Irritating [Kovy]

Chapter 24

,,Hej Ari!'' zabouchal někdo na mé dveře. Promnula jsem si oči a pořádně zívla.

,,Co je?'' zeptala jsem se neznámého, který stále zůstával za dveřmi. Nechápala jsem ale proč.

,,Pustíš mě dovnitř?'' řekl už tišeji a já pro sebe nadzvedla obočí.

,,Vždyť je otevřeno.''

,,Jestli si myslíš, že je otevřeno, tak by mě zajímalo v jakým světě žiješ'' zasmál se a já až teď poznala Honzův hlas.

,,Nějak si nevzpomínám, že bych je zamykala'' zamyslela jsem se a pak mi to došlo. Vyskočila jsem na nohy a cupitala mu otevřít. ,,Ahoj Honzo'' objala jsem ho a nasála jeho vůni.

,,Zase mě fetuješ?'' zasmál se a jeho ruce spočinuly na mých zádech.

,,Možná, proč jsi vlastně přišel?''

,,Přišel jsem se zeptat, jestli na Vánoce budeš u nás a taky jestli se mnou nepůjdeš do kina.''

,,To první už jsme řešili'' přimhouřila jsem oči. ,,A to druhé, podle toho na co'' vyplázla jsem na něj jazyk, když jsem se odtáhla a zmizela jsem do koupelny. Vlasy jsem si vyčesala do volného drdolu, opláchla si obličej a vyčistila si zuby.

,,Na Hledá se Dory'' řekl zcela vážně, když přišel do mojí koupelny a pak vyprskl smíchy, stejně jako já.

,,Ale jo, jasně'' pronesla jsem s ironickým podtónem a ušklíbla se na něj.

,,Pojď, koupím ti popcorn, máslový'' dvakrát zvedl povytáhl obočí a já si povzdechla.

,,No dobře, no. A teď mazej, jdu se vysprchovat. V kolik je to kino?''

,,Za hodinu, chceš přinést nějaké věci?''

,,Za hodinu? Nějak brzo ráno ne? Já myslela, že se filmy promítají až po poledni'' zmateně jsem našpulila spodní ret. ,,A ne, díky, vždyť víš, že hned vedle tebe jsou dveře do šatny.''

