Drarry-z Nenávisti láska?

Mudlou? Nikdy!

Tak další a poslední kapitola dneška..:)
Příští kapitola bude náhrada za tyhle pokažené, takže si myslím, že je na co se těšit.^^
Strašně mě baví psát jak se Draco učí mudlovským věcem i když nemusí, ale to ho nenapadlo :D :)
Enjoy it!
Lucc :3

Z pohledu Draca-
8 hodin..Harry ještě spí, tak proč ho nepřekvapit snídaní do postele?
Určitě to bude lehčí jak s tou věcí včera.
Přijdu do kuchyně "accio recepty" chytil nějakou tlustou bichli a hledám určitý pokrm.
*******
Těsto vykynulo, jdem na zapnutí ohřívače, či jak se to nazývá..
Otočím knoflíkem a položím postupně ruku na všechny čtyři.."au!" vykřiknu, když se dotknu té předposlední.
"Tak to by jsme měli" zamručím s rukou pod vodou.
"Položte pánev na plotnu a nalejte olej" (vymýšlím si..nevím co se tam dává)
"Eeh pánev?" co to jenom může být?
To vyřešíme lehce...
"Accio pánev" zašeptám, když si všimnu veliké kovové věci, která míří přímo za mnou.
"Sakra!" rozběhnu se z kuchyně do obýváku, ale pánvička letí pořád za mnou.
"Pomoc...pomoc!" zašeptám hystericky.
Zakopnu o roh stolku a zahučím za gauč.
Bylo to jediné štěstí, pánev narazila do opěradla a sesunula se po opěradle na sedačku.
Vítězoslavně vyskočím na nohy a se svým slavným úšklebkem jí chytím do ruky a zpátky do kuchyně si kráčím jako páv.
Třísknu s ní o plotnu. "To ještě nevíš, s kým máš tu čest" zasyčím na ní.
Naleju olej a začnu tam lít těsto.
Kolik tam toho mám dávat?
"Hmm...po každých pěti minutách otočte těsto a nalejte nové. Poté vyndejte. Nic lehčího jsem neviděl" odfrknu si.
Vezmu nabíračku či co a pomalinku leju, dokud ta pánev není plná po okraj.
"Dobře a teď už jenom čekat." usměju se.
V polosedu na gauči jsem jaksi usnul a vzbudili mě až kapky, které mi dopadaly na tvář.
"Chmm asi máme děravou střechu" zamračím se ale ležim dál, dokud neucítím.."doháje!" vystřelím z obýváku a s odstupem dvou metrů koukám na teď už nepoživatelnou 'snídani'.
Těsto ještě víc nakynulo takže bylo po celé lince a dým co se z toho linul nebyl také zrovna nejlepší.
Rozhlednu se a čapnu utěrku.
Pomalinku se s ní přibližuju k té snídani a z kapsy vytahuju hůlku.
"Aguamenti!" vítězoslavně se dívám jak proud dopadá na pokrm a...jde z toho ještě větší dým a podivně to prská.."a sakra.." přiblížím si utěrku k obličeji, když uslyším ode dveří kuchyně hlasitý Řehot.
O...o co j-jsi s-se p-pro-boha po-pokoušel?" vydá ze sebe po chvíli a už smíchy brečí.
Otočím se na něho a..zrudnu.
Ve chvíli co se uklidní přistoupí ke mě a táhne mě do obýváku.
Obývák je vpohodě co tam chce?
Posadíme se ..
"Takže lásko..děkuji ti za dnešní příjemné probuzení a za koupel.." řekne a začne se šklebit.
Uraženě se k němu otočím zády, ale stejně se mírně ušklíbnu.
To ne..nikdo si ze mě nebude dělat srandu!
Mírně se předkloní..
"Ale notak lásko..vím, jak moc jsi se snažil, taky tě za to patřičně odměním" zašeptá pár milimetrů od mého ucha a pod jeho teplým dechem se nejde neotřást.
Otočí mě k sobě a najednou si všimnu jak se v jeho očích objeví jiskra, kterou měl naposledy v Bradavicích..
"Lásko.." nedořeknu, protože najednou mám na sobě peří.
Vypadám jak tyrana kachna..
Harry se mi začne strašně smát, a uteče bůhvíkam..
Praskl dveřma.."Ložnice..tam se nemá kam schovat" ..
Vejdu dovnitř a první místo kam se podívám je skříňka u jeho postele. Neviditelný plášť tam má.
Sakra kde může být? Nervózně si prohrábnu vlasy a pak mi to dojde.
Nade mnou nevyzraješ..
Otevřu kufr a zničehonic mě jeho ruce chytí za pas a stáhnou dovnnitř.
Chci něco namítnout, ale jeho rty se spoji s těmi mými a mě nezbývá nic jiného, než si to užít.
Postupně ze sebe strháváme všechno co máme na sobě, dokud nám nezbydou už tak dost těsné boxerky.
Zrudnu, ale díky té tmě to naštěstí není vidět.
Vrhne se na můj krk.."Lásko jako vážně?" namítnu.."Jsme v kufru.." mírně se zamračím..
"Pojď do postele."
Chytnu ho za ruku, vytáhnu ho z kufru a pomaličku vedu z postele....