Irritating [Kovy]

Chapter 18

,,A co tady děláš ty?'' zeptala jsem se otázkou.

,,Chtěl jsem jít zpátky na hotel- moment, neodpověděli jste mi!.''

,,Koukali jsme se na hororovou komedii'' řekl Martin.

,,A proč u nás v pokoji?'' zeptal se nechápavě náš narušitel.

,,Protože jsi velká duhová velryba'' zamumlala jsem a promnula si oči, když jsem se vzdálila od Martinova trička. Martin chytl záchvat.

,,Marry me'' zakřičel, když se přestal smát. Pobaveně jsem vytáhla obočí.

,,Proč?'' zasmála jsem se.

,,Proč asi'' protočil očima.

,,Jak to mám vědět?''

,,Protože jsi stejně retardovaná jako já, né-li víc'' vycenil zuby a já se ušklíbla.

,,Co tady pořád děláš?'' zeptala jsem se Kovyho, který pořád stál mezi otevřenýma dveřma.

,,Mám tady pokoj?'' zeptal se otázkou. Nesnáším když se mě někdo na něco zeptá otázkou. Když to udělám já, je to v pohodě, ale když někdo jinej, kterej k tomu přidá ještě ironický tón, tak za to většinou zaplatí.

,,Neodpovídej mi na otázku otázkou'' zamračila jsem se.

,,Ty děláš to samý'' přimhouřil oči.

,,No tak vidim, že vás tu asi nechám'' protáhl Martin a vyběhl z pokoje. Samozřejmě za sebou nezapomněl prásknout dveřma.

,,Jo jenže mi vadí, když to dělá někdo jinej'' jen pokrčil rameny. ,,Každopádně, jdu taky, ať Martin nemusí spát na chodbě'' oznámila jsem mu a zvedla se z postele. Když jsem procházela kolem něj, chytl mě za loket.

,,Proč mě nemáš ráda?'' zeptal se a přitom se nekoukal na mě, ale někam do prázdna.

,,Pusť mě'' snažila jsem se mu vyškubnout.

,,První mi prosím odpověz'' řekl, až to nahánělo strach.

,,Fajn, ale nejdřív mě pusť.''

,,Dobře'' řekl a pustil mě, na nic jsem nečekala a šla ke dveřím. Znovu mě chytil za ruku, tentokrát za zápěstí a otočil si mě k sobě.

,,Tak jo, tak jo'' vzdala jsem se a šla jsem si, i s jeho rukou omotanou kolem mého zápěstí, sednout zpátky na postel. Jakmile zjistil účel mého odstupu ode dveří, pustil mě a opřel se naproti o stůl.

,,Když jsem byla malá, měla jsem jednoho kamaráda. Znali jsme se od dětství, byl to můj soused. Naši rodiče byli přátelé, teda moji rodiče a jeho mamka, jeho taťka pořád byl někde pryč, matně si vzpomínám buď v práci, nebo v hospodě. Takže se jeho mamka a mí rodiče domluvili, že proboří plot a budeme mít společnou zahradu. Ale to už mluvím od cesty. Když nám bylo asi 6,5, jeli jsme naším autem do aquaparku, nebo někam na koupaliště. Hádali jsme se s ním, kdo si vezme kruh a kdo rukávky, samozřejmě jsme oba chtěli kruh, kdo by chtěl rukávky, že? Vím, že to asi tak nezní, ale v těch letech to byla fakt vážná hádka. Prostě jsme se hádali a on se najednou odpoutal s tím, že se koukne z okna. Mamka na něj křičela, aby se zpátky připoutal a nevykláněl se z toho auta. Pak se i otočila a snažila se ho stáhnout zpátky, ale'' odmlčela jsem se a popotáhla. Kovy mě celou dobu upřeně sledoval, snad i poslouchal.