,,Ari, je třičtvrtě na tři'' zasmál se. ,,Ty jsi teda spáč'' překvapeně jsem na něj zamrkala, to už budou tři? Ježiši. Rychle jsem Honzu vyhnala z koupelny, vlezla si do sprchového koutu a osprchovala jsem se. To byla asi moje nejrychlejší sprcha vůbec.
,,A Honzo?" Zavolala jsem na něj že šatny, kde jsem si vybírala dnešní outfit.
,,Copak?''
,,Šel bys se mnou nakoupit i Vánoční dárky?" udělala jsem na něj nejlepší štěněcí pohled, jaký jsem zvládala, když mi vlezl do šatny. Stála jsem tam jenom v ručníku, ale před Honzou mi to nijak nevadí.
,,Pokud mi pomůžeš vybrat ty moje" opřel se o rám dveří a ruce zkřížil na hrudi.
,,Samozřejmě" pronesla jsem trochu dotčeně, protože mu ty dárky vždycky pomáhám vybírat. Jeho mamka i sestra se pak diví, kde vzal takový vkus na oblečení, když jim zrovna kupuje něco z téhle skupinky.
,,Honzo? Uděláš pro mě ještě jednu laskavost?"
,,Jo."
,,Vy-pa-dni" vyhláskovala jsem a on se hraně chytl za srdce. Hodila jsem po něm vražedným pohledem a tu chvíli ho tu už nebylo. Zavřela jsem za ním dveře a oblékla si spodní prádlo, bílé tričko s dlouhým rukávem a modré skiny džíny. Na ramena jsem si hodila bundu, ve které jsem byla včera večer a vyšla ze šatny.
,,Můžeme vyrazit?" promluvila jsem, když si nevšiml mého příchodu a on rychle zvednul hlavu.
,,Promiň, co jsi říkala?"
,,Jestli už jdeš" zopakovala jsem podobný význam předešlé věty. Na to mi neodpověděl a s mobilem v ruce vstal z postele.
,,Račte paní" otevřel mi dveře a já neváhala a vykročila z nich.
,,Dobré ráno- teda ahoj" pozdravila jsem mamku i toho chlapa, který byl geneticky mým otcem. Seděli na sedačce, měli puštěný nějaký seriál, ale tomu se nevěnovali.
,,Ahoj Ari, jak ses vyspala?" zeptala se mě mile mamka a já se na ni zářivě usmála.
,,Výborně, teda kdyby někdo do domu nepustil tohle pako" ukázala jsem za sebe na Honzu, který si právě obouval boty. A taky po mně nezapomněl hodit naštvaným pohledem. Mamka se uchechtla a dál se věnovala mu.
Přešla jsem na chodbu, kde jsem si obula nějaké zimnější boty v černé barvě a s Honzou po boku jsme se vydali směr kino.
,,Dvakrát na Hledá se Dory prosím" řekl za nás oba Honza a já znuděně sledovala děj kolem. Sem tam tu byly dítě v kočárku, které dokonce i brečely, ale občas se objevil i nějaký roztomilý pár dvou teenagerů.
,,Děkuju" poděkoval prodavačce Honza a vytáhl mě z řady. Nijak se nezdržoval a dotáhl mě až k popcornu.
,,Jeden slanej a jeden máslovej" nadiktoval objednávku mladšímu prodavači, kterého jsem od pohledu už někde viděla. Že by ve škole? Je to možný.
,,A velikost? Malý, střední, velký nebo maxi?" zeptal se kluk a propaloval mě pohledem, pak se na mě dokonce i usmál, ale úsměv mu z tváře zmizel, jakmile mi Honza obtočil ruku kolem ramen.
,,Oba maxi" řekl bez nějakých emocí a stisknul mě pevněji. Kluk kývnul a hned co začal nabírat popcorn, vymanila jsem se z Honzova objetí, vzala jsem mu lístky ze zadní kapsy a utíkala k sálu, kde se měl film promítat.
***
,,Nemůžu uvěřit, že jsi ke konci brečel" rýpla jsem si do Honzy a ten se na mě zamračil.
,,A tys jako dělala co? Vždyť jsi taky brečela" rozhodil rukama Honza a já se zasmála.
,,Ale já jsem holka. A holky můžou- jo vlastně, promiň, neuvědomila jsem si to" sladce jsem se na něj usmála a jeho obočí se vytáhlo překvapeně nahoru.
,,Co? Co sis neuvědomila?" zeptal se nechápavě.
,,Ale vždyť víš, to.." nechala jsem vyplynout do ztracena a snažila se zadržet smích.
,,To teda nevím! Ariadno okamžitě mi to řekni nebo-"
,,Nebo co?" přerušila jsem ho.
,,Nebo tě zlechtám!" vykřikl.
,,Ne! To prosím ne!"
,,Tak povídej."
,,No... že jsi přece holka" teď už jsem výbuch smíchu neudržela a naplno jsem se začala smát. Honza chvíli stál jako socha, nejspíš zpracovával právě poskytnutou informaci. A moc dobře jsem poznala, kdy mu to došlo.
