Messages [CZ - Calum Hood]

16.

"Tak to je můj pokoj," pronesla Johanna, když vešla do místnosti, na kterou jsem se moc těšila. Následovala jsem ji a okamžitě se začala rozhlížet. Měla podobně velký pokoj jako já, zdi měly modrou barvu světlého odstínu a bylo na nich pověšeno několik plakátů jejich oblíbených skupin, zpěváků a zpěvaček.

"Máš to tady opravdu hezké," řekla jsem upřímně a popošla víc do místnosti. Vše měla dokonale slazené, působilo to na mě jemným dojmem, a proto mi to k mojí kamarádce moc nesedělo. Myslela jsem si, že její pokoj bude vypadat úplně jinak.

"Díky," poděkovala a posadila se na svou postel, která vypadala hodně pohodlně. Dostala jsem chuť do ni skočit. "Sedni vedle mě," řekla mi a poklepala na místo vedle sebe.

Přikývla jsem a došla až za ní. Opatrně se posadila na postel a díky tomu jsem zjistila, že byla opravdu příjemně měkká, muselo se na ni spát výborně. Prohlížela jsem si každý plakát, co tady měla, a uznale kývala hlavou. Podle všeho jsme měly podobný vkus na hudbu.

"Chceš něco na pití nebo na jídlo?" nabídla mi Johanna a zastrčila si pramínek, který ji spadl do očí, za ucho, "dostala jsem chuť na kakao. Nechceš kakao?" dodala pak s úsměvem.

"Jasně, dlouho jsem ho neměla," přiznala jsem.

"Já taky, tak ho půjdu udělat. Počkej tady," pronesla a vyskočila na nohy. Já jsem jenom přikývla, i když ke mně byla otočená zády. Pořád jsem byla až moc fascinovaná jejím pokojem. Moc se mi tady líbilo, jeho jediná vada, že tady neměla velký parapet, na který by si mohla sednout, takový, jaký jsem měla já, ale to byl jen malinký detail. Jinak byl perfektní. Když za sebou zavřela dveře, položila jsem se na záda na pohodlnou postel a přivřela víčka.

Asi před dvěma hodinami mi Johanna zavolala, jestli jsem nechtěla k ní přijít. Byla ode mě kousek, že by se pro mě když tak stavila. Nemohla jsem to odmítnout, u Johanny jsem ještě nebyla a hodně mě zajímalo jak to u ni vypadalo.

A navíc byla neděle, kdy jsem nic nedělala, jen jsem se povalovala v posteli s knížkou v ruce. Ne že by mě to nebavilo, ale víc jsem chtěla trávit čas se svou kamarádkou, kterou jsem týden neviděla a byla dost zvědavá na to, až mi řekne o Nickovi, se kterým byla v pátek na rande.

Zatím se mi o tom nezmínila, protože po celou cestu k ní domů se mě vyptávala na Caluma a já byla donucena jí to ve zkratce říct. Byla z nás naprosto nadšená, i když žádné my ani nebylo.

S Calumem jsme se od pátku, co jsme zhlédli Dobou ledovou, neviděli. A ani jsme si nepsali. Takže jsem netušila, jak jsme na tom vlastně byli. Bála jsem se toho, že to bude divné. Slíbil mi, že mi dneska napíše, protože v sobotu jel někam s rodiči, a proto jsem byla dost zvědavá, jak se to bude celé vyvíjet.

"Otevřeš mi?" zavolala na mě po chvíli Johanna, což mě přinutilo se zvednout z té úžasné postele, kterou jsem si chtěla pořídit domů. Když jsem ji otevřela, okamžitě mi podala jeden hrníček, ze kterého se pořádně kouřilo.

"Děkuju," poděkovala jsem a šla se s ním posadit zpátky na postel. Johanna dopadla vedle mě a začala horký nápoj foukat. Já jsem ji začala napodobovat, pak jsem se k ní ale natočila, abych na ni viděla. "Tak mi o tom konečně něco řekni, určitě se nemůžeš dočkat, až mi to do detailů popíšeš."

Podívala se na mě koutkem oka a na tváři se ji roztáhl velký úsměv, při kterém mi ukázala své dokonalé bílé a rovné zuby. Pak znovu začala foukat kakao a pokusila se z něj trochu napít.

"Co to má znamenat? Ty mi o tom jako neřekneš?" podivila jsem se a natočila se k ní ještě víc. Pozorovala jsem ji s nadzvednutým obočím. Já jsem se celou dobu těšila, až mi o tom poví, a teď tady na mě hrála tuhle komedii...