Irritating [Kovy]

Chapter 28

,,Kruci, kruci, kruci!'' zanadávala jsem, když jsem nemohla najít svoje oblíbené černé nadkolenky s bílým pruhem. Měly mi dělat společnost na rande, ale zatím to vypadalo, že mě navštívit neplánují. Promnu si kořen nosu ve snaze si vzpomenout, kdy jsem je naposledy měla na sobě. Matně si vybavuju, že nejspíš poslední den, co jsem je měla, byl ještě před odletem do Hong Kongu. Možná jsem si je brala s sebou! Ze šatny jsem se vyřítila jako střela a padla jsem na kolena k nevybalenému kufru ležícímu u mojí postele. Chvíli jsem se přehrabovala věcma, které jsem si už dávno měla vybalit. No, zatím k tomu nedošlo. Bingo! Uviděla jsem bílý pruh na černé látce, takže jsem měla vyhráno. Alespoň na chvíli jsem si to myslela. To by totiž ty nadkolenky nemohly být jen v polovičním počtu. Nabroušeně jsem vydechla a marně snažila najít poslední zbývající kus mého oblečení. Nakonec se mi to opravdu povedlo a já objevila černou nadkolenku v kosmetice. Absolutně nechápu co tam dělá. Obě jsem si natáhla na nohy a spěchala si ještě vybrat boty.

,,Ahoj'' zářivě jsem se usmála a objala Kovyho stojící v mých dveřích. Rodiče se ještě nevrátili, takže naštěstí nemusel proběhnout nějaký trapný rozhovor, kterého by určitě nikdo nechtěl být součástí.

,,Ahoj. Páni, sluší ti to'' řekl, když se ode mě odtáhl a nastavil rameno, abych se ho mohla chytnout. Nad tímhle prostým gestem jsem se zasmála, ale přijala nabízenou ruku a vykročili jsme k autu. Jako správný džentlmen mi otevřel dveře na straně spolujezdce a nechal mě nastoupit, teprve potom obešel auto a sedl si na místo řidiče.

,,Na co vlastně jdeme?'' zeptala jsem se zvědavě, když jsme v tichu pozorovali cestu před sebou.

,,Nech se překvapit'' mrkl na mě a ukázal řadu bílých zubů, čímž mě donutil taky k nepatrnému úsměvu. S tou platformou jsem byla téměř stejně vysoká jako Kovy, čehož jsem si všimla už když jsem ho objímala. No dobře, chybělo mi asi ještě deset centimetrů, ale to nevadí.

,,Počkej tady'' řekl mi, když se vydal ke kase, aby koupil lístky. Pořád jsem nevěděla, na co jdeme, protože tady nikde neměli vyvěšenou obrazovku s promítáním. Nejspíš to bylo někde poblíž pultu. Rozhodla jsem se, že Kovyho neposlechnu a budu rebel a půjdu koupit aspoň popcorn a pití. Objednala jsem klasiku. Jeden máslový, jeden slaný a k tomu dva půllitrové kelímky s colou.

,,Říkal jsem ti, abys nikam nechodila'' ozvalo se blízko mého ucha a já se lekla, ale stále jsem byla otočená na prodavačku, která zrovna nabírala jeden z popcornů.

,,Ale to bych přece nebyla já, kdybych neposlechla.'' Stejně jako jsem neposlechla Honzu s tímhle rande. Věděla jsem, že se pobaveně ušklíbl. Sice ho neznám dlouho a dost dobře na to, abych to mohla s klidem potvrdit, ale tenhle úšklebek byl u něho často viditelný. Mírně jsem zatřepala hlavou a raději to nechala plavat. Paní za pultem mi nadiktovala částku a já jí rychle podala peníze, aby to náhodou neudělal Kovy. Naznačila jsem mu, ať pobere půlku věcí a já vzala tu svou. Povytáhla jsem obočí a čekala, kam mě nasměruje.

,,Sál 2, za pár minut to začíná'' přikývla jsem a s Kovym za zadkem jsem šla ke dveřím, které označovala velká červená dvojka. 

