Psycho Life

(13.) Překvapení

Po chvíli se uráčela dojít učitelka a za zadkem její dceruška.
Protočil jsem očima a zakoukal jsem se ven. Zajímavej strom...
"Tohle je pan učitel na tělocvik, bude vás mít ale i na biologii." představila nám chlapa vedle sebe v kraťasech a snapbacku s kšiltem dozadu.
Kurva tady je to samej svegr... Musim vypadnou protoze jinak by se mi nemuselo udelat zrovna nejlíp.
"Paní učitelko?" přihlásil jsem se.
"Ano?" otočila se neochotně.
"Můžu jít na záchod?" zeptal jsem se.
"No, neměl bys, ale jdi" protočila očima a zamířila k tělocvikáři.
"Děkuju" zvednul jsem se ze židle a šel pryč.
Když jsem odcházel koukla se na mě pohledem 'no máš sakra za co'.
Wow. Tahle škola je fakt hezká. Ta chodba je dlouuhá. Ne že by mi to vadilo. Začal jsem hledat záchody. Na záchod se mi nechtělo, ale většinou jsou tam zrcadla. A to se hodí. Ano, jsem závislej na zrcadle. Jakmile se nevidim hodinu jsem nervní a mam absťák. Holt, mít vlasy na emo má svoje nevýhody. Někdy jsem i přemýšlel že si necham napsat omluvenky 'prosím, pouštějte Jonáše na záchody k zrcadlům, nebo nějaké dejte do třídy'. Nevyšlo mi to.
"Jop, tady" došel jsem až na konec.
"Wow" otevřel jsem při pohledu na kurva luxusní záchod a umyvadla. Bylo to všechno z mramoru, a vypadalo to tak jak jsem si přestavoval koupelny v Bílém domě.
"Ty kráso" řekl jsem když jsem se otočil a za mnou bylo mega velký zrcadlo, přes celou zeď. Dost mě překvapilo že je to i na klučičích záchodech. No co, bod for me.
Po chvíli dělání xichtů do zrcadla jsem odešel a šel do třídy.
"Tohle je pan učitel na matematiku. Máte jí dvakrát v týdnu" ukazovala učitelka na jakéhosi dědečka do sotva stál a sotva mluvil. Třepal se a byl opřenej o hůl.
"Ten tu dlouho nezůstane" naklonil se ke mě kluk z vedlejší lavice.
Co ten tu dělá? Vždyť tu na začátku nebyl.
"Jono, taky si myslim. Co tu děláš? Vždyť na začátku jsi tu nebyl."
"Zaspal jsem no" uchechtnul se.
Byl to kluk takový poloemo, poloswag. Nevěděl jsem co říct, tak jsem prostě jen zíral na jeho roztomilej čumáček. (WTF?!)
Po nekonečné půlhodině skončilo vyučování.
Vyšel jsem ze třídy a doplazil se před školu.
"Hey, počkej!" ozvalo se za mnou, když jsem si nandaval sluchátka.
Zvědavost mi nedala a otočil jsem se.
"Nazdáár!" zaječel malej černovlasej emouš.
"Ahoj Denny, co ty tu?" objal jsem ho.
"Já nevim, měli jsme jenom jednu hodinu, a nějak jsem neměl co dělat. Tak jsem překvapení" zasmál se.
"Děkujuu. Potřebuju se uklidnit. Tahle škola je psycho. Učitelce je minimálně 80 a nenávidí emo nebo cokoliv s tim společnýho. Ve třídě je to samá barbie, z čehož ta největší je dcera učitelky. Nejspíš." vylil jsem si srdíčko.
"Chudáčku" řekl napůl smutně a napůl ironicky.
Zvednul jsem se na špičky, a s mýma skoro dvěma metry nebyl problém aby se na mě koukal nahoru.
"Co ty tam dole?" řekl jsem vítězně.
"Co ty tam nahoře? Fouká tam?" zeptal se na oplátku.
"Ale jo, cuchá mi to vlasy"

Je právě 23:38 a já právě umírám únavou a bolestí břicha. Mimo to jsem se dneska dvakrát rozje.. Rozsekala na skateboardu když jsem zkoušela ve škole triky...
Poznatek číslo 1. nikdy nemachrujte před klukama, už vůbec ne ve třídě, bolí to.
Btw, už jen 14 dnííí. To znamená všechny závěrečmý písemky :(((
Držte palce :D