Scott si myslí, že se mi Derek líbí. Doopravdy. Ale víte v čem je problém? Já nemůžu s jistotou říct, že to není pravda. Nevyznám se v tom. Ale když jsem mluvil se Scottem, tvrdil, že pokaždé, když s Derekem mluvím, chovám se jinak. Vyzařuje ze mě nejistota jako nikdy a prý úplně slyší můj zvýšený tep, když ho vidím. Sakra, sakra, sakra!
Chlape, tohle je Derek Hale, ten vrah a vlkodlak, kterého jsme už dvakrát zachránili, s kterým si rozumím a který... je dost sexy. Nevěřil bych že to někdy řeknu. Jenže všechno nasvědčuje tomu, že se mi líbí. Jako opravdu líbí.
Dalších pár dní probíhalo normálně. Žádný Derek, žádné vlkodlačí problémy, žádná alfa. A tak jsem opět normálně chodil do školy a se zděšením zjistil, že mě Lydie nepřitahuje. Alespoň ne, jako dřív. Pořád ji musím v duchu srovnávat s ním a tak se dostáváme k další věci - myslím na něj snad pořád. Ten způsob, jak mluví. Jak mluvil se mnou. Jak se dívá. Jeho ostré rysy v obličeji a to, jak pokaždé zvedne jedno obočí ve výrazu překvapení či nechápavosti. A to jsem ho viděl párkrát, ale každá chvíle s ním se mi vryla do paměti.
Tak uběhl týden. Týden jsem ho neviděl a nevěděl jsem, co s ním je. A jestli se vůbec někdy ozve. Týden je i není dlouhá doba, ale pro mě se tenhle týden nekonečně vlekl.
V pátek se mě Scott zeptal, jestli s ním půjdu na jednu Lydiinu párty. Neměl jsem na páteční večer nic naplánovaného, a tak jsem souhlasil. Přesvědčil jsem sám sebe, že tím, že na tu párty půjdu, možná na chvíli zapomenu na něj.
«««---»»»
Je pět hodin, slunce míří k obzoru a já mířím do koupelny. Ne, že bych o sebe přehnaně pečoval, jen se chci přesvědčit, že takhle můžu mezi lidi. Mezi spoustu lidí. Vlasy jen trochu poupravím rukou, vyčistím si zuby (čistě pro případ) a navoním se. To by stačilo, řeknu si pro sebe a vyběhnu z koupelny dolů do chodby. Na věšáku na mě čeká má oblíbená modrá mikina a tenisky.
,,Jdu na tu párty k Lydii, nevím kdy se vrátím." zavolám na tátu do kuchyně.
,,Dobře, a žádný problémy, jasný?" napomene mě před odchodem.
,,Jasně, rozumím. Zatím." zařvu už ze dveří, které následně zavřu a rychlostí se přesunu k jeepu. Nejsem běžec ani bůhvíjaký sportovec, ale právě teď překypuju energií. Ta párty bude skvělá.
Cestou ke Scottovi přemýšlím, jestli bych se dokázal s nějakou holkou na té párty vyspat, protože to je sen každého teenagera, a znovu mi vyvstane na mysl on. Pak ale zatřepu hlavou, připomenu si pravidlo pro dnešní noc : žádný Derek! a pokračuji v cestě.
Za chvilku už Scott nastupuje do auta a zdraví se se mnou.
«««---»»»
Vjíždíme před Lydiin dům, kde se má párty konat, a po tom, co s trochou námahy najdeme volné místo k parkování, zaparkuju tam jeep a se Scottem vystoupíme.
Už zvenku je slyšet hluk, lidi a hudba na nejvyšší hlasitost. Tohle je ten život, který bych měl žít, tak se podle toho chovám.
Také kolem nás už se na párty hrnou lidé nejen z naší školy, nejspíš. Všude kolem jsou holky, hezký holky, řekl bych. Začínám být nervózní. Máme vůbec na té párty být? Scott si tím je nejspíš jistý, protože jde přímo do domu a nevidím na něm známky nervozity.
,,Hej, hej, kam to jdeš tak rychle?" zastavil jsem ho před domem.
Otočí se na mě a začne. ,,Slíbil jsem Allison, že se s ní setkám. A ona.. no.. baví se s Lydií a tou její partou a budou tam holky.. Hezký.. Přesně pro tebe." dodá a podívá se na mě.
Nejdřív mě zaskočí, jak to na mě vybalil a trochu mi vadilo, že mi holku musí shánět on, ale pak jsem si uvědomil, že mi sehnal holku! Možná budu mít konečně příležitost.. Při té představě mi běhá mráz po zádech a zároveň nevím, jestli to chci. Ale co. Půjdu a uvidím.
,,Okay. Jdeme!" usmál jsem se a naznačil Scottovi, že může pokračovat.
Vstoupili jsme do domu, kde bylo logicky mnohem víc lidí než venku a Lydiin dům byl obrovský. Už jsem u ní na párty byl, ale stejně mě ta velikost a moderní vybavení nepřestane udivovat. Kolem se potáceli teenageři s alkoholem v krvi a většina se smála, nebo se s někým líbala. A na samém začátku jsme stáli my dva - dva neoblíbení druháci, kteří se rozhodli jít na takovou párty.
V zřejmě obývacím pokoji (který velikostí připomínal tenisový kurt) seděla Allison, Lydie, Jackson a další. Převážně holky. Scott šel za Allison a chvíli dělali to, co dělají zamilované páry. Pak jsem se i já přemístil na volné místo vedle dvou holek - jedné vysoké blondýně a drobné hnědovlásce. Později se mi představily jmény, která jsem po minutě zapoměl, protože jich tu bylo moc. A navíc mě ani jedna nijak extra nepřitahovala.
Myslel jsem, že nebudu myslet na Dereka, ale čím dýl tu sedím v obležení líbajících se dvojic, tím víc mě to tu začíná nudit a radši bych někde byl a zachraňoval ho.
I moje krev se začíná plnit alkoholem, ale ne tak jako ostatních. Scott také moc nepije, ale nevšímá si mě a tak asi po hodině se nenápadně vytratím.
Když odcházím, lepí se na mě jedna z těch holek, co tam seděli a já ji surově odstrčím. A co. Je na mol a zítra si nebude nic pamatovat.
«««---»»»
Zjistil jsem, že se netoužím pod vlivem alkoholu vyspat s první hezkou holkou, která mi přijde pod ruku. Odmítl jsem dnes a myslím, že už nikdy chtít nebudu. Podle mě by to měl být někdo speciální. Nebo aspoň někdo, komu nezavání z pusy alkohol a rozhodně by to měl být někdo, kdo vám nepřijde hnusný.
A tak teď procházím ulicemi sám a bezcílně bloumám po Beacon Hills, trochu opilý a nedospělý.
Tahle párty se nevyvedla.
,,Co ty tady?" uslyším najednou.
Otočím se. Někdy se opravdu stane to, co nečekáte, ale každý čtenář ano. A co si myslíte že se stalo teď? Ano, správně. Derek.
ČTEŠ
HOPE | Sterek | cz
FanfictionČlověk si nevybírá koho bude milovat a koho ne a naděje je někdy to jediné, co nám zbývá.