Irritating [Kovy]

Chapter 07

***o 3 roky později***

Ležela jsem na sedačce a v uších měla puštěný mix spotify. Rodiče se totiž zase hádali, doufala jsem, že to nebylo kvůli mně, aby mě náhodou nestrčili tam, kde jsem pobývala pěkně dlouho a to do děcáku. Měla jsem je ráda, jsou spolu vzítí 3,5 roku a posledního půl roku se hádají. Přitiskla jsem víčka k sobě a vnímala už jen písničku, která zrovna hrála. Otočila jsem se na bok, směrem k zádi sedačky a pokojně jsem oddychovala.

Jakoby mě najednou ovál studenější vzduch, trhla jsem sebou a rozlepila oči.

,,Ahoj Kedlubno!'' zvolala jsem, než jsem se otočila a vyndala si sluchátka z uší. Ve dveřích stál nějaký kluk, držel velké balení monsterů a vykukovaly mu jen vlasy, mírně jsem se zamračila.

,,Já- promiň, co tu vůbec děláš?'' nadzvedla jsem obočí a čekala na odpověď. Ten kluk se lekl a ty monstery mu málem spadly.

,,J-já jsem t- moment, co tady děláš ty?'' zeptal se podezřívavě a položil balení ke zdi. Zamračila jsem se ještě víc a překřížila jsem ruce na prsou.

,,Já se ptala první.''

,,No- fajn. Jsem tady s Honzou, asi si půjdeme něco zahrát, nebo tak, teď ty.''

,,Kedlubnoooo'' zakřičela jsem a ten kluk se na mě tak divně podíval. Rozběhla jsem se proti němu a on se stihl uhnout. Narazila jsem do pro mě velice známé hrudi a objala jsem ho kolem krku.

,,Ahoj Kapusto!'' zasmál se a objal mě kolem pasu. ,,Zase se hádají?'' zeptal se a já smutně přikývla.

,,Ehm Honzo?'' zašeptala jsem mu do hrudi.

,,No?''

,,Kdo to je?'' nad mojí otázkou se zasmál a odtáhl se. Otočila jsem se na toho kluka, který nás se zájmem sledoval.

,,Tohle je Kovy, teda chci říct Kája, taky točí'' usmál se na mě. ,,Kovy, Kapusta, jiným jménem Ari'' zasmál se a šel si sednout na židli. Pořád jsem stála u dveří a ten Kovy (?) přede mnou. Kývla jsem a něj s úsměvem a posadila se Honzovi na klín.

,,Můžu si zahrát Csko? Potřebuju se odreagovat'' zašeptala jsem mu do ucha a on s mírným úsměvem přikývl a zapl počítače. Stoupla jsem si a vystřídala jsem Honzu na židli, ten si přesedl na gauč za Kovym. Zapnula jsem obrazovku a čekala, než tam naskočí kolonka s heslem. Vložila jsem heslo ‚K&K' a zmáčkla enter. Zapla jsem steam a následně CS:GO.

,,Yes!'' vypískla jsem, když jsme vyhráli.

,,Hezky!'' plácl si se mnou Honza a na druhém počítači zapnul taky Csko. ,,Pojďte si zahrát vy dva proti sobě, zajímalo by mě, jak to dopadne'' zasmál se a pustil Kovyho na židli.

Ušklíbla jsem se na něj a za chvíli jsme se logovali, byla jsem terorista.

,,Jsem prostě přeborník'' zasmála jsem se, když jsem nad Kovym vyhrála.

,,Seš fakt dobrá'' pokýval hlavou a usmál se.

,,Díky.'' Popravdě, jsem lepší než Honza. Několikrát jsem za něj hrála i na videu a on to jen komentoval. Nikdo to nevěděl, ale byla sranda poslouchat, jak se zlepšil. Heh, nic proti ale je to pravda.

,,Mentičkoo, zahrajte si Gta'' poprosila jsem a nemusela jsem prosit dlouho. Samolibě jsem se usmála a přinesla si židli za ty dva. Chvilku jsem je sledovala, když hráli wallride. Honzovi to fakt šlo, sledovala jsem je, když to natáčeli s Gejmrem a dusila jsem se smíchy, ale nebylo to na videu slyšet, protože jsem byla daleko od mikrofonu a když jsem se neudržela a smála se přes celý barák, že to tam i bylo slyšet, vystříhal to. On to vystřihávat nechtěl, ale já jsem ho donutila.

,,Tak já už asi půjdu domů'' přišla jsem zezadu k Honzovi a rozcuchala mu jeho zelené vlasy. On po mě jen hodil vražedným pohledem a já jsem se zasmála. Vzala jsem si bundu z věšáku, rozloučila se s oběma a vyšla ven ze studia.

Ovál mě ledový vítr a já si spokojeně kráčela městem, dokud jsem nedošla k mojí střední. Trochu jsem se ošila při vzpomínce na to, jak Honzu nikdo neměl rád a nikdo se s ním nebavil a odfrkla jsem si nad tím, jak se teď všichni s ním úplně baví a snaží se vetřít do videí, ale na takové lidi si naštěstí Honza dává pozor.

Došla jsem do mojí ulice a oddychla jsem si. Přece jen už je tma a kdo ví, co se tady ve tmě může stát. Z kapsy u bundy jsem vytáhla klíče a odemkla si dveře, do kterých jsem následně vešla. Překvapila mě poloprázdná chodba, jelikož tam máme hodně bot. Že by je někdo uklidil? To se moc často nestává. Potichu jsem se uchechtla a vyzula se.

,,Jsem doma!'' zakřičela jsem do prostoru domu a očekávala nějakou odpověď, ale došlo ke mně jen ospalé zamručení. Pomalu jsem šla do obýváku a sundávala si bundu. Na gauči byla rozvalená mamka a přes oči měla ruku. ,,Ahoj'' pozdravila jsem ji a sedla si na kraj gauče. ,,Co se stalo?''

,,Víš,'' oddělala ruku a já mohla vidět její napuchlé a od řasenky černé oči. ,,b-budeme se r-rozvádět'' oznámila mi smutným hlasem a já na ni vykulila oči. Cože? My dvě se budeme rozvádět? To nechápu. Tázavě jsem se na ni zahleděla a ona pokračovala. ,,Našel si jinou'' nanovo se rozbrečela a já ji objala. Už mi to došlo. Toma jsem měla ráda, byl laskavý a milý, zkrátka mi to k němu nesedělo. Ukápla mi slza a po chvilce jsme obě brečely v objetí.

,,T-takže teď to bude j-jak?'' zašeptala jsem roztřeseným hlasem.

,,O-on se stěhuje k té jeho'' utřela si rukávem slzy, což se na ni vůbec nepodobá. Nikdy věci neutírala něčím, co se nosí. Opatrně jsem vstala z gauče a přešla do kuchyně. Rukama jsem se opřela o pult a zhluboka jsem vydechla. Odrazila jsem se a rukou si projela vlasy. Sklonila jsem se k mrazáku a vytáhla z něj první věc, co jsem uviděla. A to byla smetanová zmrzlina. Vytáhla jsem dvě lžičky a zabodla je do zmrzliny. Došourala jsem se zpátky ke gauči a skočila na něj, hned vedle mamky. Nabídla jsem jí zmrzlinu a natáhla se pro ovladač. Zapla jsem televizi a následně netflix a pustila tam můj nejoblíbenější film – Fakjů pane učiteli, což byl i nejoblíbenější film mamky.

xx