Psycho Life

(24.) Zase blbnu

Domů jsem běžela protože se stmívalo a já měla hrozně energie.
"Ahoj babi" zakřičela jsem když jsem doběhla domů.
"Ahoj zlatíčko, kde jsi byla?" usmála se když jsem za ní došla.
"Emmm, byla jsem se projít a nějak jsem zapoměla na čas." falešně jsem se usmála, a šla nahoru.
Měla jsem blbý svědomí. Usoudila jsem že to zaženu spánkem, takže jsem si šla lehnout.
Po chvíli jsem usnula, ale zdál se mi sen o tom, že začnu být závislá na drogách, nedokončim školu, nevezmou mě do práce a skončim na ulici. Z toho jsem se vzbudila. Byla jsem celá spocená, a zrychleně jsem dýchala.
Napsala jsem Jonášovi, který byl online.
"Ahoj zlatíško <3"
"Ahoj" odepsal po chvíli.
"Jak je? :)"
"Hrozně ty?"
"Co se děje? :("
"Promiň, musim jít ahoj"
Okey... Tak teď nevim co dělat.
Prostě zkusim spát.

Ráno jsem se vzbudila dost brzo, takže jsem jel čuměla do zdi. V hlavě mi hráli všechny dny co jsme spolu dělali hovadiny, lítali venku, nebo i ta blbá cvokárna.
Bála jsem se o to jestli mu jeho táta něco neudělal. Pak jsem si vzpoměla že tam byla babička. Vylítla jsem z postele, a běžela za ní.
"Babi!" skočila jsem na druhou stranu postele.
"Co je?" ozvalo se z pod peřiny.
"Nestalo se včera něco divnýho u Jonáše doma? Byla jsi tam ne?"
"Byla, ale teď mě nech probudit, pak si popovídáme."
"Ale babiiii" zaknučela jsem.
"Fajn.. Monika s jeho tátou se pohádali, a pak někam jel. Nevim kam. Když jsme u toho, co dělá ta krev na zdi na chodbě?"
A kurva. To bylo asi od toho jak mi dal facku.
"Jo tohle, no, škrábnul mě Teddy a asi jsem se špatně opřela." zalhala jsem.
"Já toho kocoura zabim" ozvalo se se zívnutím.
"Děkuji babi" objala jsem jí, a nechala jí dál spát.
"Sakra... Jestli se pohádali... Tak si vybil zlost na Jonym. Ale proč se hádali?
Vzpoměla jsem si na lísteček co mi dal Alex včera ve stodole.
Napsat mu nebo ne? Kdyby jsem ho nechala tak bude všechno v pořádku. Kdyby jsem mu napsala, šlo by všechno do kytek.. Ale tak YOLO.
Napsala jsem jeho číslo, a napsala něco jako 'Ahoj tady Blacky, jdete dneska někam?'
Šla jsem se teda převlíct. Náhodou jsem pohledem zabloudila k zrcadlu, a vzpoměli si na plán z léčebny. Jasně.
Takže dneska asi nesnídam. Musim přestat jíst.
Oblíkla jsem se, a šla ven k tý stodole, třeba tam někdo bude.
Dala jsem si sluchátka do uší, zapnula Get Low, a po cestě jsem si poskakovala do rytmu.
Když jsem došla do stodoly, seděl tam Alex a měl sebou zas ten pytlíček, pravděpodobně s kokainem.
"Jéé ahooj" rozeběhnul se za mnou když mě uviděl.
"Emm ahoj" řekla jsem po vzpamatování.
"Co tu děláš?" zeptal se když si sednul.
"Mno.. Je mi smutno, a Adolf neodepisuje, tak jsem šla jsem" usmála jsem se.
"Jakto?" zesmutněl.
"Víš že ani nevim?" koukla jsem se mimo.
"Ale notak, to bude dobrý, dáš si?" ukázal na pytlíček.
"Promiň, dneska ne.."
"V pohodě, nebudu tě nutit" usmál se a ukázal rukou ať jdu ke mě.
Došla jsem za ním, a on mě zachumlal do své náruče.

Myslíte že se stane něco víc? A co se děje s Jonášem? :)
Pište do komentů :)