23. Únavný a dlouhý den

484 35 7
                                    

Sakra, co dělat?

Jen jsem tam tak seděla a dívala se na něj.
,,Promiň." řekl a jen tak odešel. Bože! Co jsem komu udělala, že tohle musíš dělat zrovna mně? Jen tak jsem tam seděla a čuměla do blba. Odešla jsem do umýváren, dala si dlooouuuhou sprchu a už v pyžamu a šatech a Nevillovým sakem v ruce jsem odešla do pokoje. Šaty jsem si dala do skříně a vzala jsem si dopis.

Ahoj mami a tati!
Moc mi chybíte a kéž byste tu byli teď semnou. Zrovna jsem se vrátila z plesu a na to, že takové akce nemám ráda jsem si to překvapivě užila.
Mějte se krásně, vaše Liv!

Dopsala jsem krátký dopis a dala ho mé sově Carly, která okamžitě vyletěla z okna. Ginny a Sofie měli zatažené záclony, takže spaly, ale Max tu ještě nebyla. Jo jo, ještě je na plese. Abych stihla snídani, musím vsávat nejpozději v sedm. Sice je zítra sobota, ale taky je famfrpál. Sice je s Mrzimorem, ale i tak. No, takže mi zbývá pět hodin spánku. Rychle jsem zalehla do postele a hned usnula.

-----------------------------------------------

,,Holky, opravdu, za větu 'čtyři hodiny spánku mi budou stačit', si vážně nafackuju." řekla rozespalá Max při snídani.
,,To mi povídej." málem jsem zase usnula. Proč musí být famfrpál zrovna dneska?
,,Divím se ti, že tam vůbec půjdeš Liv." řekla nechápavě zase Max a její víčka se znovu zavřely únavou.
,,Jéžiš, to já jsem se vyspala do růžova a co ty Ginny?" provokatérka Sofie, co jinýho taky dělá než provokuje? No, hodně věcí, ale hlavně provokuje.
,,Ty jo, no mně se zdál tak super sen." pokračovala Ginny.
,,Hele, neprovokujte." řekla Max a lehla si na stůl.
,,A co Derek?" zeptala se Sofie.
,,No, ušel." zamumlala Max a Sofie se podívala na mě.
,,Ani se neptej." řekla jsem a udělala to samé co Max. Bylo to tak příjemné na chvíli si lehnout.
,,Hej, Liv! Jdeš?" zařval na mě Harry a já šla za ním. Přeclékla jsem se do dresu a šla na hřiště. K mému velikému štěstí začalo pršet. Jak tak vidím nejsem tu jediná kdo je dost unavená.

----------------------------------------

Nakonec jsme vyhráli, ale to jen kvůli Harrymu, všichni byli tak rozespalí, až to celé kazili, včetně mě. Vrátila jsem se na pokoj, celá mokrá a Ginny se Sofie na tom nebyly o moc lépe. Jenom Max si bezstarostně ležela v posteli a spala. Rozhodla jsem se, že udělám to samé. Už jsem se chtěla převléknout do něčeho pohodlnějšího než dresu, ale ze skříně na mě vykouklo Nevillovo sako. Sakra, musím mu ho vrátit. Takže ho musím najít. Ani se za ten včerejšek nezlobím, přece jenom...no, to je jedno. Vzala jsem si jeho sako a odešla ho hledat, na pokoji podle kluků nebyl, tak jsem se vydala do sovince. Opravdu byl tam a seděl na tom stejném místě jako včera.
,,Neville?" promluvila jsem, on se asi vylekal, protože nadskočil.
,,Liv! Tohle mi nedělej!" otočil se na mě.
,,Jen jsem ti chtěla vrátit to sako." řekla jsem a podala mu sako, už jsem chtěla jít pryč, ale jeho hlas mě zastavil.
,,Liv?"
,,Hmm?" zahmmčela jsem.
,,Jen, promiň za ten včerejšek." řekl provinile.
,,To nic." řekla jsem a jen tak se na něj dívala.
,,Takže ti to nevadí?" vyjekl překvapeně.
,,Ne, Neville, já...já tě mám ráda." řekla jsem. Bože! Cítím se tak trapně. Určitě jsem teď celá rudá. Co když necítí to stejné co já.
,,Liv, já nevím co říct." řekl zaskočeně.
,,Tak nic neříkej." zašeptala jsem a pořád hypnotizovala špičky mých bot. Šel ke mně, tak jsem zvedla hlavu a znovu jsem se začala topit v těch jeho hlubokých oříškových očích.
,,Já té mám taky rád, ale i něco víc." řekl a přiblížil se ke mně tak, že mě pohladil po tváři.

,,Miluju tě Liv Grangerová a vždy to tak bylo."

Tak další kapitola. Prosím nezabíjejte mě. Další kapitola bude asi nejdřív až v neděli, možná ještě něco spísnu zítra, ale nic neslibuju.

Vaše Rakato!

PS: agnesbabak, nezabíjej mě, mám svůj život ráda

Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)Kde žijí příběhy. Začni objevovat