,,Co se tam stalo?" zeptal se Stiles Dereka poté, co se tiše zvedli a vykročili k jeepu, aby mohli jet do nějaké restaurace na jídlo. Derek vypadal hladově a Stiles na tom taky nebyl zrovna nejlíp. Oba dva byli unavení.
,,Přišel jsi tam, pozabíjel Ochránce, kteří ti stáli v cestě a zachránil jsi mě. Pak jsi v lese omdlel a já tě odnesl sem."
,,Já někoho zabil?" vyděsilo ho to. Nic z toho si nepamatoval. Bylo to jako jeden velký zapomenutý sen.
Derek přikývl. ,,Ale to jsi nebyl ty. Tohle jsi ty." poplácal ho po rameni, protože tušil, že je pořád vyděšený. Ve skutečnosti Derek stále přemýšlel nad tím, co mu řekli o Stilesovi. Je v něm monstrum, které nedbá na ztráty nevinných lidí a je jen otázkou času, kdy se monstrum probudí... Co když měli pravdu? Nevěděl, co se se Stilesem stalo a umínil si, že to musí zjistit, jestli se to bude opakovat. Musí ho zachránit tak, jako on zachránil jeho.
-----
,,Měl by sis.. asi.. vzít něco.. na sebe." upozornil Stiles, když seděli v autě a on se koukal na Derekovo obnaženou hruď. Přitom se začervenal. Derek se pousmál.
,,Máš pravdu." přiznal. ,,Takhle nikam nemůžu. Vem to k mému domu, já si vezmu něco na sebe a půjdem se někam najíst, dobře?"
Stilesovi se ten plán zamlouval a tak souhlasil.
Dojeli k jeho domu, kde oba vystoupili. Stiles se potřeboval umýt a taky se převléct do čistého oblečení. Vzal si z kufru náhradní oblečení, co tam našel a oba zamířili do domu. Stiles rovnou do koupelny, kde se zavřel a Derek do zničené ložnice, aby se pokusil najít něco na sebe.
Stiles si oblékl tmavé kalhoty, červené tričko, košili a tenisky. Když byl oblečený a umytý, vyšel z pokoje a zjistil, že Derek je stále v ložnici. Jenže zapoměl zavřít a tak když Stiles vešel do obýváku, uviděl Dereka jen ve spodním prádle. Ale naštěstí byl otočený a tak rychle přesunul pohled a couvnul, aby si ho Derek nevšiml. Pro dnešek bylo trapných situací dost...
Počkal na bílém gauči, dokud Derek nevyšel. To se stalo brzy a ještě víc Stilese udivilo, že nevyšel Derek, ale polonahý Derek a kráčel přímo do koupelny. Když si všiml Stilese na sedačce, jen se pousmál a zavřel se v koupelně. Stiles pobaveně vydechl a vydal se do auta.
Vzpomněl si, že by měl zavolat Scottovi. Určitě už musí mít starosti. A taky tátovi, aby ho ujistil, že je v pořádku.
Když mobil zapnul, čekalo ho asi milion upozornění. Několik telefonátů od Scotta, nepřijaté hovory od jeho otce, ale i volání od Lydie, Allison a Isaaca. Kdyby teď řekl, že se necítí slavně a potřebně, lhal by. Když projel všemi těmi hovory, narazil i na několik zpráv. Většina byla od Scotta a Lydie. Všechny obsahovaly jednu otázku, i když jinak podanou: jestli je v pořádku.
Rozhodl se vytočit Scottovo číslo. Po druhém zvonění se ozval jeho hlas.
,,Stilesi?" vyhrkl Scott.
,,Jo, tady Stiles." usmál se, i když to Scott na druhé straně telefonu nemohl vidět. Jeho úsměv byl poznamenaný únavou, ale upřímný.
,,Konečně voláš. Jak jsi na tom?" vyzvídal Scott. Na to mu Stiles vyklopil, co se stalo tady v lesích Seattlu. Ovšem tu část s objetím Dereka vynechal. Nemusí vědět všechno...
,,A co vy?" zeptal se starostlivě Stiles, protože Scott taky nezněl zrovna odpočatě.
,,Se seznamem je teda konec. Satomina i naše smečka už je v bezpečí." řekl Scott a Stiles si najednou připadal strašně daleko. Vůbec nevěděl, o čem to mluví. Kdo je Satomi? Co se stalo v Beacon Hills, když tam nebyl.
,,Kdo je Satomi?" zeptal se.
,,Vysvětlím ti to pak. Jsem strašně unavenej..." vymluvil se Scott. Z telefonu se ozval i Isaacův hlas: ,,To my všichni."
,,Kdy přijedeš?" mluvil opět Scott.
,,Myslím, že někdy zítra ráno vyrážíme a večer bych tam měl být. Pak ti zavolám. Teď se běžte vyspat." rozkázal autoritativně Stiles, i když sám by potřeboval aspoň pořádných deset hodin spánku. To si však bude moct dovolit, až budou s Derekem po jídle. Teď ho čekala večeře s někým, do koho byl před rokem zamilovaný. Nebo nebyl? Nevěděl to. Každopádně to, že s ním spal něco znamenalo. Nevěděl, co teď. Bude to jako dřív než Derek odjel? A hlavně : Bude mezi nimi nějaký vztah nebo tam nikdy nebyl?
Nad tím však dlouho přemýšlet nemohl, protože důvod jeho myšlenkových pochodů právě vyšel ze dveří v džínech, tmavě červeném tričku a jeho oblíbené kožené bundě. Byl dokonce oholený a vlasy mu spořádaně trčely vzhůru.
Stiles zalapal po dechu. Měl tohle brát jako jejich první rande?
ČTEŠ
HOPE | Sterek | cz
FanfictionČlověk si nevybírá koho bude milovat a koho ne a naděje je někdy to jediné, co nám zbývá.