Chapter 08

779 49 5
                                    

,,Zvládneš to tu?'' zeptala jsem se jí a naposled ji objala.

,,Jo, uděláme si dámskou jízdu'' mírně jsem se nad ní uchechtla. Mamka si totiž, když jsem měla jít pryč, přizvala její kamarádky.

,,Tak si to užijte.''

,,Ty taky!'' zavolala na mě a já se na ni usmála. Poslední dobou je hodně přecitlivělá, tak jsem si nebyla jistá, jestli ji tu nechat samotnou, teda beze mě. Vkročila jsem na chodník a zapínala písničky do sluchátek, ale jen do jednoho, protože už byla tma a já nechtěla, abych nebyla nějak nemile překvapena. Pískala jsem si do rytmu písničky a občas si i poskočila, aby mi cesta rychleji ubíhala.

Zazvonila jsem a čekala, než se otevřou dveře. Hned co jsem vytáhla sluchátka z mobilu, ozval se dupot a už někdo otevíral dveře.

,,Ty??'' zašeptala jsem nevěřícně a protočila očima.

,,Už to tak bude no'' uchechtl se a já kolem něj prošla dovnitř. Zkopla jsem si boty z nohou a utíkala nahoru do Honzova pokoje.

,,Čauko Kapusto'' zvedl se od stolu a šel mě obejmout. Na posteli jsem si všimla ještě nějakého blonďáčka. Obočí jsem nadzvedla v otázce a zakoukala se do Honzových očí.

,,Uhm ahoj'' zářivě jsem se usmála.

,,Jó, tohle je jinak Martin, Martine Ari'' představil nás já jsem přikývla.

,,Eh, to tu budeme spát všichni čtyři, nebo co?'' tázavě jsem se zeptala a koukla se na otevírající dveře.

,,No, jo. Martin je z Prahy a Kovy to má daleko'' zasmál se a Kovy s ním.

,,Fajn'' zvedla jsem ruce na obranu a sedla si na kraj postele. ,,A co budeme dělat?''

,,Mohli by jsme si něco zahrát,'' zapojil se do rozhovoru Martin, zírající do svého mobilu ,,třeba flašku'' dokončil větu a úchylně se usmál.

,,Ne, já s váma flašku nehraju'' zasmála jsem se a zvedla se z postele. ,,To si radši zahraju něco na počítači'' podívala jsem se tím směrem a snažila se překročit přes Honzovy nohy, ale ten je vždycky nastavil tak, abych nemohla projít. ,,Honzo!'' křikla jsem na něj a udělala uraženou.

,,Pojď s náma hrát'' zvedl se a tahal mě za ruce zpátky na místo, kde jsem seděla. Přimhouřila jsem oči a sledovala, jak si postupně klekal. Ti dva se na nás náramně bavili. Honza na mě udělal štěněčí oči, sakra, on mě zná až moc dobře.

,,Fajn, když jinak nedáš'' protočila jsem očima a sedla si na zem. ,,Máme flašku?''

,,Dole jich máme hodně od vín, dojdu pro jednu'' zahlásil Honza a vyběhl z pokoje. Teď tu nastalo takový to trapný ticho.

,,A kolik ti vlastně je?'' zeptal se Martin. Chvíli bylo ticho.

,,Myslíš mě?'' zeptala jsem se se zvednutým obočím.

,,Jo, koho jinýho? Kovyho znám'' zasmál se a čekal mou odpověď.

,,Sedmnáct.''

,,Už se to nese!'' křikl Honza se dvěma flaškama v ruce. Jedna byla prázdná od vína a druhá byla plná. Plná vodky. Tu od vína položil před nás na zem a vodku dal vedle sebe. ,,Dámy mají přednost'' prohlásili všichni naráz a Martin ke mně poslal flašku.

,,Fajn'' roztočila jsem ji. Padla na Kovyho a Honzu, který měl pokládat otázku nebo úkol.