,,Vybourali jsme se. Ten kamarád, protože nebyl připoutanej, tak ho to'' teď už mi tekly slzy. Třásla jsem se, ale věděla jsem, že to musím doříct, jinak mě nikdy nenechá napokoji. ,,Zabilo ho to. Když to zjistil jeho otec, tak si počkal, než budeme s mamkou doma samy. Věděl totiž, že můj taťka má zbrojní pas a má i svou zbraň. Takže by nás mohl bránit. Nevěděl, že už pár měsíců nebyl doma, teda myslím. Mamka totiž jezdila i jeho autem, tak si možná myslel, že je taťka doma. V ten osudný den, když mamka večer přijela domů, nám vypnuly pojistky. Strašně jsem se lekla a zalezla do svého úkrytu. Mamka na mě zavolala, že už je doma a že půjde ty pojistky nahodit. Pak někdo vtrhnul do baráku a'' brečela jsem, slzy mi tekly jako o závod, jak kdybych měla nekonečné zásoby vody. Strašně mě to ničilo, tak dlouho jsem na to nemyslela a teď to řeknu člověku, kterýho skoro ani neznám?

,,Zabil mamku a mě omráčil. Byl to ten jeho otec. Ale prostě, ten kluk byl můj nejlepší kamarád a on si umře, když jsme byli rozhádaní. Nikdo mu na to nedal právo'' vzlykla jsem. ,,Nejdřív jsem na něho měla vztek, ale pak, až po pár dnech jsem si začala uvědomovat, že už se nevrátí. Že už je pryč, nadobro. No a'' vzlykla jsem, ,,abychom se dostali k tomu, proč tě tak "nesnáším" '' naznačila jsem uvozovky, ,,protože mi ho strašně připomínáš, jak chováním, tak vzhledem'' teď už mě objímal a já mu brečela do trička, jako želva.

,,T-to jsem nevěděl, promiň mi to, je mi to líto.''

,,To nevěděl nikdo, ani Honza ne'' vzlykala jsem.

,,Ššš'' snažil se mě uklidnit, ale nešlo mu to.

,,Vsadím se, že vypadám jak mýval'' přes slzy jsem se uchechtla a hřbetem ruky si otřela oči od slz a řasenky.

,,Tak trochu'' pousmál se Kovy.

,,Ale, moment, to mi nějak nesedí'' zamyšleně se zamračil a poklepal si prstem na bradě. ,,Myslel jsem, že bydlíš s mámou.''

,,Myslíš Sofi? No to je moje adoptivní mamka, jsem adoptovaná.''

,,Aha, tak teď už mi to dává smysl'' řekl a mě cukly koutky.

,,A nebudeme aspoň kamarádi? Já nejsem on a ani nebudu'' zkousl si ret.

,,Myslím, že po tom, co jsem ti řekla, což jsem mimochodem ještě neřekla nikomu, za co bys měl být poctěn, žes byl první, tak to zkusím'' zvedla jsem jeden koutek a donutila se k úsměvu.

,,To jsem rád'' zářivě a vypadalo to, že i upřímně se na mě usmál a já mu, i když smutný úsměv opětovala. ,,Můžu tě obejmout'' zeptal se se sklopeným pohledem. Nic jsem mu na to neřekla, jen jsem ho objala kolem krku a on následně spojil ruce za mými zády.

,,Takže jsme v pohodě a normálně se budeme bavit?'' zeptal se po chvíli a pak se odtáhl.

,,Jó'' zasadila jsem mu malou pěstičku do ramena. ,,A teď se jdu odlíčit, protože vypadám jak panda'' řekla jsem mu a vydala se ke dveřím.

,,Ari? Co ti udělal?'' zvedl se hned Martin ze země a poukázal na moje ubrečené, od řasenky umazané oči.

,,Nic'' řekla jsem klidně a prošla jsem kolem něho. Zastavila jsem se, otočila se a objala ho kolem krku. ,,Díky'' usmála jsem se, i když to nemohl vidět.

,,Nemáš za co, no vlastně opravdu nemáš'' řekl nechápavě Martin.

,,Žes nás tam nechal, abychom si to vyříkali'' odtáhla jsem se od něj a usmála se na něj.

,,Co ti doprdele zas ten Kovy udělal?'' ozvalo se celou chodbou.

Páni, netušila jsem, že ty hvězdičky dáte přes noc :D takže tady máte další kapitolu ;) 15☆+ pro novou?:)