Psycho Life

(4.)Vzpomínky

Mám ráda nemocnice.. Je tu ticho, klid, nikdo se vám nesměje.. Kolikátého vlastně je? Nemám pojem o čase. Jsem tak zabraná do vlastních myšlenek že nevím jestli je ráno nebo večer. Bohužel mý "veselý" myšlenky přechází do méně veselých vzpomínek..
Jony. Bylo nám tak krásně... Pak jsi to vše pokazil.. Vlastně.. Ty ne Ta zmalovaná kráva co ti zamotala hlavu, a mě si nechal být... Udělal jsi ze mě tohle.. Člověka, ehhh, psychopatha co na zemi nemá co dělat.. Není tu pro něj místo. Neměla jsem tě potkat. Nikdy.. Z mého přemýšlení mě vyrušil doktor.

"Slečno Sixx" začal svým známým, veledůležitým hlasem "zítra budete převezena do Dobřan, váš fyzický stav je už v pořádku, jistě víte kde to je." usmál se, ale jeho úsměv rychle zmizel.

"Budete tam aspoň měsíc, dokud se vaše psychika nezlepší"
Jop, to tam budu navždy.. Mě nic nepomůže.. Vážně si myslí že mě oblbnou natolik, abych byla normální. NE.

Doktor odejde a mě s pohledem na okno naskočí další myšlenky.. Na Jonáška. Mýho Jonáška. Blacky kurva nebuď naivní, ten kluk na tebe zapoměl. Neví kde jsi, co děláš, ani jestli bydlíš tam kde jsi bydlela.. A ty. Ho nemiluješ. Zničil ti srdce. Podívej kde teď jsi. Nejsi.. Nejsi nic.. Tvá rodina tě nenávidí. Nemáš kamarády. Kluka jsi neviděla aspon měsíc... Aspoň ne takovýho co ti nadává do krav, a bůhvíčeho jiného.
Jsem tu týden a matka asi ani neví kde jsem. Nedivím se jí... Být já jí, taky bych to vědět nechtěla.

----------------------------------

Nemůžu spát.. Ty myšlenky mě ubíjí.. Jakoby to bylo včera co mě můj miláček nechal.. Opustil.. Nechal.. Chybí mi.. Hrozně... Co bych dala za to ho vidět.. Obejmout ho.. Tohle se už nestane... Nikdy... Zapomeň na to.. A usni konečně!

Okeyyy, další díl zde :) pište jestli má cenu pokračovat, jestli vás to baví :)
Paaa
Blacky S. :))