Drarry-z Nenávisti láska?

Den D.

Druhá kapitola za jedno dopoledneee :D <3

Rozhodla jsem se, že přidám ještě jednu kapitolu a to z jediného důvodu.

Jejich svatba.

Pokud si většina z vás pamatuje datum tak jste si všimli, že to je podle našeho kalendáře už velice brzy.

A tak jsem si řekla proč to tak neudělat? :D :)

Enjoy! 

Lucc<3

PS: Taurustheresia tato kapitola je pro tebe <3 pomáháš mi jako nikdo! Jak v psaní tak i v jiných věcech! Děkuju moc!:)*

Harry

Den před svatbou se chystali poslední detaily svatby a všude panoval chaos..Ale ne takový jaký bývá. Tohle je takový ten příjemný, kdy se každý těší na nastávající den.

Ulehneme do postele zády k sobě, jak to v poslední době u nás bývá zvykem a pomalu usínáme.

,,Harry?" zašeptá Draco a já mlčím.

,,Moc mě mrzí jak jsme na sebe v poslední době tak málo času..Ale i tak..Miluju tě víc, než cokoli jiného na světě." povzdechne si.

,,To já přece taky Draco. Neboj se, všechno to doženeme." zašeptám nazpět a po dlouhé době se mi na tváři mihne šťastný úsměv.

Vypadá to nádherně. 

Je to nádherný pocit procházet se zase po Bradavicích a s úsměvem na tváři vzpomínat na trable a průšvihy, které jsme tu vyváděli rok co rok.

A teď tady stojím připraven oženit se za toho nejdokonalejšího a nejúžasnějšího muže na světě.

A cítím, že to tak bude a zůstane.

On je mi souzen tak, jako já jemu.

Zmijozel a Nebelvír, Malfoy a Potter.

Tohle kdyby mi někdo před lety řekl, tak se mu vysměju a pošlu je někam se léčit, než abych tomu uvěřil.

A teď..teď tu stojím připraven s ním uzavřít svojí budoucnost.

V moment co si upravuju motýlka se otevřou dveře ve kterých stojí Lucius. S úsměvem vejde dovnitř a posadí se na sedačku.

,,Nervozní?" zeptá se a podfívá se na mě.

,,Ano, ale zároveň jsem strašně šťastný." zasměju se, abych uvolnil atmosféru.

,,Znám ten pocit. Když jsem si bral Narcissu, Já jí nemiloval. Jelikož jsme byli oba čistého rodu, náš vztah byl zpečetěn už v době, co jsme se narodili. Ale po roce jsem se do ní zamiloval a potají jsme se vzali znovu. Ale tentokrát z lásky. Cítil jsem se stejně jako teď ty."

,,Ale jsem tu z jiného důvodu. Jak to vypadá tebe to zřejmě ani nenapadlo, ale kdo tě bude doprovázet k oltáři?"

V ten moment se mi asi zastavilo srdce a začali mě pálit oči od slz, které se drali ven.

Jak jsem na to mohl zapomenout? 

"Nikam nejdu,, odpovím rozhodně a otočím se k Luciusovi zády.

"Proč by jsi nešel?,, Zeptá se překvapeně Lucius.

"Nemůžu tam jít sám,,

"Pokud budeš chtít tak mi bude ctí doprovodit tě tam,, pomalu se ke mě Lucius rozejde a otočí mě naproti sobě.