Elya z Lymeru

18.Část - Výcvik pokračuje

Nadechla jsem se a přešla za Kalwenem. Jen doufám, že mu nevypadnou oči z důlků, až zjistí jak úžasné věci umím. Natáhla jsem nad vodu dlaň, obrácenou k zemi a pak, stejně jako tenkrát v zahradě, jsem ji prudce obrátila. Na potoce se vytvořila žalostná ledová kra, velikostně menší než jablko. Vydržela asi vteřinu, než ji odnesl proud.

Svěsím ramena. "Hmm ... Potřebuješ trochu postrčit." Nevím, co chce udělat, ale ať je to cokoliv, zůstávám ve střehu. Chvíli se nic neděje.

Ve vteřině můj učitel zvedne ruce a nad hlavou se mu vytvoří obrovská vodní koule. Za další vteřinu se její povrch úplně zhladčí a kolem obýhaji v kruhu krystalky ledu. Vypadá, jako saturn. Jenže než si to stačím pořádně prohlédnout, z vody se stane kůň. Majestátně cválá po louce, ledová kopyta bijí do země, hříva se vlní .. Vzápětí se z koně stane ten největší pták, jakého jsem viděla, tak majestátní, pera se ve slunci třpytí ... Pak přijde ještě větší změna, proud vody nás obklopí a nadejde přehlídka nádherných, různorodě se vlnících pramenů.

Zmůžu se jen na: "Páni ..." Pochopte, psát o tom a vidět to ve skutečnosti jsou věci odlišné tak, jak jen může být. "No, dneska nějak nejsem ve formě ... Tak. A ty, po výcviku, dokážeš mnohem víc." "Cože?" "Proč pořád cože? Cože, proč, jak, kdy ... Máš speciální schopnoti, tím pádem téměř neomezenou kapacitu. Jenže s tím taky obrovskou zodpovědnost." Polknu. Popravdě jsem myslela, že královnou mě dělají jen vlasy a oči a ono ne. "Samozřejmě, vytváření tvarů není hlavní cíl ovládání schopností. Většinou, když je v tom někdo dobrý, se dá na stážce. Jinak jsou tu i jiná povolání, ale ty teď nebudu rozebírat. Dobrá, takže teď to zkusíš ty. Až budeš chodit na výcvik společný, bude jeho součástí taky udržení pozornosti, soustředění se, ikdyby vám hořelo za patama."

"Ale jak to mám udělat?" "No, děvče, neexistuje žádný univerzální postup. Samozřejmě, je nutné dělat nějaké pohyby rukou, a pro začátek ti pomůže, když si uvědomíš množství. Kolik síly jsi musela vynaložit na zvednutí miniaturní částečky? Na zvednutí dvojnásobného množství musíš logicky vynaložit dvakrát víc! Je to jednoduché!" Jemu se to řekne, pomyslím si mrzutě.  Přistoupím k potoku. "Dobře, takže zkus zvednout alespoň malé množství vody, a zatím ho nezmraz."

Rukou podeberu jakoby neviditelnou věc, soustředím se na zvednutí ... Ozve se šplouchnutí a voda vystříkne, jakobych do ní právě hodila kámen. Spíš kamínek. Po dalším nezdařeném pokusu opět promluví Kalwen: "Hmm, možná by to šlo líp se stojatou vodou ... Ano, určitě." Než se naděju, stojí pár metrů ode mě malá, kruhová jáma. Vzápětí do ní byla přidána voda. "Dobrá, tak pro začátek ti trochu pomůžu. Budeš se snažit ode mě vodu převzít a jakmile se ti to podaří, pokus se ji udržet na co nejdelší dobu." Přikývnu.

Kalwen bez nejmenšího úsilí pozvedne ruku a voda o velikosti většího tenisového míčku se vznese do vzduchu. Křečovitým pohybem se ji snažím převzít. "Uvolni se. Jistím to." Pokusím se být maximálně uvolněná. Jakmile však pomalu sklání ruce a nechává udržení jen na mě, znervózním a voda se s hlasitým šplouchnutím snese zpátky.

"Už vím ... Teď to budu držet celou dobu. Ty to budeš jen ... podpírat, nebo jak to říct." "Dobře ..." Upřímně nevím, jak mi to pomůže, ale ... Voda se znovu vznesla. Tentokrát jsem byla uvolněnější. Po nějaké chvíli Kalwen zvolal: "No výborně!" svá slova doprovodil zasmátím. "Teď ti řeknu tajemství. Už na začátku jsem to pustil." "Cože?!" "Ty máš to slovo ráda, viď?" Nemůžu tomu uvěřit. "Tak výborně, většině lidí to trvá tak dva dny, než se jim tohle podaří. Ale ty jsi královna, takže to bylo docela pravděpodobné."

Zatímco mluví, nad jámou se pořád vznáší množství vody. A zjištuju, že mi nedělá moc potíží ho udržet.