Z pohledu Harryho-
Ve chvíli co Narcisa odešla jsem ucítil na srdci uvolnění.
Konečně jsem jí mohl osobně poděkovat za to, jak mě zachránila v lese i když to dělala jenom kvůli lásce svého syna.
"Takže miláčku v neděli jdeme na Manor na oběd, máme se na co těšit!" řekne Draco a padne vedle mě.
Obejmu ho kolem pasu a falešně se usměju.
"Těšíš se ne?" zeptá se a hodí na mě pochybovačný pohled.
"Ale..jistěže ano!" řeknu.
Ne netěším se tam vůbec, spíš mám strach..ano Narcisa nás přijala bez jakéhokoliv problému, ale co jeho otec?
Bojím se.
"Lásko pojď, teďka tě naučím, jak se správně dělají lívance."
***
"Teď to naber na naběračku a vylij na pávničku"
Draco poslechne, ale přesto si všimnu jak se mu klepou ruce.
Rychle to tam vyleje a schová se za utěrku ve chvíli, co to začne syčet.
"Nemá mě to rádo! Koukej syčí to na mě.." řekne a ten náznak strachu v jeho hlase mě smíchy dostane do kolen.
"Co je jako? Prostě mě to nemá rádo." oboří se na mě a najednou mám na obličeji kus těsta.
"Tak to ne...to si odpykáš..." rychlostí blesku vstanu naberu si do ruky plnou hrst.
"Lásko otoč se na mě.."
"Mi zase něco uděl..." otočí se a už má celý obličej plný těsta..
**
Zcela vyčerpán jsem dokázal naučit Draca lívance.
"Na co tak koukáš?" zeptá se mě se přecpanou pusou.
Ušklíbnu se.."ale notak to mám zakázáno se dívat na svého snoubence?"
Polkne a vyplázne na mě jazyk.
"Jdu si lehnout a ne, že zase ráno, najdu polorozpadlou kuchyň! Ani se k ní nepřibližuj jasný?" mumlám do polibku.
"Neboj nic neprovedu."
"Dobrou.."
Kdyby si jen uvědomil, že Draco slíbil pouze to, že tam nic nevyvede a neříkal nic o tom, že tam nevleze...'D
Příští kapitola -Vaříme s Dracem! :D
Doufám, že se líbí..:)
Zase zítra^^
Lucc
ČTEŠ
Drarry-z Nenávisti láska?
FanfictionHarry Potter a Draco Malfoy... Dva nepřátelé na život a na smrt. Nejdřív to byla nenávist, poté podezření a nakonec láska.. Jak se s tím vyrovnají jejich přátelé, rodina a celý čarodějnický svět? Co když jim nebude přáno? Přijmou je nebo budou zavrh...
