Psycho Life

(10.) Usmiřování

"Blacky je moje bývalá holka. Je mrtvá. Jak jsem se zastavil na tom přechodu tam jí srazili... Ona byla ve cvokárně kvůli mě, já kvůli ní. Potkali jsme se tam a pak jsme spolu začali znova chodit. Pak jí 18. Srpna srazili na přechodu." rozbrečel jsem se.
"Wow.. To mě mrzí.."
"Jo, budeš se divit ale mě taky."
"Tak pardoon"
"Ne, promiň mam pocuchaný nervy"
"Chápu tě"
"Dík"
"No.. Za ty dva dny jsem pochopil že máš problémy s tátou a s Monikou... Chybí ti tvá pravá máma.. Tomu se nedivím, taky bych bez ní nevydržel. Ale.. S Monikou se klidně pozabíjejte, ale prosím s tátou se udobři. Aspoň kvůli mě." cítil jsem ten vyzívavý pohled "je důležitý aby jsi měl aspoň jednoho člověka v rodině za dobře. Je mi jasný že ho nenávidíš a že všechno pokazil, ale když jsem šel dneska kolem vypadal že se chce usmířit. Jony, má tě rád"
"Jo, to je dost možný, ale ten člověk pro mě přestal existovat."
"Prosím"
"Fajn, pokusím se, ale jen kvůli tobě" protočil jsem očima.
"Ještě dneska, ať je to do novýho školního roku v pohodě.. Hodí se to, věř mi"
"Nojo, vždyť už jdu." věnoval jsem pohled zemi a zvedl se z postele.
"Dej mi to prosím na odposlech."
"Ty mi nevěříš?" smutně jsem řekl.
"Věřim, ale zároveň vim že tohle bys sám neudělal"
"Faajn"
"Držim palce"
"Díky" usmál jsem se.
Vzal jsem tedy mobil, přikázal Dennymu ať má u sebe hrobový ticho a šel jsem dolů.
"Tati?" řekl jsem opatrně a potichu.
"Synu?" řekl překvapeně..
"Nom.. Chci se udobřit. Přecejen, vždycky jsem tě měl rád" rozhlídl jsem se po pokoji "ale Monika tě hrozně změnila a měl jsem z tebe strach." řekl jsem dojímavě.
"No, to mě překvapilo. Taky se chci udobřit, po několika pokusech cos mě poslal do určitých míst jsen to vzdal.. Vim že jsem se změnil, a budu se snažit abych se vrátil do normálu jakej jsem dřív byl" usmál se.
"Děkuju" usmál jsem se taky a vlítl mu do náruče.
Pohladil mě po vlasech a já sám byl překvapenej jakej ještě umí být.
Vzal jsem mobil do ruky a šel jsem nahoru. Ujistil jsem Dennyho že už může mluvit a on mě hned začal obdivovat.
"Wow, tohle jsem nečekal. Udělal jsi to úplně dokonale" vychvaloval můj výkon.
"Děkuju" úplně jsem zrudnul.
"Nemáš zač, máš zítra čas?"
"No snad jo"
"Super, ve 3 u laviček, platí?"
"Jasně" usmál jsem se.
"Promiň, už půjdu spát, zejtra vstávam. A dam ti jednu dobrou radu."
"No?"
"Nařiď si budíka" zasmál se.
"Jo moc vtipný" řekl jsem uraženě.
"Tak dobrou zlatí" a típnul to.
Hey, už jde spát. Vždyť není ani... Cože, půl jedenáctý?! Věděl jsem že si povídáme dlouho ale 3 a půl hodiny?! Faaaaaaajn.
No co no, jdu si umejt a vyfénovat vlasy a jdu taky spát.

Chááj, další díl hýr. Stal se velký krok, Jony se udobřil s tátouuu!..
Jinak vás chci informovat o tom, že díl budou vycházet pravidelně od pondělí 13. 6. V úterý, čtvrtek a sobota nebo neděle. Snad to budu stíhat :D přecejen, známe mě :D