Drarry-z Nenávisti láska?

Nečekaná návštěva

Ahojahoj! Tak po stopadesáti letech jsem konečně dostala nápad..:D
Ano děkuji děkuji:D ^^
Tak čtěte! <3
Btw..skoro 7K přečtení..Děkuju moc!
Zasloužím si to vůbec?<3

Lucc<3

-Pohled třetí osoby-
Týden v Dracově letním sídle utekl jako voda. Nastává poslední večer před odchodem odsud a ti dva jsou momentálně ti nejšťastnější osoby na této planetě...
Oba dva znaveni po dalším dni, sedí v objetí na dece u krbu.

-Draco-
"Nechce se mi odsud" zamumlá mi do hrudi Harry a přitáhne si mě ještě blíž k sobě.
Když jsem si říkal  že tohoto zelenookýho blázna už nemůžu více milovat, byl jsem na velkým omylu.
Pousměju se prohrábnu mu vlasy.
"Copak?" zasměje se.
"Miluju tě.."
Harry zvedne hlavu a zadívá se na mě těma nejkrásnějšíma očima  které nikdy nepřestanou obdivovat.
Spojí naše rty v polibku.
"Já tebe taky" zašeptá, až mi z toho tělem projede mráz.

-Harry-
Ze rtů se mu přesunu na krk a slyším jak vydechl slastí.
Pousměju se a během vteřiny jeho triko odletí na druhou stranu místnosti....
******
S úsměvem na tváři se vzbudím
a pohlédnu na svého prince.
Pohladím ho po vlasech a lehce políbím na rty.
'Jak může existovat taková dokonalost?' proběhne mi hlavou, ale nad odpovědí ani nestihnu přemýšlet, jelikož se také Draco s úsměvem na tváři také vzbudil.
"Dobré ráno" zašeptám, ale to už si mě Draco přitáhne k sobě a spojí naše rty v polibku.
"Dobré" zamumlá, přetočí mě na záda, posadí se na mě a prstem mi jezdí přes hruď.
"Za chvíli bychom měli vyrazit.." řeknu smutně..
"A co si takhle tu 'chvíli' prodloužit?" zeptá se a už naše rty spojí ve vášnivém polibku.
******
"Ale už by jsme vážně měli vyrazit..Máme skoro tři hodiny zpoždění a nezapomeň, že na nás čeká Hermiona, aby nám vrátila klíče." řeknu zadýchaně.
"Sakra! Hermiona nás zabije!"
vyletí z postele, v rychlosti se obléknem, zapnem kufry a můžem vyrazit.
******
S hlasitým "prásk" se přemístíme před domek a pomalinku a se strachem vcházíme dovnitř.
Ano..oba máme z Hermiony hrozné bobky...
Když jsem se s tím Dracovi svěřoval, smál se mi hodně dlouhou dobu, dokud jí nezažil strašně naštvanou.
Zrovna křičela na Rona a blesky z ní lítaly neskutečnou rychlostí. Od té doby má z Hermiony i určitý respekt..
"A..ahoj" odpovím nervózně, ale
to už Hermiona nestihne nic říct na protest, protože jí Draco skočil do řeči.
"Víš..omlouvám se  je to moje chyba, že jsme se ehh..zdrželi.." řekne nervózněji jak já a poškrábe se na zátylku.
Ale to už to Hermiona nevydrží a začne se smát.
"Kdyby...kdyby jste se viděli!" směje se nám.
Otočím se na Draca a ve chvíli co si všimnu  jeho účesu se jenom ušklíbnu..
I bez omluvy by Hermioně došlo proč jsme se drželi..
Snažím se mu je srovnat, ale marně..
Sjedu níž a všimnu si, že mu kousek nad límečkem od košile kouká cucflek..
Nenápadně mu to naznačím a ve chvíli co mu to dojde, zrudne jak rajče a nenápadně přes to přehodí ruku.
******
"Tak tady máte klíče, už musím jít, Ron je strachy bez sebe." říká se smíchem, obejme nás a přemístí se pryč.

Chvíli oba zaraženě stojíme, a já se nenápadně dotýkám těla abych se ujistil, že..
"My žijeme!" vykřiknu šťastně a obejmu Draca.
"Ona nás nezabila!" zakřičí taky  a oplatí mi objetí a začneme na verandě hopsat jako nějací blázni.
***
Vybalíme si a já jdu na hřbitov, navštívit rodiče..

-Draco-
Harry odešel a já si  začnu rámovat fotky, které jsme během dovolené pořídili..
"Crr" zazní od dveří.
Neochotně se zvednu a ani nestihnu otevřít dveře a už si kráčí bytem...
"Pansy?"  řeknu překvapeně, ale to už mě drží v objetí.
"Chyběla jsem ti? Zeptá se.
"Co chceš?" ignoruju její otázku..
"Chci tebe.." zašeptá a začne se pomalu svými rty přibližovat k těm mým...