25.Bludiště

467 31 5
                                    

Poslední dobou mám hrozně divný pocit. Jako kdyby tu byl někdo, kdo tu být nemá. Já ani nevím, prostě jako minulý rok, když jsme zjistili, že Prašivka je Peter Petigrew. Ale je to o mnohem horší, jsem si jistá, že tento rok se Voldemort vrátí. Už jen jeden den do třetího úkolu. Bojím se o Harryho, co když si něco udělá nebo hůř umře? 'On' by toho byl klidně schopen.
,,Slečno Grangerová, mohla byste prosímvás aspoň v jedné mé hodině dávat pozor?" pokáral mě Snape.
,,Promiňte." zašeptala jsem. Musím uznat, že se moje záliba v učení někam vytratila a moje chování...no o tom bych se radši nezmiňovala. Snape mi ani nestrhává body, za což jsem opravdu vděčná, jinak bysme totiž školní pohár na celé čáře prohráli. Od té doby, co mi řekl, že je smrtijed, se ke mně chová jinak než k ostatním. Ale musím říct, žádná sláva to není.

Konečně skončila hodina a já šla na oběd a pak na pokoj. Zítra je třetí a poslední úkol.

,,To dáš." poplácala jsem Harryho přátelsky po rameni.
,,Hmm, dík." zamumlal Harry a celou dobu se díval na špičky svých bot. Popravdě jsem se o Harryho bála, kdo by se taky nebál když mu jde jeho kamarád někam do bludiště, kde se může stát cokoliv. Ještě hodinu a Harry vejde do bludiště. Bylo na něm vidět, že je nervózní, chudák jeden.
,,Tak, prosím, abyste odešli. Závodníci tu musí zůstat sami." prohlásil profesor Brumbál. Naposledy jsem se na něj podívala, tiskl si ruku k čelu, tam kde měl jizvu. Voldemort! Problesklo mi hlavou a rychle jsem utíkala pro koště. Doběhla jsem pro mé koště Nymbus 1000 a rychle zase zpátky. Než jsem se vrátila k trybunám, kde už sedělo spoustu fanoušků. Na zelené plošině stáli všichni účastníci soutěže. Mezi nimi byl i Harry. Po chvíli Filch vystřelil zděla a Harry se Cedrikem vběhli do bludiště. Ani na moment jsem neváhala a vyletěla jsem do vzduchu. Hned jsem viděla Harryho jak se nemotorně ohlíží všude kolem. Snesla jsem se k bludišti a použila černou magii na zničení štítu nad bludištěm. Hned co jsem udělala, snesla jsem se dolů. Všude kolem bylo tmavo a keře se pohybovaly. Mávla jsem rukou a všechny kořeny a listy znehibněly. Pronásledovala jsem Harryho, motal se pořád dokola, vždyť pohár je támhle. Trošku jsem poupravila keře, aby, na něj viděl. Á už k němu běží. Ale ne, co tady dělá Cedrik? Co se to děj...

______________________________________

Kde to jsem? Všude to je černozlaté a ta postel je ták měkká. Vypadá to tady povědomě. POČKAT! Ale ne, to je...ta místnost ze snu. Doprdele. Ne, ne, ne, ne! To není možný.
,,Liv?" zašeptal mi známý hlas.
,,Draco!" vykřikla jsem.
,,Kde to jsem?" zeptala jsem se, ale to už jsem skončila v jeho objetí.
,,Liv! Spala si dva roky!" vykřikl.
,,Cože!"

Pauza

Mooooc se omlouvám, ale nemám vůbec čas, takže vyhlašuji pauzu asi tak na měsíc dva.

Vaše Rakato :-)!

Hermionina sestra (FF Harry Potter)✔ (upravuje se)Kde žijí příběhy. Začni objevovat