Irritating [Kovy]

Chapter 30

Máte někdy pocit, že s váma život vyjebává? Ať už jde o jeden blbej dárek, nebo o rodinu? Já ten pocit mám. Už dvě hodiny běhám po nákupních centrech a sháním dárek pro Kovyho a místo toho, abych na něco přišla, koupila jsem si už pár bot a nějaké dva svetry. Moji úžasnou náladu připisuju Tomovi, který se ráno zjevil jako přízrak u našich dveří a prosil mámu o odpuštění. Ovšem jakmile se za mamku postavil můj biologický otec, začal jí nadávat do všeho možného a i když celou dobu stál venku, nezapomněl vzít za kliku, čímž musel trochu vstoupit do prostoru malé chodby, a pořádně třísknul vchodovými dveřmi, jak se to sluší a patří. Ale zpátky do současnosti. 

,,Možná byste mu mohla koupit medvídka me to you'' poradila mi prodavačka.

,,Prosím nevykej mi, vypadáme stejně staře a mám pocit, že jsem tě někdy viděla u nás ve škole'' zakňučela jsem a usmála se na ni. ,,Mimochodem děkuju moc za nápad.''

,,Určitě to bude lepší než nějaké drahé hodinky. Jsem Anna.''

,,Ariadna, ale říkej mi Ari'' s úsměvěm jsem se jí zeptala, jestli je dostupný ve zdejším hračkářství a dočkalo se mi kladné odpovědi. Chvilku jsme se ještě bavily, opravdu chodí k nám na školu a je o rok mladší. Domluvily jsme se, že někdy zajdeme na kafe a já s jasným cílem a zlepšenou náladou opustila zlatnictví. Vybrala jsem medvídka se srdíčkem, ve kterém bylo napsané 'you make me smile'. Opravdu to bylo lepší, než nějaké drahé hodinky. Když dojde na dárky, vetšinou moc kreativní bohužel nejsem.

Den D, nebo spíš V se blížil neskutečně rychle a já už se na něj začala těšit, protože všechny dárky jsem už měla připravené. Psala jsem Honzovi, jestli není doma a naštěstí pro mě nebyl, takže jsem si jako každý rok vyzvedla balící papír u paní Macákové, aby moje dárky nepůsobily moc extravagantně pod jejich stromečkem. Do jejich papíru jsem zabalila dárky jen pro Honzu, Lindu, jejich rodiče a jelikož mi zbyl ještě kousek, zabalila jsem do něj i medvídka pro Kovyho. Na zbylé dárky jsem vypotřebovala papír z minulého roku, který mi ještě vyzbyl, takže podle mě se už mohly začít rozdávat, i když jsou vánoce až zítra. Všechny dárky jsem pečlivě schovala pod postel a s mobilem v ruce se vydala dolů. Mamka seděla v obýváku a otec si četl noviny u jídelního stolu. Nostalgie. Pamatuju si, že když jsem chodívala do školky, vždycky si ráno četl noviny, ale večer? 

,,Mami?'' zašeptala jsem a přisedla si k ní. Televizi puštěnou neměla, takže asi přemýšlela. Opřela jsem si hlavu o její rameno a zkontrolovala na mobilu, kolik je hodin.

,,Ano zlatíčko?'' promluvila stejně potichu a s pohledem stále upřeným na vypnuté televizi. 

,,Půjdeme zítra k Macákovým?'' zeptala jsem se opatrně a zkousla si ret. Byla jsem zvědavá, co odpoví, ale měla jsem takové tušení, že se mi odpověď nebude líbit.

,,Víš, tvůj tatínek zítra pojede do Hradce za svojí manželkou a dětmi'' vykulila jsem oči. Cože??? Co to k sakru? ,,Ty si překvapená?'' otočila na mě svůj pohled. Nepatrně jsem kývla a snažila si to urovnat v hlavě. On má manželku a děti? A co dělá tady? Se Sofi? S mojí mamkou?? ,,Já si myslela, že ti o tom řekl'' překvapeně vydechla a zamračila se na záda postavy sedící u stolu.

