Drarry-z Nenávisti láska?

Mudlové 2 Malfoy 0

Hooj! Předem omluva za tuto fakt hroznou kapitolu, ale i kdybych se pokoušela o lepší, tak je mi jasné, že lepší nebude :/
Bolí mě to u srdíčka stejně tak jako to bude bolet vás..:( :D
Dneska jsem skončila v hotelu dříve "musela jsem k doktorovi" :D tak mě napadlo že něco nápisu ..:))
U této kapitoly budu ráda za každý názor..
Děkuju a omlouvám se!
Lucc <3

Z pohledu Harryho-
Po zbytek večera jsme se bavili snad jako nikdy.
Když jsme vyčerpaně zalehli do postele, tak jsme oba dva ihned propadli do říše snů.
****************
Ale ne! To mi takový krásný sen musí zničit alarm a ...déšť?
"Déšť?" otočím se na druhou stranu postele a Draco nikde..
"Ach nee!"
Vyběhnu z postele, cestou dolů na sebe házím tričko..
Vejdu do obýváku.."Draco?"
Pomalu kráčím místností.
"Ach ne to snad není možný, co já jsem to za hovado!" ....
Z pomalého kroku přejdu na rázný a to už do tý kuchyně skoro utíkám.
Rozrazím dveře a ten pohled co se mi naskytnul..no smíchy jsem spadl na kolena..
Všechno okolo plotny bylo začouděné, a Draco s vyděšeným výrazem schovanej za útěrkou s hůlkou v ruce zrovna připraven pokusit se zbavit se dýmu ..
"Aguamenti!" z jeho hůlky vyjde proud vody a dopadne na rozpálenou pánev a plotnu.
Samozřejmě z toho byl ještě větší dým a to už mi smíchy tekly slzy proudem a nesnažil jsem se ani utišit svůj smích.
"O...o co j-jsi s-se p-pro-boha po-pokoušel?"
V mžiku se otočí, a i když přes slzy skoro nic nevidím, všimnu si jak mu zrudly tváře.
"O snídani do postele" zamumlal spíše do země.
"A jídlo?" pomalinku k němu přistupuju..
"Lívance..vím, jak je miluješ,
Vždycky v Bradavicích jsi měl skořici s cukrem i na čele."řekne a já se tiše uchechtnu.
Ano to má pravdu.
Miloval jsem Bradavické lívance až tak moc, že kdyby ta mísa s nima byla nekonečná seděl bych u ní dokud by se nevyprázdnila.
Přistoupím k němu, jemně ho chytnu za ruku, přesunu se s ním do obýváku a posadíme se.
Alarm a vodu už oba úplně ignorujem.
"Takže lásko..děkuji ti za dnešní příjemné probuzení a za koupel.."
Uraženě se ke mě otočí zády, ale stejně mi neunikne jeho pobavený úšklebek.
To ne..nikdo si ze mě nebude dělat srandu!
Mírně se předkloním
"Ale notak lásko..vím, jak moc jsi se snažil, taky tě za to patřičně odměním" zašeptám a všimnu si jak se celý napnul a mírně se zatřásl.
Otočím ho k sobě a koukám do jeho očí, které mě vždy tak uchvátí.
Neverbálně si k sobě přivolám péřový polštář a nad jeho hlavou ho roztrhnu.
Jelikož jsme ještě nevypnuly spršky proti požáru, (doufám že víte co myslím, já nevím jak jinak to nazvat :D ) tak teďka vypadá jako vypelichané kuře.
Než stačí zareagovat, zvednu se ze sedačky a utíkám do ložnice se schovat.
Slyším jeho dusavé kroky..
"Sakra! To jsem nedomyslel!" zašeptám hlasem plným paniky.
"Tady se nemáš kam schovat Pottere!" řekne a v jeho hlase zní pobavení.
Rozlétnu se pokojem a zakopnu o jeho kufr.
Najednou mi něco dojde..
Opatrně ho otevřu a vlezu si dovnitř.
Pořad je opatřen zvětšovacím kouzlem.
Rozrazí dveře a rozhlíží se do všech stran.
Podívá se vážně všude, až dokud nezbyde pouze jeho kufr.
Otevře ho a ani nestihne zareagovat, chytnu ho za pas a vtáhnu dovnitř...
"A nezapomeň..na ledničku přidej další bod mudlům.." zašeptám těsně před tím, než se naše rty spojí.