(18.) Chci ti pomoct

96 7 1
                                    

Po tom co zmizel, jsem šel domů. Pořád jsem myslel na to co jsme prožili. Na ty jeho oči nezapomenu. Tak rozhošný stvoření jsem ještě neviděl, a asi nikdy neuvidim.
"Proč se děje tohle mě?!" zařval jsem. Bylo mi jedno že jsem na ulici, která spojuje Plzeň se všema vesničkama okolo, a čumí na mě většina mých známých. Ostudu už mam před celým městem dost velkou. Už mi nic nepomůže. Sednul jsem si doprostřed chodníku. Obmotal jsem si ruce kolem kolen a začal jsem brečet.
"Kámo?" řekl někdo přede mnou.
Zvednul jsem hlavu a stál tam Alex.
"Co ty tu?" zeptal jsem se a otřel si slzy.
"Nevim jak u vás, ale v našem světě není normální když někdo brečí v prostředku silnice."
"Fakt moc vtipný" protočil jsem očima.
"Tak co se děje, chceš nějak pomoct?" zeptal se.
"Jsem úplně v prdeli. A od tebe pomoct nechci. Nemam za potřebí bejt na odvykačce."
"Tak to prrr. Já už zkončil. Fet už nechci ani vidět. Zkazilo mi to život. Chci ti pomoct. Po tom jak vim že jsi v prdeli kvůli Blackyně, a to něco co nevim co je očividně taky moc nepomohlo k tvýmu psychickýmu stavu."
"Gratuluju, jsem zvědavej jak dlouho ti to vydrží."
"Děkuji. Pojď, jdem k nám, řekneš mi co se stalo" podal mi ruku a zvednul mě.
"Vážně jsi skončil s fetem?" zeptal jsem se při pohledu na zem.
"Jo, už mě to nebavilo. Rodiče na to přišli a málem mě vyhodili z baráku. Teď mě nesnáší" řekl smutně.
"Jo, to jsi na tom skoro stejně jako Blacky. Až na to že nic neudělala. Byla ten nejhodnější člověk co znam."
"Jo to máš pravdu. Byla úžasná. Za těch pár dní co jsem jí znal jsem se do ní zamiloval. Ty to víš, proto mě asi nenávidíš, ale nech mě ti pomoct. Nemůžeš se tim užírat celej život."
"Já chci, když ono to nejde. Pořád na ní musim myslet. Všechno mi jí připomíná."
"Jo. Tak já ti pomůžu. Já se vyhrabal z problémů s fetem, ty teď z psychických." usmál se na mě, a nevim proč, ale já měl chuť mu věřit.
"Začnem zítra, teď jdi domů, vyspi se a zejtra u nás." usmál se, poplácal mě po zádech a šel domů.
Dokymácel jsem se domů, řeknul jsem tátovi co se stalo a šel jsem si lehnout.

Ahoj lidi, lehká informačka:D
Jak začít. Tak za 1. :D asi se ukoušete nudou.. 2. Vůbec to nebude zajímavý.
Jde o to, že budou ještě asi tři díly, potom tenhle příběh ukončíme. (Teď už úplně). Potom mam v plánu lehkou pauzu, a pak. Pak začnu nečekaně novou knížku, nechte se překvapit o čem bude, ale bude hodně podobná tomu co se stane s Jonym :D vlastně budou to dvě úplně odlišný knížky, ale jakoby to bude navazovat. Budou úplně jiný postavy, místo, ale bude to podobný. Jo neumim vysvětlovat, snad to pochopíte, kdyby ne, koukněte se sami a uvidíte :D
a pozor. Vydávam v termínu :D

Psycho Life Kde žijí příběhy. Začni objevovat