě, měli jsme ještě dvě hodiny času, než začne druhý úkol. Asi Ginny fakt zabiju, to udělala schválně? Jestli jo, zítřka se nedožije.
Týjo, kdo by mi šel na pohřeb, kdybych umřela? No, tak rodiče, Hermiona, Harry, možná celá rodina Weasleyovích, Kyle a jeho matka... Proč, nad tím přemýšlím? Vždyť jdu od tématu. Neville jde pořád předemnou. Mezitím jsme spolu neprohodili jediné slovo. Docela mi to vyhovuje, ale, prostě je to složitý. Vyšli jsme ven, byla docela zima a tak jsem si přivolala šálu a obmotala jsem si ji kolem krku. Šla jsem k tribunám, ale profesorka McGonagallová mě zastavila.
,,Slečno Grangerová, pojďte za mnou." řekla a já se vydala za ní. Co jsem provedla? Uff, nic naštěstí jdeme jen k lodím, které jedou tam, odkud budou startovat závodníci, konkrétně: Fleur, Viktor, Cedrik a Harry. Postavila jsem se za ně. Nechápu co tady dělám. Filch vystřelil z děla a všichni skočili do vody. Počkat, kde je Hermiona, celý den jsem ji neviděla. Přišla jsem k McGonagallce.
,,Paní profesorko, kde je Hermiona?" zeptala jsem se jí.
,,To je součást úkolu, Viktor ji bude muset zachránit." odpověděla mi s klidem.
,,A bude v pořádku?" vyhrkla jsem ještě.
,,Myslím, že ano." myslí? Jak jako myslí? Kývla jsem a odešla zpátky na kraj mola. Prsty jsem ponořila do vody a vyslala z nich patrona. Teď vidím, co se děje ve vodě. Zamířila jsem k nejbližšímu, který byl na dohled, což byl Harry. Až teď jsem si to tu mohla pořádně prohlédnout. Všude bylo spoustu hnusných zelených řas, blé. Harry se vidal mezi ně, proč? Všude kolem se něco pořád pohybovalo, co to jenom může být.
,,Aaaa." uslyšela jsem jak někdo tlumeně vykřikl. Co to bylo? Je to tu tak tmavé, že nic nevidím, všechno je rozmazané. Už mi dochází síly. Prsty jsem vynořila z vody a otevřela oči. Fleur byla na mole a kolem ramenou ji visel teď už mokrý ručník.
,,Co se stalo?" zeptala jsem se Seamuse.
,,Napadly ji ňáký vobludy." odpověděl mi. Áha, ale kde je Hermiona?! Na tohle fakt nemám. Ještě dlouho se nic nedělo. Nakonec se z vody vyřítil Cedrik s Cho a za ním ho následoval Viktor s Hermionou!
,,Hermiono!" vykřikla jsem a přiběhla k ní. Kolem sebe měla obmotaný ten stejný ručník jako Fleur a celá se třepala.
,,Jsi v pohodě? Bála jsem se o tebe." vykřikla jsem, ale až teď jsem si uvědomila jaká je tu zima. Také jsem se začala třást.
,,Kde je Harry?" jo, je v pohodě.
,,Nevím." zakroutila jsem hlavou a odešla zpátky k molu. Proč tu musí být taková zima?
,,Myslím, že ti to sako ještě ponechám." zašeptal mi někdo do ucha a na ramenou mi přistálo teplé sako.
,,Děkuji." zašeptala jsem a víc si k sobě sako přitáhla. Z vody se vynořil Harry s Ronem a nějakou holkou, kterou neznám, ale myslím, že to je sestra Fleur. Vyhlásili se výsledky a my šli na večeři.
ČTEŠ
Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)
Fanfiction,,Olivie, já tě znám už od malička." řekl a slizky se zasmál. ,,Odkud mě znáš!?" zopakovala jsem svou předchozí otázku. ,,Nejdřív bych se měl představit, já jsem Tom Marvollo Raddle."
