Drarry-z Nenávisti láska?

Zařízeno

Ahojte, nejdřív vám chci poděkovat za úžasných 10K přečtení!:3
Ani v hloubi duše jsem nečekala, že by si můj příběh přečetlo tolika lidí!:3
nedovedete si představit jak moc si vážím toho, že čtete a  komentujete můj příběh.
Neskutečně si vážím každého z vás!
děkuju moc!<3
Lucc

-Draco-
Slunce pomalu zapadá a Harry od od doby co přišel, nervózně pochoduje v obýváku od okna ke dveřím a zpátky.
"Copak se děje?" Zeptám se opatrně.
"Počkej, jen chvilku.." zamumlá a nervózně přešlapuje dál.
Snad se tam nestalo nic hrozného..

-Harry-
Nervozita z Luciusovi zprávy nabývá na síle.
Jestli do patnácti minut nepřijde odpoveď, tak se za nima přesunu zpět do Manoru.

-Draco-
Začíná mě děsit..smutně se opřu o parapet, ve chvíli co si všimnu, jak k našemu oknu míří sova.
Pomalu přistoupím k Harrymu a beze slov ho přesunu už k otevřenému oknu, kde právě přistává nádherná sova sněžná.

-Harry-
Bodlo mě u srdce, když jsem uviděl, jak na parapet přistává věrná kopie mojí Hedviky.
"Od koho je ta sova?"zeptám se mírně nervózně.
"Od rodičů.." nedořekne Draco a a já už trhám obálku s odpovědí od Luciuse.
"Co to je?" Zeptá se mírně překvapeně Draco.
"To kvůli tomuhle dopisu jsi byl takový nevrlý?" Zeptá se s mírným rozhořčením Draco.
Vyndám dopis a ve chvíli co jsem si to přečetl, jako by mé srdce začalo vynechávat údery.
"Zařízeno, 9.11. Je to vaše.."
Zařízeno..zařízeno..naše svatba bude v Baradavicích!
Prudce se otočím na Draca.
"Ano byl jsem nevrlý kvůli tomuto!"
Vytrhne mi dopis z ruky, přejede přes to očima a nechápavě se na mě podívá.
"Co je zařízeno?" Zeptá se.

-Draco-
"Co je zařízeno?" Zeptám se, jelikož jsem to vůbec nechápal.
Nechápal jsem, proč byl kvůli těmto pár slovům takový nevrlý a nervózní..
"Co to znamená?" Zopakuji hlasitěji svojí otázku, jelikož mě zcela ignoruje.
"Lásko?" Zašeptám už zcela zoufale, protože toto mi nepřijde ani trochu normální.
"Posaď se.." zašeptá a já se v rychlosti posadím.

-Harry-
Posadím se naproti Dracovi a jemně ho chytím za ruku.
"Copak se stalo?" Zeptá se smutně.
Je vidět, že ho tato situace trápí.
"Budeme se brát.."
"No?" Přeruší mě.
"Dnes jsem byl u tvých rodičů kvůli jednomu mému zcela nesplnitelnému nápadu."
"Ale tvůj otec ho dokázal zrealizovat.."
"A to znamená" přeruším Draca, jelikož chtěl něco namítnout.
"Že se naše svatba bude konat v Bradavicích na místě, kde jsem tě požádal o ruku."
Dořeknu a moje rty se začnou rýsovat do toho největšího úsměvu, jaký jsem kdy měl.
Ano, jsem šťastný...