Nečekaná návštěva v práci.

122 3 2
                                    

Včerejší večer byl vážně super. Nikdy by mě nenapadlo že z toho grázla Marka vyroste takoví gentleman, byl celí večer pozorní a domů jel až kolem 11 večer. Dost přemýšlení o včerejším večeru, měla bych se věnovat natáčení toho nového filmu.

,,Lucko běž se převléct za chvilku tu budou" křikl na mě Stefan (režisér).

,, Du na to Stefane! a kdo má ještě přijít? a co je to vůbec za film?" ptám se a rozejdu s ke svojí šatně.

,, Ale nějaká skupina tu má natáčet svůj film a ty jsi  jedna z hlavních postav budeš v tom filmu s hedním z nich chodit" řekl mi a dál už si mě nevšímal a věnoval se všem přípravám a tak sem zaplula do svojí šatny.

Na sobě sem měla šaty a různé doplňky k tomu (obrátek v mediích).Když sem byla oblečená tak mi maskérky začali dělat vlasy a nalíčili mě. Po hodině a půl strávené v šatně sem konečně mohla za Stefanem. Šla jsem po chodbě a koukal sem do telefonu když do mě někdo narazil a já čekala na střet se zemí ale osoba co do mě vrazila mě zachytila za pas a..

,,  Jste v pořádku slečno?" zeptal se mě velice známi hlas, zvedla sem hlavu a střetla se s modríma očima a krásním úsměvem.

,,Ehm sem v pořádku Marku a co tu vůbec děláš?" řeknu a vymaním se z jeho obětí. O krok ustoupím a upravím si šaty a kouknu se na něj s otázkou v očích.

,, No my tu s klukama jdeme natáčet ukázku k našemu filmu a pak tu budeme točit film. A co tu děláš ty:" řekne a usměje se na mě tím svým dokonalím úsměvem, co to tu plácám jeho úsměv je úplně normální! okříkne mě moje podvědomí.

,, No já tu budu natáčet ukázku k nákému filmu a budu tam hrát hlavní roli jako přítelkyně jedné z hlavních postav." řeknu a pomalu se rozejdu a naznačím mu aby mě následoval.

,, Takže se z tebe přece jenom stala herečka?" řekne a dá mi jednu ruku kolem ramen.

,, Ano stala. Byl to vždycky můj sen" řeknu a koukám se zasněně před sebe a jdu s ním pomalu směr Stefan. Když jsme došli ke Stefanovi tak už tam byli i zbylí kluci a tak sem se od Marka odtáhla a stoupla sem si vedle Stefana. 

,, Ah už si tady?" řekl Stefan a koukla na mě a tím že promluvil na mě upoutal pozornost všech v místnosti krom Markoví ten na mě koukal už od té doby co jsme přišli.

,, Ano sem, a omlouvám se za zdržení ale moje úprava trvala déle než sem myslela" řeknu a kouknu se na něj provinilým pohledem.

,, To je v pořádku hlavní je že si tady." řekl a pokračoval dál. ,, Takže chci tě seznámit s klukama ze skupiny Donaha s nima budeš točit ten film a tvým partnerem bude Marek" řekl a ukázal na Máru.

,, Dobře, doufám že nám to spolu půjde" řeknu schválně tak aby mě kluci nepoznali a taky protože si s nimi chci trochu pohrát. 

,, I já se těžším na naší spolupráci slečno" řekl Marek asi mu to došlo že chci aby na kdo sem přišli kluci sami.

,, A Lucko tohle je Matěj, Štěpán a Pepa" řekl mi a na všechny jmenované ukázal postupně rukou. Byla sranda vidět jejich výraz při zmínce mého jména. Kluci si mě prohlíží a já sem se pod jejich pohledy ošila, než sem se rozkoukala stál vedle mě Marek a objal mě kole pasu a dal mi pusu na tvář a zářívě se na kluky usmál.

,, Vy se znáte?" zeptal se Stefan a těkal pohledem po všech přítomních.¨

,, Ano. Já jsem její nejlepší kamarád a jak tak koukám kluci nepoznali ani mojí nejlepší kamarádku" řekl a začal se smát jejich pohledům a já se začala smát s ním protože má strašně nakažliví smích.

,,Ahoj kluci dlouho jsme se neviděli" řeknu hned co se dosměji. Jen co to dořeknu tak mě kluci drtí v pevném obětí.

,, Moc si nám chyběla Lucí a tomu šaškovi vedle tebe nejvíc furt o tobě mluvil nebo se díval na vaše společné fotky" řekli kluci hned jak mě pustili z jejich obětí a já si stoupla opět mezi Marka a Stefana.

,, Dobře tak konec vzpomínání de se točit!" křikl Stefan a všichni jsme se rozešli na svoje stanoviště. 

Natáčení s klukama bylo super ale sou to strašní debilové pořád tam něco kazili nebo pletli text, a kolikrát mě srazili a nebejt Marka tak se kolikrát zdravím s podlahou. Domů jsme jeli nakonec kolem půlnoci a Stefan z nich byl na prášky a řekl že nás tu v pátek čeká ve dvanáct a opoždění netoleruje. Klukům se nechtělo jet až k nim a tak jeli všichni se mnou ke mě domů. každí měl svůj pokoj až na mě se mnou byl Marek protože na něj nezbyl  volní pokoj a na gauči spát nechtěl, takže se nasáčkoval ke mě. Po hodině povídání si v posteli usínám v jeho naručí s hlavou na jeho vypracovaném těle. 


 Tak tady máte další kapitolu a omlouvím se za chyby. Doufám že se vám zatím moje povídka líbí. Vaše Den;)





Víc než jen kamarádka (Marek Pešl,Donaha)Kde žijí příběhy. Začni objevovat