Irritating [Kovy]

Prologue

Krčila jsem se za sedačkou a hlavu si tiskla ke kolenům. Z vedlejší místnosti se ozývaly rány a křik. 

,,Konečně nadešel čas se ti odvděčit. Chcípni v pekle, ty děvko!'' zařval mužský hlas a ozvala se rána.

Byla jsem v šoku a vyděšená, ale dokázala jsem si v hlavě poskládat, co se stalo. Místo za gaučem byla moje schovka, byla tam plachta, která splývala se zdí a za plachtou byla vytvořená malá tajná místnůstka, kde jsme si s tatínkem vždycky hrávali a schovávali se před maminkou. Takže jsme o ní věděli jen my dva. 

Tatínek se před pár měsíci ztratil a je pohřešovaný do dnes. Pamatuju si, že jsem tehdy hodně brečela a trávila jsem čas jen tady. 

,,Kde jsi ty malá nestvůro?'' zakřičel. Chodil teď hodně blízko mému úkrytu, protože jsem slyšela hodně hlasité dupání. Rychle jsem zhasla malé světýlko, které sice svítilo jen slabě, ale mohlo by mě prozradit. Dupání ustalo a ozval se hlasitý smích. 

,,A mám tě'' šeptl tiše. Plachta se odkryla a já uviděla něco, co jsem nečekala. To je poslední co si pamatuju...