Nakonec jsem neusla a 3 hodiny jsem zírala do stropu než bude 6 hodin.
Vstala jsem, nachystala si učení a odešla jsem na snídani. U Nebelvírského stolu byli asi tak dva lidi, naštěstí. Nabrala jsem si míchaná vajíčka a jedla jsem. Ke stolu přicházelo čím dál tím víc lidí, najednou si ke mně sedla Sofie.
,,Dobré ráno, Sofie, co se děje?" zeptala jsem se, protože si ke mně nikdy před tím nesedla.
,,Dobré, víš Max si našla kluka a úplně mě zanedbává," odpověděla mi.
,,Aha," řekla jsem, Max je další holka v našem pokoji, moc se spolu nebavíme. Nechápu to, vždyť jí je jedenáct a už má kluka! Jasně, za dva měsíce mi je třináct, ale i tak! Nikdy to nepochopím.
Odešla jsem na hodinu, k mému zděšení jsme měli výchovu mudlů. Sedla jsem si do zadní lavice a otevřela učebnici, abych se na hodinu připravila. Hodina za chvilku začala a do třídy vešla profesorka. V tu chvíli mi přeběhl mráz po zádech, není nic příjemného vidět nějakou osobu umřít a druhý den ji vidět živou. Do očí se mi nahrnuly slzy, ale okamžitě jsem je zahnala a poslouchala jsem nudný výklad. Takhle to pokračovalo až do dvou hodin odpoledne. Po škole jsem si šla udělat úkol z lektvarů do knihovny. Vzala jsem si potřebnou knihu a sedla jsem si ke stolku vzadu v knihovně. To je tak strašnej úkol, proč zrovna na dva pergameny? Proč? Už mě dost bolí ruka. Musela jsem si protřepat ruku, aby mě nebolela, ale co se mi nestane, někoho praštím. Fakt super, jé moje ironie je zpět! Ohlédla jsem se na toho kdo to byl.
,,Ježiši Neville! Stalo se ti něco?" okamžitě jsem ze sebe vyhrkla.
,,Jo, v pohodě," řekl Neville s rukou na nose.
,,Posaď se a ukaž mi ten nos," řekla jsem a trochu jsem se odsunula. Neville si sedl vedle mě a sundal si ruku z nosu. Tekla mu z něj krev. Neváhala jsem a vytáhla jsem z tašky kapesník. Krev jsem mu utřela z nosu.
,,Díky a už mi řekneš co se stalo?" zeptal se Neville. Já si povzdychla, nemůžu mu to říct. Jen jsem zavrtěla hlavou.
,,Prosím," poprosil.
,,Ne vážně ne Neville," řekla jsem a při tom jsem si zabalila věci. Měla jsem namířeno k Brumbálovi, už to nechci skrývat, stejně se to jednou zjistí. Přišla jsem před sochu orla, teď už jen zjistit, co je to za heslo. Kupodivu jsem ho ani nemusela říct a z orla se staly schody. Vystoupila jsem po nich až do té mně známé místnosti. Jak tak přemýšlím za rok už jsem tu po třetí, což není dobrý.
,,Vítej Olivie," přivítal mě profesor Brumbál a pobídl mě, abych si sedla. Poslechla jsem ho a šla si sednout.
,,Tak povídej," vyzval mě, z hluboka jsem se nadechla a začala vyprávět:
,,Když jsem se dozvěděla, že Ginny někdo unesl, neměla jsem nikoho komu bych věřila tak moc jako Hermioně a Ginny. Proto jsem se rozeběhla na záchody a tam začala brečet. Samozřejmě jsem se musela probrat, tak jsem si opláchla obličej vodou a když jsem chtěla vodu vypnout, nahmatala jsem jakéhosi hada. Najednou jsem začala mluvit v hadím jazyce a z umyvadla se najednou stala propast. Skočila jsem do ní a pak jsem se ocitla někde...ani nevím kde a to mě zavedlo do tajné komnaty. Na konci jsem viděla Ginny a tak jsem se k ní rozeběhla. Pak jsem uviděla Voldemorta a ten..." nemohla jsem to doříct, naštěstí Brumbál nic nedělal a jen se mi díval do očí.
,,Ten mi řekl, že jsem...jeho...dcera," dořekla jsem a hned ze mě spadlo napětí. Profesor Brumbál se na mě nevěřícně podíval, ale pak jsem řekla:
,,Jo, zavřete mě někam, jsem nebezpečná." řekla jsem a rozbrečela jsem se.
,,Buďte v klidu Olivie, nic se ti nestane. Myslím, že Moudrý klobouk by tě jen tak do Nebelvíru nedal. Jen mi pověz, jak je to možné," zeptal se profesor Brumbál.
Poté jsem mu řekla všechno, co mi řekl Voldemort. Profesor Brumbál jenom přikyvoval, nakonec řekl:
,,Děkuji, že si mi to řekla, teď upaluj na večeři," řekl nakonec. Já jsem se zvedla ze židle a spěchala jsem na večeři. To už je tak pozdě? Strašně rychle to uteklo. Sedla jsem si k Nebelvírskému stolu a začala jsem jíst. Moc jsem si toho nedala, jelikož jsem po rozhovoru s Brumbálem neměla vůbec hlad. Zvedla jsem se a šla jsem do pokoje.
Je tu trochu kratší díl, ale snad nevadí. :-)
Vaše Rakato!
ČTEŠ
Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)
Fanfiction,,Olivie, já tě znám už od malička." řekl a slizky se zasmál. ,,Odkud mě znáš!?" zopakovala jsem svou předchozí otázku. ,,Nejdřív bych se měl představit, já jsem Tom Marvollo Raddle."