,,To už je podruhé za týden, co jsem v kině'' konstatovala jsem a usadila se na sedadlo v nejvyšší řadě.

,,Já- promiň, mohl jsem vymyslet-''

,,Ne, tak jsem to nemyslela'' letmo jsem se na něj usmála. ,,Já jen, že jsem byla v kině jen párkrát a to určitě ne v průběhu jednoho týdne. Jestli chápeš'' zasmála jsem se a on opravdu chápavě přikývl.

,,Už to začíná'' upozornil mě Kovy a já se zahleděla na plátno, kde se promítaly reklamy. Nesnáším reklamy. Ale občas jsou tam dobré trailery. Momentálně mě zaujal trailer na Deadpoola. Na toho musím rozhodně jít. Akční komedie jsou mé oblíbené a tahle vypapadá zatraceně dobře. 

,,Doufám, že to nebude nějaký horror'' ušklíbla jsem se na Kovyho a ten se jen nevinně usmál. Nevím jestli mám věřit jeho přesladkému úsměvu nebo ironii, kterou za ním skryl. 

,,Tak tohle asi nebude horror'' konstatovala jsem, když jsem se dozvěděla název z reproduktoru. Milenci těch druhých.

,,Bylo to fajn'' usoudila jsem, když jsme s prázdnýma krabičkama a kelímkama opouštěli sál.

,,Dobře jsem vybral, co?'' provokativně se usmál a já pobaveně zavrtěla hlavou nad jeho jistotou.

,,Já si dám Boloňské špagety a pro slečnu zeleninový salát s kuřecím masem'' objednal nám Kovy a já se usmála. 

,,Co si budete přát na pití?'' zeptal se nás číšník a já pohotově odpověděla, že víno.

,,Bílé?'' zeptala jsem se s pohledem upřeným na Kovyho a on přikývl. Číšník si to zapsal a po chvíli se vrátil s lahví vína, kterou před nás položil.

***

,,Užila jsem si to'' zářivě jsem se usmála na Kovyho, když jsme vystoupili z auta u našeho domu. Kovy opět jako správný džentlmen mi otevřel dveře, abych mohla vystoupit.

,,Nejsi jediná'' úsměv mi opětoval. ,,Takže to znamená, že příjmáš mou nabídku na další rande?'' nervózně se poškrábal na zátylku.

,,Samozřejmě'' zasmála jsem se a objala ho. Ruce jsem obtočila kolem jeho krku a hlavu si položila na jeho hruď. Nebylo to nic obtížného, protože jsem už byla výrazně menší, když jsem si v autě sundala boty. Hrozně mě už tlačily. On své ruce obtočil kolem mého pasu a vyzvedl mě na zlomek vteřiny do vzduchu, až jsem polekaně vypískla.

,,To jsem rád'' usmál se od ucha k uchu. 

,,No, to vidím'' uchechtla jsem se a mírně se od něho odtáhla. Nervózně jsem si skousla ret a čekala, co se bude dít dál. Pomalu se přiblížil a svůj stisk kolem mého pasu upevnil. Přitiskl si mě k sobě. Natáhla jsem se na špičky. Mohla jsem cítit jak jeho rychlý dech naráží do mého obličeje. Zavřela jsem oči a přerušila jsem mezi náma mezeru několika centimetrů. Byl to jemný polibek, trochu začal hýbat rty, tak jsem mu to oplatila. Odtáhla jsem se od něho ne kvůli nedostatku kyslíku, ale proto, že by to na první rande mohlo stačit. Letmo jsem se na něj usmála, sebrala jsem si ze země boty, které mi vypadly z rukou, když jsem ho objímala a rychlým krokem jsem přišla před domovní dveře a začala je odemykat. Když už jsem stála v nich, naposled jsem se otočila. Kovy tam pořád stál. Teď už nejspíš věděl, že jsem v bezpečí, tak jen zamával rukou a s tichým 'zavolám ti' opustil náš pozemek.

první rande :3 20☆+?