,,Otázka nebo úkol? Varuju tě předem, jestli dáš otázku, jsi pro mě srab'' sarkasticky se na něj zaculil.

,,Úkol.''

,,Jo a ještě jsem zapomněl, že po každém kole pije ten, co dostával úkol nebo otázku'' ušklíbl se Honza. ,,Začneme trošku z ostra. Dej pusu na tvář všem, co mají ve jméně písmeno R.'' Kovy vykulil oči.

,,To bych neřekl, že až tak z ostra'' nervózně se zasmál. Teď jsem se uvědomila. Sakra!

,,Honzo!'' vykřikla jsem na něj a založila si ruce na prsou.

,,Co je?''

,,Tos tam dal schválně to R nebo co?''

,,Počkat. Né já chtěl, aby dal pusu Martinovi'' plácl se do čela. Inteligent toto. Kovy nadzvedl obočí a následně překroutil očima. Nahl se k Martinovi a dal mu rychlou pusu na tvář při čemž začal prskat jako kočka a Martin si třel znechuceně tvář, jako by ho něco štíplo. A nebo si to chtěl umýt.

,,Aspoň si spravím chuť'' zamumlal si pro sebe a přes flašku se natáhl ke mně a já tiskla oči k sobě a odvracela od něj tvář.

,,Fuj! To nemyslíš vážně!'' zaječela jsem a okamžitě si otřela tvář. Honza se na mě pobaveně díval a při tom měl pohled 'co udělal?'. ,,On mě olízl'' zamračila jsem se na Kovyho a natáhla se pro flašku s vodkou a lokla jsem si. Ucítila jsem hořkou chuť na jazyce a se stisknutýma očima jsem to spolkla.

,,Ale to je jen pro ty, co dostávají úkoly'' zamračil se Kovy a sebral mi vodku z ruky a taky si lokl. Fuj! On to ani neotřel od mého eosu a ještě k tomu to olízl! Položil vodku a zatočil s flaškou od vína, která padla na něho a Martina.

,,Pravda nebo-''

,,Úkol'' řekl rozhodně Martin.

,,Olízni nohu osobě po tvojí pravé straně.''

,,No problemo'' oznámil, chytil moji nohu a legíny vytáhl trochu výš. Zas mě někdo olízl, ble. Znechuceně jsem si stáhla legíny zpět dolů a čekala, než zase budu muset něco přetrpět nebo splnit.

,,Á, konečně došla řada na naši slečinku'' zaskřehotal už přiopilý Kovy. Taky se chci opít.

,,Tak co Ari?'' usmál se Honza. Věděl, že si nikdy nedávám otázku, ale pro tentokrát ho překvapím.

,,Otázka'' vyplázla jsem na něj jazyk.

,,Fajn,'' přimhouřil oči, ,,koho odtud bys nejradši políbila?'' usmál se vítězně.

,,Ehh'' rozhlídla jsem se po místnosti a skousla si ret. ,,Odtud? Noo, asi třeba'' dělala jsem že přemýšlím ,,asi třeba Adama.''

,,Cože? Jakého Adama? Jako Vidraila nebo koho? Ten tady ale-''

,,Mišíka. Adama Mišíka'' řekla jsem rychle, abych zamluvila Martinovo objevení mých zadních vrátek.

,,Ten tu ale není'' zamračil se na mě už i Honza. Sakra, objevili to.

,,No a? Pořád je z Český Republiky. To taky znamená odtud.''

,,Ari prosíme, nech toho. Dobře víš, že jsem myslel z téhle místnosti a ne z Český Republiky nebo Pardubic. JENOM Z TÉHLE MÍSTNOSTI'' zdůraznil posledních pár slov.

,,Dobře'' zchladila jsem si zpocené čelo dlaní, která byla studená nervozitou. ,,Tak asi..''

xx

Irritating [Kovy]Kde žijí příběhy. Začni objevovat