Další den má být sobota, konečně! Malfoy už mě nechal na pokoji, jenom mě sleduje. Mám to ale život co? Už jsem si na to začala zvykat. Co teď právě dělám? Sedím u večeře a dloubám se v jídle. Poslední dobou se cítím dost mizerně, neříkejte, že v mém případě byste se cítili šťastně.
Někdo vešel do Velké síně. ,,Hermiono!" zakřičel Harry a já se po jeho výkřiku ohlédla za jmenovanou osobou. U dveří doopravdy stála Hermiona. Okamžitě jsem vstala a rozeběhla se za ní. Vplula jsem jí do náruče a začaly jsme se objímat.
,,Hermiono, tolik jsi mi chyběla!" vykřikla jsem.
,,Ty mně taky," zašeptala trochu nejistě.
No jo, ona byla zkamenělá.
---------------------------------------
Už se blížil konec roku. Seděli jsme ve společenské místnosti a čekali na výsledky školního poháru. Mezi námi probíhala debata kdo asi tak vyhraje, a že jestli vyhraje Zmijozel, dostane ten dotyčný infarkt.
,,Vítám vás na vyhlášení školního poháru..." začal říkat profesor Brumbál, ale já ho nevnímala, zarazil mě Draco. Celou dobu se na mě díval. Zavřela jsem oči a myslela na Draca.
,,Co je?" zkusila jsem se ho vduchu zeptat. Ale očividně mě neslyšel.
,,Nebelvír vyhrál školní pohár!" zařval přes celou místnost profesor Brumbál a náš stůl vyhodil čepice do vzduchu, až na mě, je mi úplně jedno kdo ho vyhraje, k čemu to vlastně je?
---------------------------------------
Jeli jsme domů, vedle mě seděla Ginny a vedle ní Sofie. Nějak jsem se spolu skamarádily. Naproti mně byla Hermiona, vedle ní Ron a pak Harry. Já seděla u okna a jak už bývá zvykem, dívala jsem se z něj. Po chvíli vlak zastavil a my vystoupili. Rozloučila jsem se se všemi a utíkala do přepážky. Hned jak jsem vyběhla, viděla jsem rodiče jak objímají Hermionu. Já jsem zatla pěst a šla za nimi. Nechtěla jsem je ani vidět za to, že mi to neřekli.
,,Liv!" vykřikla máma a běžela za mnou mě obejmout, hned po ní následoval táta.
Já jejich obejmutí neopětovala, jenom jsem řekla: ,,Ahoj."
---------------------------------------
Doma jsem za rodiči přišla a prohlásila: ,,Nechcete mi něco říct?"
,,Ne, co bychom ti měli říkat, zlatíčko?" zeptala se mě máma s trochu se třepotajícím hlasem.
,,Ne? Ani to, že mám jiného rodiče!?" vykřikla jsem na ně.
,,J-jak t-to v-víš?" vydechla vyděšeně.
,,Sám mi to řekl!" zařvala jsem znovu.
,,Tys ho viděla?" zeptal se otec.
,,Ano, kdo asi zkameněl Hermionu?!" zeptala jsem se.
,,A neudělal ti nic?" zeptal se mě znovu otec.
,,Ne. Proč by mi něco dělal?!" zeptala jsem se jich nechápavě.
V tom někdo zaklepal na dveře a táta šel otevřít.
Takže tady je extra krátký díl, ale nemám moc času a tak jsem spísla aspoň tohle.
Vaše Rakato!
ČTEŠ
Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)
Fanfiction,,Olivie, já tě znám už od malička." řekl a slizky se zasmál. ,,Odkud mě znáš!?" zopakovala jsem svou předchozí otázku. ,,Nejdřív bych se měl představit, já jsem Tom Marvollo Raddle."
