HOPE | Sterek | cz

X.Just saying

Probudily mě neznámé zvuky. Pomalu jsem otevřel oči a chvilku se vzpamatovával, kde vlastně jsem. Kolem bylo šero a já seděl v křesle.

,,Co tu děláš?“ uslyšel jsem jeho pevný hlas a ve tmě jsem ho spatřil jak leží s hlavou podloženou vysokými polštáři a pozoruje mě.

,,Noo..spím?“ odpověděl jsem mu otázkou.

Vydechl. Nevím jestli naštvaně, nebo jen tak. ,,Proč tu jsi?“

,,Noo.. to už je líp formulovaná otázka. Potřebuju .. pár věcí vědět.“ odpověděl jsem.

Svraštil obočí. ,,Dobře, ptej se.“

,,Co se včera stalo?“

Podíval se mi vážně do obličeje. ,,Kolik toho víš?“

,,Vím jen, že ty a Scott jste vlkodlaci..nebo aspoň si to myslím..a že včera se něco stalo, protože jsme tě museli odvézt sem, což si jistě pamatuješ.“

Povzdechl si. ,,Je tu toho spousta. Nejen vlkodlaci. Existuje spousta dalších ... tvorů. Ale to teď asi vědět nepotřebuješ. Chceš vědět, co se včera stalo?“ dychtivě jsem přikývl, ,,Dobře.. Byli tam Argenti. Lovci.“ vydechl.

Já vyvalil oči. ,,Lovci se stříbrnýma hrotama šípů a tak..?“ ověřoval jsem si nadšeně.

,,Ne ty pitomče..“ přivřel skoro bolestně oči.

Nadšení ze mě vyprchalo. ,,Počkat..řekl jsi Argenti?...ale...to není...prosím řekni mi, že Allison...“ drmolil jsem.

,,Ano, i Allison.“ přitakal klidně.

Takže Allison je lovec.. Nevím, jak to řeknu Scottovi.

,,Jak dlouho už to o ní víš?“

,,Od začátku.“ odpověděl Derek. ,,Ale to je dávná minulost..“ vyhýbal se osobním tématům.

,,A Dereku..?“ zeptal jsem se opatrně.

Podíval se na mě s výzvou, ať pokračuji, v očích.

,,Proč ses sem vrátil, když tvůj dům shořel už před sedmi lety?“ zeptal jsem se.

,,Dobře..“ kývl, ,,Řeknu ti to. Jsem tu, abych našel alfu.“

,,Kdo je alfa?“ podivil jsem se. Nedávalo to smysl.

,,To jsem přijel zjistit. Je to vlkodlak daleko silnější než Scott, nebo já, nebo jakákoli další Beta, jako jsme my. Dokáže horší věci, má daleko větší sílu a taky daleko větší problémy s ovládáním se za úplňku. To on Scotta kousnul a..zabil mou sestru. Chci zjistit, kdo to je.“ prohlásil Derek.

Zaujalo mě to. ,,Páni. Takže pokud to chápu správně, je to alfa tebe a Scotta a prakticky patříte k němu do smečky?“ potvrzoval jsem si.

,,Jo, přesně. Ale nemusíme s ním být. Mě třeba k němu nic neváže. Ale na Scotta by mohl působit a Scott by mohl začít zabíjet.“ promluvil vážně.

,,A nejde s tím něco udělat?“ zeptal jsem se a přitom zpozoroval vycházející slunce za oknem a paprsky, které skrz žaluzie dopadaly na jeho hrubou tvář a ostré tvary obličeje.

,,Jak silnou si myslíš, že má Scott vůli?“

,,To nevím. Ale myslím, že celkem dost velkou. A taky někdy umí bejt dost tvrdohlavej.“ přesvědčoval jsem ho.

,,V tom případě je tu šance, že by se to mohl naučit ovládat, vzepřít se alfě a pomoct mi zjistit, kdo to je.“ řekl.

,,Dneska má to rande i zápas. Měli bysme si s tím pohnout.“

,,Dobře, to ještě vyřešíme. Ty bys ale měl teď jet domů. Máte školu, ne?“ usmál se. To je snad poprvé.

,,Jo, vlastně začínáme..“ podíval jsem se na hodinky ,,Za 45 minut. Dobře. Měl bych jít.“ začal jsem se zvedat a cítil na sobě jeho upřený pohled. Ale nijak jsem to nekomentoval. Vzal jsem si věci, kterých moc nebylo a chystal se k odchodu.

Těsně u dveří mě zastavil jeho hlas.

,,A Stilesi?“

Zvědavě jsem se otočil.

,,Díky.“ vyslovil a byl na něm vidět upřímný vděk.

Pousmál jsem se. ,,Nic to nebylo. Taky děkuju, za infromace.“ a krásně strávenou noc.