,,Nevěděla jsem to'' odmlčela jsem se. ,,Jak dlouho?''

,,Co jak dlouho?'' nechápala.

,,Má manželku a... děti.''

,,S jeho manželkou jsou spolu údajně 11 let a děti - dvojčata, jsou staré 10 let. Ale neklape jim to. Jednou jsme se potkali v práci, když si tam něco kupoval a nějak jsme si padli do oka. V práci si pak vzal volno a manželce a dětem řekl, že jede na služební cestu. Takhle to dělá často'' šlo vidět, že ji to mrzí. Moment. Hlavo tupá, mysli! 17-11 je... 6?! 

,,To si ze mě děláš prdel! Jak jsi mohl? Jak jsi mohl podvádět matku? A teď ještě k tomu podvádíš další svou manželku? Jak můžeš, ty bastarde!'' zařvala jsem a vyběhla jsem do studeného zimního počasí jen ve svetru a v ruce jsem držela boty, které jsem si po cestě nazula.

 Mířila jsem si to do obchoďáku, kde pracuje Anna. Co mi došlo pozdě, bylo to, že den před vánoci už mají v jejich zlatnictví zavřeno. Takže jsem se tam táhla zbytečně. Se sklopenou hlavou jsem odtamtud odcházela v přesvědčení, že číslo na cedulce, která byla pověšena za výlohou určitě nebude Annino, protože je tam na brigádě. Ani jsem se nenadála a někdo do mě vrazil, já jsem to ustála, protože jsem se měla čeho zachytit, ale osoba, jenž do mě vrazila takové štěstí neměla. Spleť blonďatých vlasů, které jsem zanedlouho poznala, se jevily jako Anniny a já byla tak ráda, že jsem ji zastihla na vánočních nákupech. Pomohla jsem jí zvednout se a hned jak mě poznala i ona, zapředly jsme velice vášnivý rozhovor a následně jsme se přesunuly do nejbližší kavárny. Normálně jsem se s lidma neseznamovala tak lehce a rychle jako s Annou, ale ona byla jiná. Po chvilce si všimla, že na stole přede mnou nesídlí čaj či káva a dala to hlasitě najevo, takže jsem jí řekla, že jsem si v zápalu boje zapomněla peněženku doma. Zaplatila mi kafe a já jí slíbila, že po vánocích ji zvu na oběd a že můžeme zajít i na nákupy. Povídaly jsme si vzájemně o svých problémech a já jí vyklopila i to, co se stalo dneska a co jsem se dozvěděla. Na oplátku jsem zjistila, že Anna pochází z problémové rodiny. Její starší bratr už byl několikrát ve vazbě, ale jelikož je její nevlastní papínek, jak ho s oblibou nazývá až nechutně bohatý, tak ho odtamtud v krátkém čase zase dostal. A její matka je ve skupinové terapii pro lehké alkoholiky. 

Dneska jsem si asi našla svoji nejlepší kámošku, samozdřejmě až po mojí nejlepší kámošce Mentičce. To bych mu přece neudělala. Je to nejlepší kámoška ever a já ji mám až moc ráda, abych ji vyměnila za Annu, kterou znám sotva dva dny. Nemůžu se dočkat na zítřek. Obzvlášť na to, jak se Honza bude tvářit, až rozbalí dárek ode mě. Snad tam se mnou půjde i mamka, i když jsem se od ní nedozvěděla celou odpověď, kvůli agresi vůči mému otci.

já vím, já vím.. dlouho nebyl díl, ale bohužel nebyla možnost, abych ho napsala. Nebudu se vám tady vypisovat, protože by vám to znělo jako vymlouvání. Takže doufám, že jste ještě zůstali u tohoto příběhu a nadále zůstanete :)  poprosím vás o hlasování, nezabere to ani vteřinu, ale znamená to hodně :)