Psycho Life

(14.) Jako Fakt?

"Vypadáš jak královna v tý kazajce, miluju to jak jseš bledá. Vim moc dobře že to co mi dáváš mi žádná jiná nedá.Žádná není tak šílená, mam šestnáct bodnejch ran. I když stává se, že chvílema nevim jak od tebe utéct dál. Vždycky když přijdu vidim tebe ve tmě stát, jen bílý oči v nich červenej plamen plát. Budu s tebou až do smrti nemusíš se mě ptát, jen říkam že to bude měsíc maximálně dva. Já miluju to jak se na mě usmíváš, vem si tu pistol ukaž démona co ukrýváš. Vim že mě miluješ zároveň proklínáš. Dam ti prášek do pití vidim jak usínááš." zpívali jsme si cestou domů.
"Jdeš domů?" zeptal se Denny.
"Jo, asi se půjdu převlíct, pak po obědě můžem jít ven" usmál jsem se.
"Tak běž" mrknul na mě a najednou zmizel.
Tyhle jeho záhadný zmizení mi začínají lézt na mozek. Co když to umí všichni, jen o tom nevíme? A on je nějakej démon co to umí. A přísaham. Já nic neměl. Možná... Maličko. Fajn tak hodně. A nečum na mě tímhle tónem.

"Čááu všichní" zakřičel jsem když jsem vešel do domu.
"Ahooj" odověděl táta z obýváku. Monika na mě hodila jen vražedný pohled a odešla nahoru.
"Tak si popovídejte" řekla uraženě když dupala do schodů.
"S radostí" řekl jsem ironicky.
"Pfff"
Protočil jsem očima a kouknul se na tátu.
"Notak, nemůžete se bavit normálně?" řekl táta smutně.
"Já bych rád, ale myslíš že to s ní jde?" ukázal jsem na schody.
"Jo, je hodně náročná, ale jinak je fajn. Když se ví jak na ní, je hodná." řekl táta.
"Tati... Myslíš že neslyšim vaše rozhovory? Tyhle zdi jsou jak z papíru" bouchnul jsem do zdi a tam se udělala díra "jako bych to neříkal"
"Notak, to bude vidět" zesmutněl.
"Neodváděj téma. Takže. Proč s ní vlastně jsi?" zeptal jsem se.
"Já ani nevim.. Byla tak nádherná a než se nám nasrala do baráku byla hodná. Pak poznala tebe a moje kamarády a stalo se z ní tohle." ukázal nahoru.
"Aaaha.. To mě mrzí" řekl jsem do ticha..
"Jdu ven" zasmál jsem se do hrobového ticha.
"J-jo, jen jdi. Pozdravuj Dennyho" usmál se s až moc viditelnou přetvářkou.
"Nebuď smutnej" objal jsem ho.
"Neboj se"
"Dobře"
"Ahoj" zamával jsem.
"Ahoj"

"Ahoj zlatí" mával na mě z dálky Denny.
"Čáu" doběhnul jsem za ním a objali jsme se.
"Tak co novýho?" prolomil ticho.
"Za ty dvě hodiny nečekaně nic." usmál jsem se.
"Ukaž ruce" vzal mi zápěstí do dlaní, shrnul všechny náramky a prohlížel mi ruku.
"V pořádku" usmál se.
"A pochvala?" udělal jsem psí oči.
"Nojo" protočil očima, vzal si mě do náruče, a začal mě hladit po vlasech.
"Dej ty ruce z vlasů pryč" vysmekl jsem se.
"Nojo nojo, dámička se ozvala." řekl uraženě.
"Taky tě miluju" řekl jsem ironicky a ZE SRANDY.
"Já tebe taky" řekl naprosto vážně, a dal mi pusu na čelo.
"Jako fakt?" zeptal jsem se.
"Jako fakt" usmál se.

Řekla bych že se omlouvám za nudný díl, ale při zpětném čtení bych na to pak řekla jeden problém wattpaďanů: omlouvám se za část o ničem. Jasně, hlavní postava zjistila že kluk se kterým spala je její bratr, a její bratr je její otec. Plus, její mrtvá matka je ten drak co jí unesl.
A ne, nehulila jsem nic. Dobře, možná trochu. *pokračování známe*
Hezkej víkend, nevim jestli budou díly o víkendu, jedu s KikiNka4 na Moravu, a nevim jestli chytim wifinu :D tak snas bude v neděli večer :D