(19.) Nic nenormálního

166 14 1
                                    

Jonáš byl dřív šikanovaný, takže si fakt dává bacha co říká. Nemyslim si že by to co se stalo odpoledne říkal jen tak. Byla jsem ráda, ale na druhou stranu měla jsem velký obavy co se bude dít.
Než jsem přišla domů cítila jsem se jako kdybych si něco šlehla a právě šla po duze. Otevřela jsem dveře a vylítla jsem nahoru po schodech. Nahoře jsem se slavnostě poplácala po ramemi za to že jsem nespadla a vkráčela jsem do pokoje.
Mobil se připojil na wi-finu a začal mi cinkat messenger...
V hlavě jsem viděla popisek v novinách: "Zabit vlastní přítelkyní kvůli velkému počtu odeslaných zpráv" Jo, to je ono.
Neobtěžovala jsem se ty zprávy číst a šla jsem si pro knížku. Už před pár lety jsem si chtěla přečíst Twilight, ale dostala jsem se k tomu až teď. Podle mě je to šíleně přeslazený, ale jsem už ve 3/4 tak to musim dočíst. Venku se zrovna stmívalo, tak jsem musela rozsvítit lampičku. V tu chvíli kdy se světlo rozlilo po pokoji mi došlo že babička není doma a že je celkem pozdě. Nevěděla jsem jestli jí volat nebo ještě počkat. Začala jsem vytáčet její číslo a telefon začal hlásit že uživatel neni dostupný. Začínala jsem mít strach.
Později jsem si přečetla všechny zprávy od Adolfa a napsala mu.
"To je všechno moc hezký, ale je půl osmý a babička nikde.."
"Jako správnej Adolf vim vše nejen o své princezně, ale i o její rodině. Tudíž ti můžu slavnostně zdělit že tvá babička je u nás, a povídá si s Monikou."
"Kdo je Monika."
"Co jsi hulila?"
"Nic.."
"Moje nevlastní máma.. :D"
"Jo tahle kráva"
"Jo tahle.."
"Můžu jít k vám? :3"
"Ne, nesmíš!"
"Plosiiiiim :33"
"Fajn,zeptej se babičky.."
"Weeee :333 "
Neodepsala jsem.
"Že prej můžu." :33
"Tak pojď, no. Co s tebou mam dělat :*"
"Jdu, za chvíli jsem tam :*"
"Okeyy"
Ten mě má asi fakt rád. Zakoukala jsem se do pokoje, a viděla jsem na zdi stín nějakýho člověka. Zavrtěla jsem hlavou a usoudila jsem že to bude odraz někoho na ulici.
Ozval se zvonek. Jasně, je mi to jasný.
Sešla jsem dolů a otevřela jsem dveře. Za nima stál zmoklej Jonáš, co asi právě šel přes oceán a spadnul do vody.
"Ono prší?" koukla jsem se na něj a v duchu jsem chytala záchvat smíchu.
"Ne" nahodil poker face a šel dál.
"Tak proč vypadáš jako kdyby jsi šel kanálama?" už jsem to nevydržela a začala se smát.
Kouknul se na mě a prohlásil "moc vtipný" a šel do koupelny pro ručník.
"E-e-e, sedni si, já tam dojdu." a vydala jsem se do koupelny, vzala jsem dva ručníky a šla jsem zpátky.
Když jsem přišla měl dole tričko. Zastavila jsem se a jen na něj koukala. Všimnul si mě.
"Copak, líbí?" vypláznul na mě jazyk a já šla dál.
"Možná." podala jsem mu ručník a zabalil se do něj. Napadlo mě že by strejda mohl mít schovaný nějaký oblečení v pokoji kde spí. Vyšla jsem nahoru a prohledala šuplíky, našla jsem nějaký firemní tričko, a tepláky.
Dala jsem mu je a zvedal se že pujde do koupelny. Já mu chytila ruku a stáhla ho dolů.
"Se snad nestydíš před princeznou.." udělala jsem psí oči.
"Ale notak" zasmál se a šel do koupelny.
"No jo dyť já vim.."
Našla jsem na fleshce nejakej horror a zapnula ho. Adolf dokráčel na gauč, kalhoty mu padali, a tričko měl jako šaty, ale i tak byl boží.
"Sluší ti to" zasmála jsem se "a proč jsi vlastně zmoknul?" nemohla jsem si tu otázku odpustit.
"Šel jsem po chodníku a jak včera pršelo byli venku louže. Kolem mě jel kamion a pocákal mě." pořád měl poker face, ale to mi bylo jedno, protože já jsem měla záchvat smíchu, a nemohla jsem dejchat.
"Dobrý, tak jsme se zasmáli a teď můžem koukat, ne?"
Na chvíli jsem jsem se přestala smát a odpověděla.
"Ne, ještě chvíli počkej." a začala jsem se smát ještě víc.
Když jsem už vážně nemohla dejchat jsem popadla dech a zapnula horror. Když jsem se tulila na Jonáška všimla jsem si jeho jizev na rukou.
"To.. To jsou ty kvůli mě?" koukla jsem se na něj.
"Jo.." podíval se na gauč.
"Štve tě že máš kvůli mě jizvy na rukou, který uvidí všichni?"
"Nikdy, protože nebejt jich, tu s tebou nesedim." usmál se na mě "a teď ticho"
"Dobře" a namáčla jsem se na něj ještě víc.

Asi přijdu o ruku.. 780 slov? Nějak to natahuju.
Každopádně se omlouvam že nic nevycházelo, měla jsem rozbitej mobil, a pak odešel i tablet, takže jsem neměla jak se dostat na wattpad. Každopádně díky za podporu aaaaaa čau!! :D
Btw dejte mi vědět do komentářů nebo aspoň hodnocením jestli má cenu pokračovat, protože si myslin že už se to začíná hezky rozjíždět :D :33

Psycho Life Kde žijí příběhy. Začni objevovat