Nesnáším vstávání. S touhle myšlenkou zastavím vyzvánění budíku a převalím se na druhou stranu, se stále zavřenýma očima. Dlouho však spát nemůžu. Do pokoje nahlédne můj otec a všimne si, že spím.
,,Stilesi.." promluví polohlasně. ,,Stilesi!" zvýší hlas.
Zachrochtám mu v odpověď a nenamáhám se otevřít oči.
,,Vstávej, příjdeš pozdě!"
Nemotorně se pohnu. On jen protočí očima a odejde.
···
Za půl hodiny už sedím ve svém starém jeepu a mířím přímo do školy. Cesta ubíhá rychle. Ke škole to autem nemám daleko a už jsem zvyklý na tu samou trasu každý den počínaje minulým rokem, kdy jsem tenhle jeep dostal. Ani tehdy nebyl nový, takže když se rozbije, můžu tvrdit, že to není moje chyba.
Na školním parkovišti zaparkuju na jednom z volných míst, popadnu batoh a mířím ke škole.
Všude kolem mě se hemží studenti a škola je plná hlasů, hluku a lidí. Cestou potkávám i Lydii. Mám v plánu ji pozdravit, ale vzápětí se na ní nalepí Jackson. Nechutný. Jacksona nemám rád a nikdy jsem neměl.
U skříněk se ke mně přidává Scott. Bavíme se o obyčejných věcech a za stálé konverzace dorážíme do třídy.
Je nový ročník a tak první hodinu strávíme takovými těmi úvodními řečmi, znáte to.
Já přitom přemýšlím a dostávám se myslí úplně někam jinam, než bych měl být.
Přemýšlím o nadcházejícím roce, o tom, že už nechci být ten neoblíbený šestnáctiletý panic a o Lydii. Vždycky se mi líbila, už od třetí třídy, ale nikdy jsem jí to na rovinu neřekl, ikdyž jí to dost silně naznačuju každý den, jenže ona má oči jen pro Jacksona. Vlastně víc než oči. Lydie Jacksonovi patří celá. Tak se dostávám k tomu, jestli by mě někdo chtěl, kdybych byl gay, protože holky zatím moc zájmu neprojevili. Čím to bude..? Myslíte, že by o mě gayové stáli..?! Netuším.
,,Stilinski" doléhá ke mě hlas trenéra a učitele zároveň, jakoby z velké dálky. Přinutí mě to vrátit se zpět do přítomnosti a otevřít oči. Otevřít oči..Já usnul?!
Když oči otevřu, ucítím a uvidím pohledy všech, včetně Scotta a trenéra, jak se upírají na mě.
,,Můžete..zopakovat otázku?" ptám se, mírně vyveden z míry.
,,Stilinski...To bych po vás měl žádat spíš já!" zuří, ,,Máš štěstí, že mám dneska dobrou náladu, jinak bys byl po zbytek roku po škole."ukázal na mě.
,,A teď, kdo mi tu otázku zopakuje?" ..
····
,,Chápeš? Tenhle rok se to změní." vysvětloval jsem po hodině Scottovi moje úvahy. ,,teď jsem o tom tak nějak přemýšlel."
,,Jo, a usnul u toho."připomněl mi Scott. Díky za připomínku...
,,O to tady nejde! Chápeš jak to myslím ne?" vysvětloval jsem mu vytrvale dál během toho, co jsme se školou přemísťovali na hodinu historie. Kdo vymyslel, že hodiny budou probíhat v učebnách kilometr od sebe?!
,,Jo, chápu to. A co pro to hodláš udělat?" zajímal se Scott s pohledem upřeným na mě. Nad tím jsem nepřemýšlel.
S pootevřenou pusou jsem se chystal něco říct, ale nevěděl jsem co. Poraženě jsem sevřel rty a odvrátil hlavu jinam ve sve obvyklé grimase.(pozn.autora: Doufám, že si dokážete představit ten jeho obvyklý angry face:DD)
Obracím se zpátky na Scotta. ,,Dobře..to ještě nevím. Ale jedno ti můžu slíbit : tenhle rok to bude jiný a Lepší!" zvýšil jsem hlas, plácl jsem si se Scottem, obešel ho a oba dva jsme vyrazili vstříc novému a lepšímu školnímu roku.
Hi guyys, tohle je má první, historicky první povídka s námětem z Teen Wolfu a zároveň první příběh, s kterým to myslím vážně.:D (doufám že nejsem jediná kdo něco začne psát a po pár kapitolách ztratí inspiraci:<)
Doufám, že to někoho zaujme a snad si konečně budu moct splnit takový..menší sen a někomu se to zalíbí:(:D Každopádně nepíšu to jen kvůli tomu, abych se prosadila, ale přece jenom..hned se píše líp, když víte, že se to někomu líbí.:) Ale hlavně chci říct, že cokoliv se vám na tom nebude líbit, napište mi to do komentářů, potřebuju někoho, kdo by mi pomohl psát o trochu líp. Netvrdím, že hned po první upřímné kritice budu příběh celý překopávat, ale všechny rady si vezmu k srdci a budu za ně vděčná <3 Tak to by bylo vše pro začátek...nebojte, u dalších dílů tolik okecávání nebude, jen jsem vás chtěla na začátek poprosit o upřímné rady i v dalších kapitolách. ... berte to jako ta obvyklé kecy na začátku roku.:DD
Soo..enjoy story and have a nice day, byee
ČTEŠ
HOPE | Sterek | cz
FanfictionČlověk si nevybírá koho bude milovat a koho ne a naděje je někdy to jediné, co nám zbývá.