,,Jen počkej!" zaječel vážně jako holka a já začala zdrhat. Honza byl celkem rychlej, takže jsem se pořád musela ohlédat, abych zjistila jeho momentální polohu. Už jsem se ohlédla po třetí a pak jsem ucítila silný náraz.
,,Pardon" omluvila jsem se, aniž bych se na dotyčnou osobu vůbec podívala. Honza právě doběhl.
,,Ty!" ukázal na mě.
,,Co on- čau Honzo!"
,,Čau Kovy" pronesl Honza poněkud otráveněji. Otočila jsem se, abych zjistila, jestli za mnou opravdu stojí Kovy a po zjištění, že ano, jsem se vymrštila na nohy a objala ho.
,,Ahoj" řekli jsme zároveň.
,,Co tady děláš?" zeptala jsem se ho jako první a přitom si oprášila zadek.
,,Jsem tu na vánočních nákupech" poukázal na jedu poloprázdnou tašku, která se mu houpala v ruce.
,,Co vy?"
,,Byli jsme v kině a jdem taky nakupovat" odpověděl tentokrát Honza a já si stoupla vedle něj.
,,Mohl bych se přidat? Nechci nějak oxidovat, ale samotného mě to nebaví" pokrčil rameny a prosebně se na nás podíval.
,,Jasně!" vykřikla jsem nadšeně. ,,Honzo? Mohl bys nachvilku chodit sám? Chci ti koupit dárek" poprosila jsem ho a čekala na jeho reakci.
,,No a co že mi chceš koupit dárek? Vidět ho můžu" zašklebil se na mě.
,,No to teda nemůžeš" vyplázla jsem na něj jazyk a dřív, než stačil nějakým způsobem zareagovat, chytla jsem Kovyho za předloktí a táhla ho dál směrem k elektronice.
,,Hele Ari, chtěl bych si promluvit o tom včerejšku" řekl nervózně Kovy a já se usmála.
,,Tak mluv" pobídla jsem ho a zatáhla do do regálů s foťákama. Plánovala jsem Honzovi dát nový objektiv, věděla jsem přesně, jaký má a chtěla jsem mu koupit ještě lepší. Sice je to drahý dárek, ale je to pro mého nejlepšího kamaráda, takže cena mě zajímá asi nejmíň. Hlavně chci vidět jeho radost z toho dárku.
,,Nevím, jestli to pro tebe něco znamenalo, ale pro mě jo. Nechci to nějak uspíšit, ale nezašla bys se mnou na rande?"
,,Ráda" usmála jsem se na něj svým zářivým úsměvem a on mi to oplatil.
,,Promiňte" zavolala jsem na jednoho prodavače ve středních letech, který po chvilce přiběhl.
,,Ano? Co byste potřebovali?" zeptal se mile.
,,Máte tady lepší objektiv, než je tenhle?" ukázala jsem mu obrázek i název, který k němu byl připsaný na mobilu a on se zamyslel.
,,Nejsem si úplně jistý, počkejte chvilku, zajdu se zeptat kolegy" odběhl a já se otočila zpět ke Kovymu.
,,Kdy?"
,,Co kdy? Jo aha, to rande" zasmál se vlastní paměti Kovy a já se jen pitomě usmívala.
,,Třeba ve středu?" Ve středu? To je pozítří, dva dny před Vánocemi, to bych snad ještě mohla.
,,Dobře" jen jsem svůj úsměv ještě víc rozšířila a pak jsem ucítila poklepání na svém rameně, takže jsem se instinktivně otočila.
,,Bohužel, nedávno se vyprodal, ale dneska po zavíračce nám má přijet nové zboží, mezi ním i pár těchto objektivů, zítra se můžete zastavit, už bude k prodeji" usmál se na mě a kolem očí a pusy se mu udělaly vrásky.
,,Tak já se zítra zastavím, moc děkuju"
mile jsem poděkovala a s Kovym v patách jsem vyšla z obchodu.
,,Vím, že je to troufalý, ale mohl bych tě políbit?" uslyšela jsem u ucha.
,,Tady? Na veřejnosti?" zeptala jsem se překvapeně a on s úsměvem kývl hlavou. Celým tělem jsem se natočila k němu a pomalu se dostala do jeho osobního prostoru. Očima jsem se musela kouknout nahoru, abych viděla do těch jeho. Viděla jsem tam malé jiskřičky, které se stále zvětšovaly. Přiblížila jsem se k němu ještě blíž, ruku mu položila na tvář a druhou na krk, cítila jsem jeho dech na svém obličeji. Vytáhla jsem se na špičky a-
,,Ari! Mám pro tebe bubble tea!"

Omlouvám se, že díl nevyšel už včera, ale páni! Hned na druhý den přes 20 hvězdiček? Wow :D každopádně dneska přidávám trochu delší, jako náhradu za ten předchozí a taky za to, že zítra brzo ráno jedu na chatu, kde je hodně mizernej signál a WiFi není vůbec. Takže nejspíš pár dnů nevyjde nový díl, ale i tak se o to pokusím :) 25☆+? :)