Psycho Life

(8.) Chutná?

Blacky

"Co? To. Má znamenat?" řekla jsem si.
"Sakra Blackyno jsi už jen duch a nezajímáš ho. Už na tebe zapoměl."
Díkybohu, duch se nemůže zabít. Ačkoli... Vyzkoušet to můžu, to zase ne že ne.
Achjo... Hrozně mě trápilo a mrzelo když se líbal s tim klukem... No co no... Kdybys nebyla blbá tak jsi tam místo Dennyho.. Nojono... Když je někdo debil je holt debil.

Jony
"Dobré ráno" ozvalo se vedle mě.
"Co je na něm dobrého?" řekl jsem z polospánku.
"To že jsi vedle mě" řekl Denny roztomile.
"Ale notak" probral jsem se.
"Emm, promiň za tu noc... Hrozně se stydim.."
"To je v pohodě, bylo to celkem hezký" řekl jsem 'svůdně' ale pak jsem se rozesmál. Klasika.
"Jo, to bylo" usmál se.
"Hey, pár otázek když už ležim vedle tebe v posteli. Kolik ti je a jak se jmenuješ celým jménem?"
"Mno, je mi 14 a jmenuju se Dennis Jones" tlemil se.
"Takže jsme o rok?"
"Jep"
"Okey" zasmál jsem se, chtěl jsem vylézt z postele, ale to by nebylo v pohodě aby se něco nestalo.
Zamotaly se mi nohy do peřiny, takže jsem spadnul z postele a aby toho nebylo málo, pod tou peřinou byl i Denny takže spadnul na mě.
"Doprdele! Ježiš promiň" zaječel jsem když jsem ho cítil na sobě.
"Ty jsi pakůň" chytnul záchvat smíchu.
"Jo, na to tě nepotřebuju abych to věděl." vypláznul jsem na něj jazyk.
"Mno, kdyby náhodou" na oko se urazil.

"Hele, nepůjdem dneska do parku? Projít se" načal téma u snídaně.
"Jo, můžem" usmál jsem se.
"Super, tak to dojez a půjdem" odnesl talíř do dřezu.
"Okeeeyy" zahoukal jsem.

Oba jsme se oblíkli, mně uschly věci tak jsem měl co na sebe. Vrátil jsem pujčený triko a tepláky a šli jsme.
Opět jsme se obuli a vyšli jsme z baráku.
Čirou náhodou jsme šli okolo silnice kde srazili Blacky. Pořád tam byl krvavej flek. Na chvilku jsem se zastavil a jentak zíral na ten přechod. Před očima mi běžely záběry toho jak to mohlo vypadat.
"V pohodě?" vyrušil mě z přemýšlení Denny.
"J-Jo, jasně" vykoktal jsem.
"Notaak" chytil mě za ruku a odtáhnul mě pryč.
Došli jsme do parku. Nikde moc nikdo nebyl, takže to byla pohodka.
Denny najednou někam odběhl ale toho jsem si nevšímal protože jsem viděl z dálky Alexe. Nevěděl jsem jestli za ním jít nebo ho nechat bejt. Rozhodl jsem se že ho necham a šel jsem směrem kam šel Denny.
Šel jsem, a najednou jsem viděl něco rozpláclýho na zemi.
"No to snad ne" řekl jsem si v duchu.
Došel jsem blíž a Denny tam ležel rozplácnutej na trávníku, nevim jestli si hraje na mořskou hvězdu a snaží se přisát na zem nebo co, ale bylo to nehorázně vtipný.
Ohnul jsem se za nim, on pomalu zvednul hlavu, celej obličej měl samou hlínu. To už jsem nevydržel a puknul jsem smíchy. Asi deset minut jsem měl nehoráznej záchvat smíchu kterej nešel zastavit. Celou tu dobu na mě koukal výrazem rlly?
Mezi záchvatem jsem hýkl něco jako "chutná hlína?" ale asi tomu nebylo moc rozumět.

"Bože cos dělal?" zeptal jsem se stále s potlačovaným smíchem.
"Kámoš mi hodil míček, já ho chtě chytit nějak jsem to nevychytal a hodil jsem držku.
To jsem zas nevydržel a začal jsem se opět smát.

Tady máte na rychlo psaný díl, celý víkend budu bez wifiny, a asi nebude čas psát. Užijte víkend aaaaa ČAU!