Víc než jen kamarádka (Marek Pešl,Donaha)

Bude to naše malé tajemství.

Pohled třetí osoby:

Přijel před její, tedy vlastně jejich domov. Ach zní to tak krásně když si to řeknu..pomyslel si chlapec a otočil se na stranu spolujezdce a podíval se na spící krásku a nemohl z ní spustit zrak. 

Po chvilce pozorování oné dívky chlapec vystoupil z auta pobral pár věcí a šel směr jejich dům, odemkl dveře a vešel dovnitř a pak šel spět k autu. Popadl jeho (jejich) malí poklad do náruče a šel s ním směr dům. Vyšel těch pár schodu do patra a šel směr dětský pokoj, kde malou Kateřinku opatrně vysvlékl jenom do dupaček a uložil jí do její dětské postýlky. Mladý chlapec přikryl krásné a nevinné miminko peřinou a zapnul chuvičku pro případ nouze a vydal se směr auto.

Markův pohled:

Šel jsem pomalu směr auto ale tentokrát už naposledy. Došel jsem ke dveřím spolujezdce a potichu a opatrně jsem otevřel dveře abych nevzbudil toho dokonalého anděla co tam klidně oddechoval. Vzal jsem si jí do náruče a ona okolo mého krku automaticky obmotala ruce a dál poklidně spala. Nohou jsem zabouchl dveře od auta a dálkovým ovládáním na klíčích jsem zamknul auto a šel směr domov a konkrétní cíl byla naše ložnice.

Došel jsem do ložnice a položil jsem svého krásného anděla na postel a opatrně jí vysvlékl z oblečení a nechal jsem jí jenom ve spodním prádle. Pak jsem vysvlékl sám sebe jenom do boxerek a ulehl jsem vedle ní. Natáhl jsem se po dece a chtěl jí přikrýt ale můj pohled se zastavil na jejím dokonalém těla a já se prostě opět ponořil do svých myšlenek a představ o naší společné budoucnosti a nevědomky jsem i Lucy přikryl dekou.

Markova představa:

Božíčku jsem tak nervozní že to ani slovy popsat nejde. Začnu se nervozitou chvět ale vím že jsem i nehorázně Štastný. Z mých úvah mě vyruší až něčí ruka ne mém rameni a já sebou polekaně škubnu a ohlédnu se na dotyčnou osobu.

,, Copak je Jimmy?" optám se a zvednu obočí v tázavém gestu.

,,Kamo klídek..klepeš se tu jako ratlík" zasmál se a pokračoval ,, ona za chvilku přijde uvidíš" řekl a povzbudivě se na mě podíval. 

Chtěl jsem mu na to něco říct ale dveře se otevřeli a dovnitř vešla ona. Moje Lucy...budoucí paní Pešlová.

Opět v přítomnosti..

Chtěl jsem si i nadále představovat naší společnou budoucnost když náhle z mého 'snění' vyrušil dětský pláč. Podíval jsem se směr Luc ale ta se jenom zamrvila a otočila se na druhý bok poklidně spala dál. Zvedl sem se tedy a vydal se směr pokoj mojí malé princezničky.

Došel jsem do pokoje a vydal jsem se směr její postýlka.

,,Šš..copak je princezno?" zeptá se,i když vím že mi neodpoví tak si jí beru do náruče. Na chvilku přestala plakat, už jsem si chtěl odechnout ale ona začala nanovo. 

,,Notak princezno neplakej, přece nechceš vzbudit maminku" řeknu a nadále s ní kolébám ze strany na stranu. 

A pak mě to napadne...zazpívám jí ukolébavku kterou mi kdysi zpívávala moje babička.

 Máš má ovečko dávno spát, i píseň ptáků končí.

Kvůli nám přestal vítr vát, jen můra zírá zvenčí.
Já znám její zášť, tak vyhledej skrýš
zas má bílej plášť a v okně je mříž.

Máš má ovečko dávno spát
a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát.
Vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát
jestli ty v mých představách už mizíš.

Máš má ovečko dávno spát, dnes máme půlnoc temnou.
Ráno budou nám bláznům lhát, že ráda snídáš se mnou.
Proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když Tebe mám rád, když Tebe tu mám.

Máš má ovečko dávno spát a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát.
Vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš. 

Máš má ovečko dávno spát a můžeš hřát, ty mě můžeš hřát.

Vždyť přijdou se ptát, zítra zas přijdou se ptát, jestli ty v mých představách už mizíš.  

Když jsem dozpíval tak už malá Kateřinka usnula. Musel sem se usmát nad její roztomilostí. Došel jsem k postýlce a uložil jsem jí a přikryl jí dečkou a díval se na ní. Z mého přemýšlení mě vyrušili tiché kroky a pak sametoví hlas u mého ucha.

,,Jak se ti povedlo jí uspat? " zeptala se mě s obdivem a zvědavostí v hlase. Nad myšlenkou toho že je u mě tak moc blízko jsem se zachvěl.

,,Jenom sem jí zazpíval jednu českou písničku" řeknu a otočím se na ní a políbím jí na spánky.

,,Asi jí budeš uspávat častěji" řekla a spiklenecky na mě mrkla. Jenom sem se uchechtl a podebral jsem jí pod koleni a přehodil si jí přes rameno a vidal jsem se směr ložnice.

,,Mary!! okamžitě mě postav na zem já umím chodit sama...a nejsem žádný pytel brambor" řekla s menší ublížeností v hlase. Jenom sem se zasmál a praštil jí přes její zadeček který byl zakrytí jenom tenkou látkou kalhotek. Hned co sem jí praštil tak sem dostal pohlavek a ucítil jsem malé štípnutí do zadku.

,,Hej! za co?" řeknu ublíženě a 'hodím' jí do postele.

,,Za to že zemne děláš pytel brambor" řekla a vyplázla na mě svůj jazyk.

Hned co to dořekla tak jsem na ní skočil a začal sem jí lechtat. Ona se podemnou svíjela smíchy a já se jenom uculoval.